Úvodem
Tato série keší je věnována zaniklým obcím na území bývalého vojenského újezdu Ralsko. Je připomenutím pomíjivosti veškerého lidského konání a měla by vést k zamyšlení: i to, co se nám dnes zdá věčné a dokonalé, může v krátkém čase zmizet v propadlišti dějin a u dalších generací upadnout v zapomnění.
Tematiku série lze číst i jako završení nepříliš úspěšného procesu kolonizace oblasti mezi městy Doksy, Mimoň, Osečná a Mnichovo Hradiště. Počátky souvislého osídlení se datují od 13. století, dnes nevýrazná obec Kuřívody (správní centrum novotvaru "město Ralsko") byla založena v r. 1279 jako královské město Freistadt, mnoho dnes zaniklých vsí stálo již na konci 14. století. Snaha o hospodářské zvelebení do té doby jen řídce obydlené a převážně lesnaté krajiny tvrdě narážela na přírodní limity. Na pískovcovém podloží, jen místy s překryvy hlinitějších sedimentů, se rychle ztrácela voda a půdy byly často málo úrodné. Současné přírodovědné poznání ukazuje, že se zde od staršího holocénu (za cca posledních 8000 let) jen málo měnila vegetace a v této souvislosti se dnes hovoří o středoevropské tajze. Nepočetné obyvatelstvo se potýkalo s nedostatkem vody, sídla hospodářsky stagnovala, střídavě se vylidňovala a některá i posléze zanikla. Industrializace se oblasti vyhnula širokým obloukem.
Po staletí se zde stýkaly německé a české kulturní vlivy. Přestože řada sídel byla ve středověku založena českými osadníky, nakonec v nich výrazně převládlo německé obyvatelstvo. To pak mělo tragický důsledek v nuceném vysídlení velké většiny obyvatel po konci 2. světové války a usnadnilo rozhodování o budoucím vojenském využití tohoto rozsáhlého území.
I když opuštěné domy byly zčásti nově osídleny příchozími z vnitrozemí Československa, případně i dalších zemí, ještě v r. 1946 bylo definitivně rozhodnuto o zřízení "Vojenského výcvikového tábora Bezděz" a během následujícího roku proběhlo vysídlení většiny obcí. Dnem 1. 7. 1950 byl zřízen Vojenský újezd Ralsko, krátce poté byla vyklizena zbylá sídla. Celkem zasáhl vojenský újezd na území asi 30 obcí, většinou ale v podobě záboru rozsáhlých, převážně neosídlených území, zejména lesů. Beze zbytku zaniklo více než 15 vsí a osad, další byly zničeny zčásti, případně byly obsazeny armádou a přestavěny pro vojenské účely.
V r. 1968 přešel vojenský újezd do užívání sovětské armády, ta jej opustila v r. 1991, následně došlo ke zrušení vojenského újezdu a jeho předání civilní správě. K obnově zaniklých sídel ale již nedošlo a těžko lze očekávat, že by se tak v dohledné budoucnosti stalo.
Přestože vojenský újezd zanikl, na jeho území stále hospodaří státní podnik Vojenské lesy a statky. Ten na jeho významné části zřídil oboru Židlov, která je s rozlohou 3786 ha druhá největší v Česku. Na rozdíl od jiných obor je zde umožněn omezený pohyb veřejnosti, podmínky vstupu se ale od založení obory v r. 2000 postupně zpřísnily (což má i důsledky pro legální dostupnost keší). V r. 2011 byly do obory vysazeni zubři, kteří se zde úspěšně aklimatizovali. Kromě nich je zde hojnost jelení, mufloní, dančí a černé zvěře. A také, zejména na podzim, myslivců.
Z dřívějších obcí se většinou dochovaly jen sotva patrné pozůstatky zástavby, neboť je armáda cíleně likvidovala. Na některých místech jen cvičené oko pozná, že zde před mnoha desetiletími žili a pracovali lidé. Krajina širokého prostoru se pronikavě změnila (což má ale do značné míry širší platnost pro celé bývalé Sudety). Tam, kde kdysi bývala pole, louky, sady či cesty, nacházíme dnes terén přetvořený těžkou vojenskou technikou a výbuchy munice, zarostlý vysokými lady a pionýrským lesem. Postupem času se rozpadla nebo spíše byla zdevastována či zdemolována i většina vojenských objektů, jen některé nalezly nové uplatnění. Tyto objekty ale většinou stojí, resp. stály mimo bývalá sídla, v nichž jsou umístěny keše.
Kratzdorf - Kracmanov
Tato nevelká osada byla situovaná v převážně rovinatém terénu, v nadmořské výšce 360 m, asi 1,5 km jižně od Olšiny. Doba vzniku osady není známa, administrativně spadala pod západně ležící obec Okna (Woken). Uliční charakter zástavby dává tušit německou kolonizaci, stejně jako jméno obce, které je snad odvozeno ze slovesa kratzen (škrábat) nebo od nositele podobného příjmení Kratzmann (česky asi Škrabálek), kteří zde ještě ve 20. století žili.
