Folklor
Kdo by neznal slovo folklor. Užíváme je běžně ve spojení folklorní soubor, folklorní slavnosti, či folklorní festival. Váháte-li nad jeho obsahem, není nic jednoduššího než požádat o bližší vysvětlení slovník spisovné češtiny, slovník cizích slov, slovník naučný nebo zabrousit po internetu.Dozvíte se, že slovo folklor či folklór je z anglického folk-lore a původně označovalo to, co lid ví, později vědu o lidu. Dnes folklorem rozumíme především lidovou duchovní kulturu. Její projevy jsou slovesnost, hudba, tanec, ale také zvyky, obyčeje, přísloví, pořekadla, zaříkadla, pranostiky a hádanky.
Dubňanský kroj
Kroj má za sebou dlouhý historický vývoj. Vyvíjel se s ohledem na způsob života v určitých historických a společenských podmínkách, místní tradice a zvyky. Zhotovoval se na vesnicích i v malých venkovských městech. Kroj si lidé zhotovovali z materiálů, které většinou sami „podomácky“ zpracovali. V Dubňanech se dochovaly nejstarší krojové prvky. Udržely se zejména v obřadním svatebním kroji. Starobylým prvkem je dodnes střih mužských košil s pravoúhlou formou, s plátnem trhaným po niti a spojovaným volnými švy, šitá a vyvazovaná batika na vyvazovaných fěrtůšcích, kožuchy, konstrukce umělecky skvostných šatek a obřadních plachet koutnic a úvodnic.
Kroj prochází i v současnosti vývojem v souvislosti se změnami materiálu a možností pro jeho výrobu. Změny v pracovním uplatnění měly za následek postupné odkládání kroje až do jeho úplné výměny za oděv městský. Dnes nosí běžně kroj i ve všední dny pouze některé ze starších žen. Mnohé z nich nosí kroj od dětství a nikdy neoblékly městské oblečení.
