Keška vás přivede po červené turistické trase, tzv. Starou příhraniční cestou na místa, odkud se po vykácení porostu otevřel zajímavý pohled na Luzný.
Jak jsme se dozvěděli z infotabulí NP Šumava, tato místa v okolí Knížecích Plání patří mezi místa výskytu tetřívka obecného. Aby nedocházelo k jejich zarůstání a aby byl zachován vhodný biotop pro tetřívka, přistoupil NP Šumava k odstraňování náletových dřevin. V letech 2015 až 2017 bylo takto upraveno cca 33 ha v této oblasti.
Tetřívek obecný, latinsky Tetrao tetrix tetrix
je středně velký druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých. Velikosti kura domácího (délka těla samců 49–58 cm, samic 40–45 cm). Samec je černý (s nafialovělým leskem), bílé jsou pouze spodní ocasní krovky, spodina křídla a úzká křídelní páska. Nápadný je červený hřebínek nad okem a lyrovitý ocas. Samice je nenápadná, šedohnědá s černým proužkováním.
V České republice byl tetřívek nejpočetnější kolem roku 1910, od té doby jeho počty neustále klesají. Mimo to postupně vymizel z většiny území. Hlavními oblastmi výskytu jsou v současné době Krušné hory (350-400 samců, téměř polovina české populace), Jizerské hory (80-100 samců) a Šumava (116 samců), malé populace žijí v Doupovských horách, Slavkovském lese, Novohradských horách, Oderských vrších, Králickém Sněžníku a Jeseníkách. V letech 1973–1977 byla celková početnost odhadována na 2500-4500 samců, v letech 1985–1989 na 1100–2200 samců a v letech 2001–2003 již jen na 800–1000 samců. Odhad pro rok 2005 byl již pouze 650–700 kohoutů. Podle posledních výsledků monitoringu je na celém pohoří Šumavy a v oblasti Boletic jen zhruba 140 až 150 jedinců tetřívka.
Je zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.
Vliv na vymírání tetřívka má prý ztráta vhodného prostředí. To tvoří pestrá mozaika složená z různých prvků. Její součástí je bezlesí, louky, remízy, vřesoviště a rašeliniště, což však postupně zarůstá náletovými dřevinami během sukcese.
Samci jsou v březnu až květnu charakterističtí společným tokem na otevřených prostranstvích, kde s roztaženým ocasem a spuštěnými křídly pobíhají, vyskakují do výšky a často mezi sebou bojují. Nejúspěšnější z nich se následně páří s většinou samic v okolí. Hnízdo je na zemi, skryté pod vegetací, snůška čítá 9-10 (6-12) žlutohnědých, méně často i načervenalých nebo okrových, tmavohnědě skvrnitých vajec o velikosti 49,7 x 36,0 mm.
Inkubační doba trvá typicky 25-27 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama také vodí mláďata, která jsou vzletná zhruba ve věku 2 týdnů. Rodina zůstává pohromadě až do konce srpna nebo září, kdy se oddělují do menších hejnek podle pohlaví.
rok 2014
rok 2017
Cerpano z wikipedia , z biomonitoring , sumava.cz a z tyden.cz