Chudenicka bazantnice Traditional Geocache

Lidi nerozebírejte prosím přilehlou zeď, ve zdi keška není a byli bychom rádi, kdyby zídku viděli i naši vrstevníci!!!

Starý smíšený porost (asi 100let) s hájovou květenou (sasanka hajní, bažanka vytrvalá, prvosenka vyšší, bledule jarní) a s četnými druhy ptáků. Nacházejí se zde cenné exempláře javorů klenů, modřínů a až 400 let starých dubů. Porost svou skladbou již neodpovídá přirozenému složení, avšak i současný stav vytváří příznivé podmínky pro rozvoj bylinných společenstev, odpovídajících původním lesním porostům této oblasti i pro rozvoj avifauny. Chráněné území bylo vyhlášeno dne 31.12.1933. Veřejnosti je vstup do uzemé povolen jen po lesních cestách. Velikost je 15,5 ha. Ze zdejší myslivny pocházela Barbora Hyneiová, bojovnice z pražského povstání v r. 1848; na rytině z bojů zobrazena jako „Amazonka na barikádě na Malém rynečku“ s vlajícím praporem a puškou.

Přibližně 2 km jižně od Chudenic, za obcí Lučice, nachází se tzv. Bažantice, založená krátce před rokem 1734. Samotná barokní budova správy Bažantnice je obklopena zanedbaným, přibližně 30 hektarovým parkem (původní bažantnicí) s množstvím cenných a dnes velmi zanedbaných dřevin. Zajímavá barokní stavba, dosahující rozlohy malého zámku dnes bohužel chátrá, ale ve smutné stavu je i samotný park, který je ponechán napospas ne vždy ohleduplným návštěvníkům, ale i škůdcům. Je jistě zajímavé, že Chudenická bažantnice byla příčinou, aniž sama úsměvného konfliktu mezi vrchností a poddanými, jaký neměl v českých dějinách patrně obdobu. Tomu nesváru bylo dáno jméno „Kozí vojna“. Jak již sám název konfliktu napovídá, byla roztržka vyvolána zvířaty u nichž by člověk sotva hledal nějaké válečné umění - kozami. Koza totiž byla jedno z mála hospodářských zvířat, které bylo dostupné i obyčejnému chalupníkovi, a tak se není co divit, že i v Chudenicích jich bylo dostatek. Chudenické ženy je vyháněly na pastvu tak, jako se to dělo kdekoliv jinde. A stávalo se, že kozy si došly pro nějakou tu „chuťovku“ až do Bažantnice, kde ovšem nadělaly veliké škody. A tak si správce Bažantnice Martin Babka ve svém dopise z roku 1734 stěžuje čerstvé vdově po Františkovi Josefovi Czerninovi hraběti z Chudenic, Marii Isabele, že „Pro kuroptví a bažanty chráním trní na mezích, ale všechno mi spásly ty ženské kozami, i to boučí pod Pušperkem a u Lotrova, i smrkové sazenice skousat nechaly a do směsky pro bažanty, sotva vzešla, dvacet koz zahnaly. Proto prosím, aby náležitě byly potrestány, nebo ať bažantnici zruší, protože čtyřicet koz sežere kde co v lese zeleného“. Stížnost nezůstala bez odezvy. Hraběnka Isabela Czerninová, rozená komtesa Merode – Westeloo vydala okamžitě nařízení, že z jejích panství musí kozy zmizet, s tím, že si je mohou ponechat jen ti nejchudší. Bylo sepsáno celkem 247 kusů dobytka, z čehož muselo být 123 utraceno. Koncem května 1735 počala rebelie, jaká neměla v Čechách obdobu. Byli dokonce napadeni i hraběcí úředníci, kteří právě chtěli uvítat hraběnku Isabelu při příjezdu do Chudenic. Panský hejtman Bretschneider byl zajat i se dvěma mušketýry, které dav hodil do rybníka a hraběnku uvítal jen rozzlobený zástup vesničanů s mečícími kozami. Hraběnka patrně pochopila, že přeci jen přestřelila a vzpoura byla přehodnocena na „náhodu“ a kozy se již dále utrácet nemusely. V pozdějších hlášeních se úředníci zmiňují již jen o tom, že „kozy se na panství jen v mírném počtu chovají a myslivci škody pokutují“. Bažantnice byla ohrazena kamennou zdí a na „kozí vojnu“ se zapomnělo. Dnes již jen místní název „Kozí plácek“, nebo také „Kozí prd“ upomíná na místo, kde se vrchnosti dostalo od poddaných zajímavého uvítání.

Prosím chovejte se ohleduplně k přírodě a státním či přírodním památkám. Do bažantnice bohužel není vstup povolen, proto to prosím respektujte. Pro odlov keše není potřeba nic rozebírat ani nikam lézt. Keš a bod zájmu je na velmi frekventovaném místě. Proto prosím buďte oparní a pohybujte se v místě tak, aby se nestalo nic vám či někomu v okolí. Schránku prosím vracejte vždy na stejné místo a stejným způsobem.