Sokolovská pánev – Starosedelské souvrství
Sokolovská pánev a velká část českého masívu byla na počátku třetihor parovinou. Eroze a denudace zarovnaly variské horsvo a až do konce druhohor byl relativní tektonický klid. Na konci druhohor a po celé třetihory probíhalo několik fází alpínského vrásnění. Sokolovská pánev byla v eocénu a oligocénu (37 – 34 mil. let) sníženinou s velkým jezerem do kterého se splavovaly produkty eroze ze západní části českého masívu. Tyto sedimenty se usazovaly na kaolinicky zvětralý povrch podložního krystalinika (žula variského stáří – cca 300 mil.let). Řeky tvořily rozsáhlé a mělké delty, ve kterých se usazovaly vrstvy slepenců, pískovců, kaolinických štěrkopísků a písčitých jílů. Pískovce v souvrství většinou najdeme s vložkami slepenců a jsou zbarvené sloučeninami železa do okrově žluté až hnědočervené barvy. Celková mocnost starosedelského souvrství činí cca 40 m. Na mnoha místech je v souvrství zřetelně vidět šikmé a křížové zvrstvení – důkaz, že tyto horniny vznikly v deltě řeky, která se vlévala do někdejšího jezera. V místech klidnější sedimentace se usazoval jemný písek s kalem a v něm se nám zachovaly napadané a spláchnuté zbytky subtropické flóry v podobně zkamenělých otisků palem, skořicovníků, lián, datlovníků a dalších teplomilných rostlin. Z toho vyplývá, že průměrná roční teplota v době sedimentace neklesala pod 18 st. Celsia. Bylo tedy v té době o mnoho tepleji než dnes, podobně jako v současnosti v jižním Středomoří. V současné době se Starosedelské souvrství nachází pouze v několika malých výchozech severozápadně od Sokolova (Pískovna Erika) a v údolí řeky Ohře. Jinak většina souvrství je zaklesnuta podél tektonických zlomů ve velké hloubce a je zakryta mladšími vrstvami sedimentů, včetně uhlonosných vrstev, které jsou průmyslově těženy
zdroj: http://www.geologie-astronomie.cz/Fotogalerie/_fotogalerie/Sokolovska-panev-Starosedelske-souvrstvi