Zástavbu tvořilo již v r. 1843 více než 20 malých usedlostí, na rozdíl od dalších vsí zde nebyl žádný rybník. Dle serveru Zaniklé obce byla u každého domu studna a byly zde i drobné nádrže ke shromažďování srážkové vody pro užitkové účely, včetně napájení dobytka.
Ves náležela k farnosti Jablonec (Gablonz), tamtéž byla škola, v zimě se děti učili v domě č. 28. Pošta byla v Olšině. V minulosti stála v Kracmanově varna smůly, která však na počátku 20. století zanikla. Vyhlášeným hostincem byl Kracmanovský šenk. Zde se vždy pravidelně setkávaly učitelské rodiny z okolních vsí.
V r. 1900 žilo ve vsi 96 obyvatel ve 22 domech, v r. 1924 se uvádí 25 domů.
Průmysl, obchod a řemesla dle adresáře z r. 1924:
- obchodník s vepřovým dobytkem: Johann Horn 1, Florian Kratzmann 11, Josef Kratzmann 10
- řezník a uzenář: Johann Horn 1
- pohostinství a ubytování: Wenzel Fechtner 7, Johann Horn 1, Wenzel Kirschner 6
- včelař: Wenzel Eichler 14
- obchod s tabákem: Josef Bergmann 20
Kratzdorf je osadou, po níž se toho příliš nezachovalo. Nacházela se v prostoru tankové střelnice, kde probíhal intenzivní výcvik. Současný terén je proto utvářen spíše výbuchy munice než někdejší stavební činností. Na rozdíl od jiných zaniklých vsí zde chybí zapojené stromové porosty, nelze však přehlédnout rozsáhlé porosty nepůvodního okrasného keře pámelníku bílého (Symphoricarpos albus).
Několik doplňujících informací ze serveru Zaniklé Ralsko:
U Kracmanova se křížily významné silnice, proto zde při odsunu německého obyvatelstva bylo shromaždiště. Lidé z okolních obcí se zde ráno při odsunu sešli a loučili se se svým domovem. Obecní cesta, která odbočovala z dnes již vyasfaltované okresní silnice, není vůbec patrná. Prostor bývalé obce vyplňuje vysoká tráva, místy se vyskytují náletové dřeviny. Pozůstatky domů jsou jen málo znatelné, jedná se spíše o základy obvodových zdí. Místy se vyskytují pískovcové kvádry. V bývalých zahradách rostou staré ovocné stromy. Vyskytují se zde neoznačené studny, které jsou různě hluboké.
Zhruba uprostřed bývalé obce stojí vzrostlá lípa, kolem níž procházela obecní cesta. Stála u ní kaplička, zbyly po ní trosky asi do výšky 30 cm. Místy leží části vybavení tehdejších domácností a vybuchlá munice. Kracmanov je jediná zaniklá obec v Ralsku, z níž lze dohlédnout až do Mimoně vzdálené 9 km.
Použité zdroje:
- Blažková J. (1997): Vznik vojenského újezdu Ralsko. - Bezděz 5: 9-46.
- Gabriel F. & Panáček J. (1997): Prameny k dějinám středověkého osídlení vojenského prostoru Ralsko. - Bezděz, 5: 47-72.
- Gebert F. (1913): Adressbuch für den politischen Bezirk Böhmisch Leipa.
- Kunstner J. (1899): Adressbuch des politischen Bezirkes Leipa mit Wohnungsanzeiger der Staedte Leipa.
- Nowey-Schneider (1924): Adressbuch für die politischen Bezirke Böhmisch Leipa und Niemes.
- Schaller J. (1790): Topographie des Koenigreichs Boehmen, darinn alle Staedte, Flecken, Herrschaften, Schloeßer, Landgueter, Edelsitze, Kloester, Doerfer, wie auch verfallene Schloeßer und Staedte unter den ehemaligen, und jetzigen Benennungen samt ihren Merkwuerdigkeiten beschrieben werden. Viertel Theil. Bunzlauer Kreis. - Prag und Wien.
- Sommer J. G. (1834): Das Königreich Böhmen; statistisch-geographisch dargestellt. Zweiter Band. Bunzlauer Kreis. - Prag.
- www.zanikleobce.cz
- www.zanikleralsko.cz
- deutschboehmen.de
- informacni-stredisko-roven6.webnode.cz
- archivnimapy.cuzk.cz
- lms.cuzk.cz/lms
- geoportal.gov.cz/web/guest/map
Jak na keš
Keš je umístěna v severní části bývalé osady, aby se sem dalo relativně snadno dojít od vyznačené cyklostezky. V bezprostřední blízkosti krabičky se potkáte s kopřivami, za což se omlouvám, ale vhodnější místo bych v tomto terénu hledal jen těžko.
