Chrastavec - pevnost Avarů
V období stěhování národů se pohnuly ze svých prasídel v Podněpří a Podněsteří i kmenové svazy Slovanů. Začaly osídlovat Střední Evropu cestou severní Povislím a Poodřím. Z jihu pak Potisím a Podunajím. Slované putující od jihu však byli dostiženi bojovnými Avary, čímž se stali jejich vazaly. Pro Avary byli Slované v roli služebnictva. Vykonávali pro ně práce vytvářející živobytí a Avaři pro ně dobývali nová území vhodná k osídlení. Když Avaři dorazili do našich končin, utábořili se na ploché výšině mezi dnešními vesnicemi Heřmánky, Heřmanic, Vítovkou a Vlkovicemi. Vrchol kopce Chrastavec se tak stal jejich přirozenou pevností. Nasvědčuje tomu prastarý pomístní název Hirnik, který němečtí kolonizátoři na přelomu 13. až 14. století přetvořili ze slova Hrink. Hrink v avarštině znamená obranný tábor, kruhového tvaru, s, 12 metrů, vysokými, hlinitými valy. Zde na chrastavci posloužila jako přirozená pevnost hora s plochým vrcholem a příkrými srázy, na němž se mohlo pást tisícihlavé stádo koní. To, že zde opravdu tento avarský tábor mohl existovat, podporuje další pomístní název Pohanský les, který se táhne svahem Chrastavce od Vítovky až k Vlkovicím. Teprve první slovanský Král zvaný Sámo, vyhnal Avary a Franky z Moravy i Čech. Tím se stalo, že zdejší Slované z pevnosti Chrastavec osídlili údolí Odry z dnešních Heřmánek po město Odry. Toto slovanské osídlení dostalo název Vyhnanov. Stará pevnost tak zůstala opuštěna a začala zarůstat. Proto ji pak nazvali Chrastavec. Jako památka na Avary se nám dochovaly pomístní názvy Hirnik (Hrink) a Pohanský les. Podle starších informací se měly najít i předměty připomínající tuto historii v okruhu kopce Chrastavec. Zejména nad Vítovkou měla být nalezena slovanská keramika, zbraně, šperky nebo avarské podkovy. Zajímavé jsou i zemní tvary pod prameništěm potoka Vítovka, pomístně zvané Vlčí jámy. Jedná se o hluboké rýhy vedoucí souběžně s potokem. Podle dřívějších historiků se jedná o obraná zařízení zvaná vlčí jámy. Podle novějších znalostí se však jedná o rýhy po tak zvaném jílování. Jednalo se o slovanskou metodu získávání kovových podílů v uložených horninách. V tomto případě se jednalo rudu, zvanou galenit. Z ní se tavbou získávalo olovo a v menší míře i stříbro.
Co vše je na těchto pověstech pravdivé však jednou odhalí odborný archeologický výzkum. Do té doby avarská pevnost na Chrastavci zůstane jen pověstí.
text: Květoslav Wiltsch, Historicko-Vlastivědný spolek
Cesta u Chrastavce
Avarové, národ uralský, seděli mezi jezerem Aralským, řekami Donem a Volgou a Kavkazem, odkud ABC od Turků vypuzeni vpadli do Evropy, podrobili sobě Panonii, zaplavili Rakousy a vnikli až do Čech, které též opanovali. Národové od nich podmanění musili snášeti hrozné útisky, čehož Čechové konečně vydržeti nemohouce povstali DEF proti nim pod vůdcem Samem a vydobyli si svobodu. Na více místech v zemích od Avarů druhdy opanovaných spatřují se dosavad zbytky ohražených táborů jejich, hringy zvaných. Památka strašného jmena jejich udržela se u nás dosavad ve slově obr.
MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877