K založení této kešky mne přivedla skutečnost, že v Nosislavi chybí keška s obecnými a historickými informacemi o obci a také skutečnost, že v roce 1990 nově vysázená alej si to prostě zaslouží. Hlavním zdrojem informací, kromě vlastních vzpomínek, pro mne byla kniha „Nosislav v proměnách času“.

Jihomoravský městys Nosislav leží při řece Svratce v místech, kde kopce Ždánického lesa přecházejí do Dyjsko-svrateckého úvalu. Převážná část zastavěného území městyse je na levém břehu Svratky, která přitéká do katastru od severu a jejíž směr určuje od začátku trasu dvou hlavních ulic v délce přes dva kilometry. Výhodná poloha svahů a teplé podnebí s mírnými zimami přejí tradičním plodinám v oblasti - vinné révě, meruňkám a jabloním. První písemné zprávy z r. 1278 dokládají dávnou existenci Nosislavi, náhodné vykopávkové nálezy svědčí o osídlení obce již ve starověku. Na přímluvu tehdejšího majitele většího dílu Nosislavi Viléma II. z Pernštejna, jednoho z největších moravských magnátů a politiků na přelomu 15. a 16. století, byla ves povýšena dne 4. 10. 1486 listinou (jejíž originál se dochoval dodnes) krále Matyáše Korvína na Městys (městečko) se všemi výsadami, které spočívaly v udělení obecního znaku, pečeti a konání výročních a týdenních trhů, čímž se odlišovala od pouhých vsí. Od té doby se označení městys používalo až do roku 1948, ale po dlouhých letech až v roce 2006 byl novelou Zákona o obcích pojem Městys rehabilitován a obci navrácen. Na území městečka Nosislav se nacházejí evidované nemovité kulturní památky: nejstarší památkou je katolický kostel sv. Jakuba, který byl přestavěn v době renesance, stojí na místě původní, snad již románské stavby (kolem r. 1300). Kostel je obehnán hradbami 4-8m vysokými se střílnami, budované na začátku 16. století v souvislosti s Tureckým nebezpečím. Druhý kostel v obci, evangelický, vybudovaný v letech 1872 - 76 je v moderním románském slohu. Pozdně gotická vodní tvrz, dnes č. p. 72, se připomíná v písemnostech již v r. 1371. Z původní jednoposchoďové tvrze se dochovala přízemní část s arkýřem na severní straně, se zdmi silnými až 1,2m. V současnosti je obec stále příjemnějším místem pro život. Pořádá se zde každoročně několik desítek kulturních akcí. K dispozici jsou tenisové kurty, fotbalové i dvě volejbalová hřiště, sportovní hala, dětská hřiště, parky a cyklo-odpočívky, restaurace a mnoho dalších krás.

Starší pamětníci si ještě dnes pamatují na polní cestu od mostu, kolem fotbalového hřiště přes kamenný mostek, tzv. Kameňák, pod nímž bývalo menší jezírko (jeho velikost byla proměnlivá podle množství vody), o něco dále vpravo od Kameňáku byla další jezírka tzv. na Pánkách. Od Kameňáku vytékal malý potůček, v létě většinou vyschlý, směrem k Termanci a ústil u Sviňského mostku do říčky Šatavy. Na obou březích potůčku a kolem jezírek rostly vrby, olše a jiné stromy a keře, v nichž žilo množství drobného ptactva (např. dnes vzácný králíček obecný, pěnkavy ...), ve vodě kluci lovili pulce a čolky, v zimě se na zamrzlá jezírka chodilo dokonce bruslit. Zkrátka pro děti to byl přirozený přírodní ráj, kde bylo pořád něco k objevování. Cesta dále byla lemována vzrostlými stromy – jabloně tzv. Jeptišky, lípy aj. V době socialistické kolektivizace zemědělství místní funkcionáři rozhodli z důvodu získání další zemědělské půdy, všechno vykácet, jezírka a potůček zavozit odpadem, na to navozili zeminu a kolem cesty vznikly holé lány a tak se zcela změnil ráz této části naší krajiny. Počátkem roku 1990 na popud Ing. Vladimíra Židka se ujal iniciativy Rudolf Mahovský a na shromáždění místního Občanského fóra podal podnět na výsadbu lipové aleje kolem cesty od mostu až k lesu. Tento návrh byl přijat. Hlavním realizátorem, a později i dobrovolným ošetřovatelem vysázených stromků byl právě Ruda. Alej, ve složení lípa malolistá i velkolistá, jasan ztepilý, jírovec maďal a další, sázeli brigádnicky dospělí i děti, mechanizaci poskytlo místní JZD. Vizi tehdejšího kronikáře, že „… alej má sloužit pro zlepšení životního prostředí a snad časem nahradí původní lipovou alej zničenou socializací vesnice …“ – a už dnes to lze potvrdit.

Po nálezu a zalogování prosím o řádné uzavření krabky, ať do ní nevniká vlhkost.

Děkuji.

KDO TU KEŠKU ZNIČÍ NEBO UKRADNE, AŤ MU RUKA UPADNE!