Zubrnická museální železnice Traditional Geocache

Vstupte, vážení 😄 Keš je v pokladně IC 😄 Stačí říci heslo "Hurvínek". Je zde i expozice z dob pravidelného provozu lokálky, otevřena o víkendech po celou sezonu ZDARMA, v červenci a srpnu i od úterý do pátku.

Vstupné do muzea je o víkendech a svátcích zahrnuto v ceně jízdenky historického vlaku, v pracovní dny zaplatí dospělí 50 Kč, děti a senioři 40 Kč, rodinná vstupenka je za 100 Kč. Keš je přístupna jen v uvedené době od 10 do 17 hodin ZDARMA.

Muzeum:

Prosím kačery, aby umisťovali trackovací předměty do keše NEJPOZDĚJI do 10. října ať zde nemusí zimovat. Děkuji za pochopení. Otevírací doba muzea je zpravidla od začátku dubna do konce října. Bližší informace o muzeu najdete na stránkách železnice v listingu této kešky.

Železniční trať Velké Březno – Zubrnice-Týniště:

Železniční trať Velké Březno – Zubrnice – Lovečkovice – Verneřice a její větev Lovečkovice – Úštěk o celkové délce 25 km byly zprovozněny v roce 1890 a zrušeny v roce 1978. V úseku Velké Březno – Zubrnice byla již krátce muzeálně provozována doprava v roce 1993. O obnovení muzejního provozu v tomto úseku usilovalo od roku 1993 občanské sdružení Zubrnická museální železnice. Pravidelný provoz byl obnoven 28. října 2010. Dnes zde jezdí v rámci Dopravy ústeckého kraje sezónní víkendová linka ze stanice Ústí nad Labem Střekov do stanice Zubrnice, provozovaná zpravidla motorovým vozem M 131.1, kterému se krásně v nádražáckém slangu říká.....HURVÍNEK. Jízdné je v rámci DÚK -to znamená stejné jako na souběžné autobusové lince - viz odkaz v na stránky ZMŽ v listingu.

FOTO: Přemysl Košek

Z historie lokálky Velké Březno - Lovečkovice - Verneřice / Lovečkovice- Úštěk /:

V této oblasti Českého středohoří bylo rozvinuté zemědělství, zvláště ovocnářství a chmelařství. V okolí Verneřic byla i střediska průmyslu a těžilo se zde hnědé uhlí. V roce 1874 Rakouské severozápadní dráhy zprovoznily hlavní železniční trať podél pravého břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Nový Zákon o místních drahách z roku 1880 umožnil vedení trati více přizpůsobit náročnějšímu terénu. Roku 1889 byla zejména z iniciativy verneřických podnikatelů založena akciová společnost Místní dráha Velké Březno - Verneřice - Úštěk (Localbahn Grosspriesen - Wernstadt - Auscha - L.G.W.A). Za hlavního iniciátora byl považován Julius Leon von Wernburg, zakladatel textilní továrny ve Verneřicích, a verneřický radní (později starosta) a pivovarský sládek Josef Renftel. Stavba byla zadána vídeňské firmě Stern a Hafferl. Stála 1 200 000 rakouských korun. 18. srpna 1890, k příležitosti 60. narozenin císaře Františka Josefa I., byl zahájen provoz na 17 kilometrů dlouhém úseku z Velkého Března do Verneřic, 8 km dlouhá odbočka z Lovečkovic do Úštěku byla zprovozněna 11. září 1890. Provoz zajišťovala společnost Rakouské severozápadní dráhy na účet vlastníka. Zpočátku měla trať hlavní příjmy z nákladní dopravy, postupem času nabývala významu i rekreační osobní doprava. Ve třicátých letech v době hospodářské krize se uvažovalo o zastavení dopravy v úseku Lovečkovice – Úštěk. V letech 1938–1945 byla dráha součástí Německých říšských drah. Vysídlení zdejšího německého obyvatelstva v roce 1945 mělo za následek i útlum místního průmyslu. Zbylé podniky využívaly stále více silniční dopravu. Trať se stává nerentabilní, význam měla trať především pro víkendovou rekreační osobní dopravu a ani pro tu nebyla dostatečně vyhovující. Naposledy byly obě větve trati provozovány jako trať č. 7k podle jízdního řádu pro rok 1977/1978, poslední pravidelné motorové vlaky zde projely 27. května 1978, poslední nákladní vlak o dva dny dříve. V letech 1978–1979 byl snesen traťový svršek z úseku Verneřice – Lovečkovice, v letech 1985–1988 z úseku Úštěk – Lovečkovice. Přibližně v trase zrušené železnice jezdí autobusová linka č. 592458 z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku. Okresní vlastivědné muzeum Ústí nad Labem tou dobou začínalo budovat skanzen lidové architektury v Zubrnicích. Traťový úsek Velké Březno – Zubrnice měl podle tehdejších plánů sloužit jako muzejní železnice. V rámci těchto plánů bylo částečně opraveno nádraží v Zubrnicích. V roce 1980 byl založen Kroužek přátel železnice. Pro nezájem institucí a kvůli špatné spolupráci s muzeem se však nikdy nepodařilo trať pro historické vlaky zprovoznit. Koncem 80. let byl zpracován projekt na přeměnu nádraží v železniční skanzen, některé stavby byly zahájeny, ale nebyly dokončeny. V roce 1993 bylo, především členy někdejšího Kroužku přátel železnice, založeno občanské sdružení Zubrnická museální železnice (ZMŽ), které se od té doby snaží o privatizaci a obnovení trati. Dne 29. května 1993 a následně ještě v červenci, v srpnu a v říjnu se zdařilo několik zkušebních jízd z Velkého Března do Zubrnic. Od 1. ledna 1994 byl provoz zastaven a nový zákon o dráhách, 266/1994 Sb., její další zkušební provoz v dosavadní formě znemožnil. V roce 1996 se podařilo zabránit odpojení této lokálky od hlavní tratě ve Velkém Březně, při úpravách vzniklo u nádraží vlastní kolejiště muzejní dráhy. Od roku 1997 pokračuje sdružení ZMŽ v opravách trati do Zubrnic a v roce 1998 byl 11 kilometrů dlouhý úsek z Velkého Března přes Zubrnice až do Lovečkovic zapsán na seznam kulturních památek ČR. Sdružení spolupracuje s úřadem práce, díky němuž na opravě mohou spolupracovat lidé v rámci veřejně prospěšných prací, a s dopravní průmyslovou školou v Děčíně, jejíž žáci zde vykonávají praktickou výuku. V říjnu 2008 byly všechny zbylé součásti stavby bývalé celostátní dráhy Velké Březno - Verneřice - Úštěk horní nádraží včetně pozemků převedeny z vlastníka SŽDC s.o. na občanské sdružení Zubrnická museální železnice. V dubnu 2009 se úsek Velké Březno - Zubrnice - Úštěk stal právně opět drahou. Dne 28. října 2010 byl na úseku trati Velké Březno - Zubrnice zahájen veřejný železniční provoz. Na vlaky je nasazen historický motorový a přípojný vůz, vlaky přepravují jízdní kola a kočárky. V současné době pokračuje obnova železničního svršku z Zubrnic dále k Úštěku. Na sklonku pravidelného provozu, v srpnu roku 1975 se zde natáčela epizoda filmu Páni kluci. Později, již pod hlavičkou muzejní železnice, se zde natáčel film Rebelové režiséra Filipa Renče. Kromě uvedených filmů se na trati a v její přilehlých objektech natáčely části několika dalších filmů a dokumentů.

Výškový profil:

Zdroj: Wikipedia, stránky ZMŽ.