Tato keš byla založena za účelem krátkého odpočinku "pod dubem". Dub letní (křemelák) (Quercus robur L.) má rozsáhlý areál zaujímající téměř celou Evropu s výjimkou chladného severovýchodu, jižní poloviny Pyrenejského poloostrova a téměř celého Řecka. Souvislejší a téměř čisté porosty u nás tvoří hlavně v lužních lesích (Polabí, moravské úvaly) a také v jihočeských pánvích. Je vysazován častěji než dub zimní. V lužních oblastech je někdy pěstován kvalitní ekotyp či poddruh s mohutným vzrůstem, rovným hladkým kmenem a jemnými větvemi vyrůstajícími pod ostrým úhlem, známý jako dub slavonský (Q. robur ssp. slavonica), pocházející z povodí řeky Sávy v Chorvatsku. Výškové maximum výskytu v ČR je 800 m n. m. Dub letní je světlomilná a teplomilná dřevina s velkou ekologickou amplitudou, přizpůsobená oceánickému i kontinentálnímu klimatu, avšak poněkud citlivá k pozdním mrazům. Slabší zastínění snese jen v mládí. Optimum výskytu má na půdách minerálně bohatých, těžších, hlinitých až jílovitých, humózních, čerstvě vlhkých až mokrých. Dobře snáší i občasné zaplavování. Na minerální živiny je sice náročnější než dub zimní, ale i on dokáže růst na chudších, kyselých a sušších půdách na svazích v pahorkatinách, společně s tímto druhem. Není však vhodný na příliš vysýchavá stanoviště, kam bývá někdy nesprávně vysazován a kde v suchých letech ztrácí vitalitu, chřadne a prosychá. Vzhledem k pozdějšímu rašení je i méně citlivý vůči pozdním mrazům. Zdroj: Buriánek et al., 2013, Metodická příručka k určování domácích druhů dubů
Místo je také útočištěm lesní zvěře, tak mějte uši a oči na "šťopkách" a vychutnejte si chvilku zaslouženého odpočinku. Zároveň budete procházet třešňovou alejí, tak v období třešní nechte svačinu doma.