
DOUBRAVA
Do 31.3.1976 byla Doubrava samostatnou obcí a od 1.4.1974 je Doubrava osadou obce Chrášťany.
První písemná zmínka o vsi je z roku 1295. V okolí obce jsou četná archeologická naleziště, dokazující, že byla oblast osídlena již v době bronzové.
V roce 1850 obci bylo napočteno 62 domů s 506 obyvateli. V roce 2011 měla Doubrava 78 obyvatel.
V obci vznikl v roce 1907 sbor dobrovolných hasičů
V únoru roku 1928 byl založen Spolek divadelních ochotníků Tyl. Ještě téhož roku se uskutečnilo první představení, Tylova Paličova dcera. Zajímavá malovaná opona se slovanskými motivy a Karlštejnem v pozadí, která při té příležitosti vznikla, je dnes uložena v Městském muzeu Týn nad Vltavou.
Roku 1932 zaznamenala obecní kronika první rádiový přijímač v obci.
V roce 1948 získala obec velmi nezvyklým způsobem první telefonické spojení. Zasloužil se o ně nezištným způsobem pan František Vitoušek, o němž obecní kronika právem poznamenala, že je před ním nutno hluboce smeknout. Pan František Vitoušek se zúčastnil Slovanské zemědělské výstavy v Praze, kde byl vybrán jako dvoumiliontý návštěvník a měl možnost vyslovit nějaké přání. Zažádal o vybudování telefonického spojení Doubravy, které bylo do měsíce uskutečněno.
Zajímavostí je rovněž torzo nikdy nedokončeného mostu, který měl spojit Doubravu na pravém břehu Vltavy s Albrechtickou Hladnou na břehu levém. Myšlenka na spojení břehů Vltavy mezi obcemi Hladnou a Doubravou vznikla během druhé světové války, kdy okres Týn nad Vltavou získal ocelovou konstrukci mostu, určenou původně pro export do zahraničí. Pražská firma Richarda Genttnera začala proto budovat mostní pilíře. V roce 1940 byla vládním nařízením stavba zastavena, po skončení války v roce 1945 práce na mostě pokračovaly, ale byly opět přerušeny pro nedostatečné technické parametry mostní konstrukce. Byl vypracován projekt nové rámové konstrukce, ale k jeho realizaci již nedošlo. Zajímavé je, že most byl v některých německých válečných mapách zanesen jako dokončený, což způsobilo zmatek v řadách německých vojáků, prchajících směrem k Písku.

Zdroj: listing - webové stránky obce Chrášťany
foto - soukromý archív