Staří Slované i Baltové věřili, že zajíc přináší smůlu, pokud přeběhne člověku přes cestu. Za zvlášť zlé se pokládalo, když zajíce potkal svatební průvod cestou z kostela. Zajíc byl spojován s podsvětím a čarodějnictvím,ale také s plodností.
Zajíc je čtvrtým zvířetem čínského zvěrokruhu, nevěříte?
Přesvěčte se sami. Tady je to černé na bílém.
Především ve Velké Británii je zajíc symbolem Velikonoc, což má původ v kultu anglosaské bohyně jara a plodnosti Eostry, jíž měl zajíc doprovázet.
Již staří Číňané ale také např. i Aztékové znali mýtus o zajíci který sídlí na Měsíci, neboť jim tvar měsíčních skvrn připomínal siluetu zajíce.
V afrických, ale také např. vietnamských bajkách bývá zajíc prezentován jako mazaný šibal, který obvykle napálí ostatní zvířata. Naproti tomu ve slavné Ezopově bajce předstihne ješitného zajíce pomalá ale vytrvalá želva.
V období gotiky se v církevním umění, např. ve výzdobě katedrály v Paderbornu, objevuje symbol tří zajíců v kruhu, jejichž uši tvoří uprostřed trojúhelník. Jedná se o symbol Nejsvětější Trojice, avšak podobný symbol se objevuje i v buddhistickém umění v centrální Asii
Keš je uložena na soukromém pozemku, majitelé o keši ví.
Chovejte se slušně. Odvážní můžou zkusit i zaklepat.