Je třeba připomenout, že keš leží uvnitř obory Židlov, kam platí omezení vstupu (v září a říjnu od 16 do 9 hodin, v březnu a první polovině dubna celodenně). Můžete se tu setkat s početnými stády zvěře, včetně zubrů. Teoreticky můžete narazit i na nevybuchlou munici, reálně je ale toto riziko spíše jen minimální, v okolí jsem zaznamenal jen trochu neškodného šrotu.
---------------
Deutsch:
Eine freie Serie von zwölf Caches (ohne Bonus), die erinnert an die zwangweise ausgesiedelte und vernichtete Dörfer und Ortschaften in der ehemaligen Militärischen Raum „Ralsko“. Die Kolonisation eines ausgedehnten Gebietes zwischen den Städten Doksy (Hirschberg), Mimoň (Niemes), Osečná (Oschitz) und Mnichovo Hradiště (Münchengratz) begann im 13. Jahrhunderte, wann u. a. die Königsstadt Freistadt (heute Kuřívody) gegründet wurde. An der gespitzten Bergen Ralsko (Roll) und Bezděz (Bösig), sowie auch auf anderen Stellen entstanden feste Burgen. Im breiten Gebiet traffen sich für lange Jahrhunderte deutsche und tschechische kulturelle Einflüsse, doch in allen verschwundenen Ortschaften allmählich deutsche Bevölkerung nahm überhand.
Das Bevölkerungs- und Wirtschaftswachstum wurden von natürlichen Bedingungen erheblich eingeschränkt: die Böden entwickelten sich überwiegend auf Sandsteinuntergrund und waren deshalb nährstoffarm und wurden schnell trocken. Die Wasserversorgung war ein langfristiges Problem für fast alle hiesige Ortschaften. Die Population blieb hier ständig schwach und es gab keine bedeutende Industrialisierung.
Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde die deutsche Bevölkerung gewaltsam vertrieben und entvölkerte Dörfer wurden für kurze Zeit von Menschen tschechischen, slowakischen und anderen Nationalitäten besiedelt. Aber schon damals gab es Pläne, einen großen militärischen Raum (Sprengel) zu konsituieren. Er wurde zur Realität nach 1950 und führte zur endgültigen Aussiedlung von fast allen Ortschaften in betreffendem Gebiet. Alle Häusser wurden zerstört, sodass die Überreste von ehemaligen Bebauung heute vielerorts fast bemerkbar sind.
Zwischen den Jahren 1968 und 1991 wurde das Gebiet auschließlich von der sowjetischen Armee benutzt. Auch nach der Abschaffung des militärischen Räumes ist die Landschaft bis heute dem Staatsunternehmen „Militärische Wälder und Güter“ untergeordnet, das im großen Teil des Gebietes (3786 ha) im Jahre 2000 ein ausgedehntes Wildgehege „Židlov“ gegründet hat.
Das Gehege Židlov (der Name stammt vom gleichnamigen verschwundenen Dorf, wo später ein Panzerübungsplatz enstand) ist für Öffentlichkeit mit folgenden Beschränkungen zugänglich: Zutritt ist verboten im September und Oktober zwischen 16 und 9 Uhr, und zwischen 1. März und 15. April ganztägig. Die sog. Ruhezone ist für Öffentlichkeit ganz geschlossen. Die Fahrräder dürfen benutzen nur markierte Radwege.
Dieser Cache befindet sich innen des Wildgeheges. Viel Glück beim Suchen!
---
English
An open series of 12 caches is dedicated to abandoned villages inside the former military area Ralsko. The landscape between hills Ralsko a Bezděz was gradually colonized from the 13th century, most villages existed in the 16th century at the latest.
The population and economic growth was fundamentally limited by natural conditions: the soil on prevailing sandstone bedrock was poor on nutritions and easily dried out; the long-term problem was to provide water for humans and livestock.
In the territory meet the German and Czech cultural influences for centuries, but later gradually prevail inhabitats of German nationality. After the World War II the German population was displaced and the abandoned villages were briefly inhabited by incoming from the interior of Czechoslovakia. Not long afterwards, however, it was decided to establish a large military area, which was later named "Ralsko".(Today, the same name is used for an artifficially established municipality including whole former military area.) The villages lying within this territory were evicted and the houses were demolished. The remains of some settlements are hardly noticeable today.
Between 1968 and 1991 the military area Ralsko was exclusively used by the Soviet Army. Even after the abolition of military area is the territory still managed by the state enterprise „Military forests and farms“ which in large part of the territory (3786 hectares) set up a game preserve „Židlov“ in 2000. This enclosure is with certain limitation accessible to the public, bicyclists can use only marked routes. (Closed in September and October from 16 am to 9 am and from 1 March to 15 April throughout the day.)
This cache lies inside the game preserce. Good luck in hunting!