Jako první přináší zprávu o Oldřichovi a Boženě Kosmova kronika (poč. 12. stol.).
Poprvé měl kněžic Oldřich spatřit budoucí matku svého syna někde na vsi (kolem roku 1004), když se vracel cestou z lovu. Viděl „jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky“. Podle starého kronikáře se tehdy Oldřich do dívky na první pohled zamiloval – Kosmas to vysvětluje její velkou krásou: „Bylať vzhledem vynikající, pleti bělejší než sníh, jemnější než labuť, lesklejší než stará slonová kost, krásnější než safír.“ Že byla Božena nadprůměrného vzhledu, se dá celkem snadno předpokládat – Oldřich by si těžko za milenku vybral dívku nepohlednou. A jistě k ní cítil i něco víc, než jen pouhé sympatie, když s ní splodil dítě. Původcem jeho jednání bylo pravděpodobně cosi pragmatičtějšího, než jen city – byla to především potřeba pořídit si potomka.
Oldřich tedy spojil příjemné s užitečným a Boženu „pojal v manželství, staré však manželství nerozvázal“, což Kosmas vysvětluje tehdejším obecným zvykem mít dvě – tři manželky a dodává „žili totiž jako hloupá hovada“. Nevím, jestli by bylo vůči Oldřichovi férové považovat jej za hlupáka, naopak, myslím, že měl dobrý důvod k tomu, se se svojí legitimní manželkou nerozcházet, mohly v tom být i příčiny politické.
Oldřichův dub
Oldřich (975 - 9. listopadu 1034)
Byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců. Byl synem Boleslava II. a jeho ženy Emmy a mladší bratr Boleslava III. a Jaromíra. Jméno jeho první manželky bylo zřejmě Juta (byla neplodná), tou druhou byla zřejmě vesnická žena Božena. Na jaře 1012 sesadil Oldřich svého bratra Jaromíra, když se postavil do čela povstání proti němu. Stal se knížetem a od krále Jindřicha II. přijal v říjnu Čechy v léno. Kníže Oldřich vyvedl zemi z krize způsobené boji o moc mezi syny Boleslava II. a k Čechám trvale připojil Moravu.
Boženina studánka
Božena († 1052)
O původu Boženy víme pouze to, že nebyl zdaleka tak urozený, jak by se na manželku českého knížete slušelo a patřilo. Byla pravděpodobně dcerou svobodného sedláka a dokonce mohla být i vdaná – zda byl onen Křesina, jemuž prý patřila, její otec či manžel, není jisté. I přesto s Oldřichem uzavřela sňatek a stala se matkou jeho syna, budoucího českého knížete Břetislava. Situace, která k tomu vedla byla poměrně jednoduchá. Oldřich, nejmladší ze tří synů Boleslava II., již ženatý, marně čekal, až mu jeho manželka přivede na svět dědice. Když se ukázalo, že je neplodná, neváhal přivést na svět levobočka.
Božena přežila svého manžela (Oldřich nečekaně zemřel již 9. listopadu roku 1034) i jeho bratra Jaromíra (zemřel roku 1035). Stala se pětinásobnou babičkou. Svého syna naštěstí nepřežila – ve smrti jej předešla, i když o pouhé tři roky.
Setkání
Oldřichův dub
V Peruci najdeme mohutný prastarý dub letní zvaný Oldřichův a nedaleko od něj Boženinu studánku. Jak tyto názvy napovídají, toto místo je spojováno s pověstí o Oldřichovi a Boženě. Samotný dub je vysoký 31 metru, jeho obvod činí 760 centimetrů a jeho stáří se odhaduje na 1000 let. Je zapsán na seznamu stromů UNESCO. Patří mezi 10 nejvýznamnějších stromů Evropy. Oldřichův dub není jediným dubem, který v obci stával. Na druhém břehu kousek od něj stával Boženin dub, který se však dnešních dnů nedožil.
Místo, kde Oldřich Boženu poznal, Kosmas neuvádí. Upřesňuje jej až mnohem později Dalimil, který říká, že se tak stalo někde u Postoloprt, tedy na Žatecku. Do Peruce děj pak situoval až Václav Hájek z Libočan.
Perucký zámek
K samotné keši
Nenáročná multina vás provede historickou částí obce Peruc a zavede na zajímavá místa. Své případné geovozidlo nechte zaparkované na vyznačeném parkovišti. Stage jsou kousek od sebe a ani finálku nebudete mít od svého automobilu moc daleko.
Otázky na stage 1 až 4 najdeš ve waypointech.
Radnice
Final cache :
50°20, ABC
013°57,DEF
Kontrolní součet A+B+C+D+E+F=33
U finálky si dávejte pozor, zdali vás z dálky nepozoruje nějaký mudla.