Kvapilova jezirka Traditional Geocache

Vítejte u dvou malých jezírek. Nesou název po velmi známém hudebním skladateli a místním rodákovi Jaroslavu Kvapilovi. Ten se sem jako mladý hoch chodil koupat. Jednoho dne při rozjímání zde napsal libreto k opeře Rusalka. Které pak spatřilo světlo světa v podání Antonína Dvořáka. Dílo mělo takový uspěch, že ji dokonce hráli i v Americe. V roce 2015 se dokonce podívala i zpět do Chudenic. Kde ji na přírodním amfiteátru Bolfánek zahráli sólisté z ND Praha, divaldla J. K. Tyla Plzeň a ochotníci z okolí.

Syn lékaře v Chudenicích u Klatov, kde též vychodil obecnou školu. Po studiu na klatovském a plzeňském gymnáziu studoval lékařství a filosofii v Praze, studia však nedokončil. V letech 1891 až 1904 pracoval jako žurnalista v redakcích listů Hlas národa, Národní listy, Česká stráž a jako redaktor Zlaté Prahy. V letech 1888-1902 přispíval pod pseudonymem Olaf do humoristického časopisu Švanda dudák. Jeho první žena Hana Kvapilová (rozená Kubešová), herečka Národního divadla, jej přivedla k trvalému zájmu o divadlo a on se ve svých příspěvcích pro noviny a časopisy věnoval často divadlu. S Hanou jej seznámil začátkem roku 1890 J. V. Frič. Jeho druhou manželkou byla Zdena Rydlová, herečka Národního divadla.První básně publikoval ve Světozoru. Spolu s Alfonsem Muchou a Ladislavem Syllabou se podílel na obnovení svobodného zednářství v Československu.V roce 1898 založil spolu s Janem Vávrou, Gustavem Schmoranzem a členy spolku Máj v Praze divadlo Uranie, umístěné u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství zprvu na pražském Výstavišti, později přenesené do pivovarské zahrady v Holešovicích.Celý svůj další život pak věnoval divadlu, působil mnoho let jak v Národním divadle, tak v Městském divadle na Královských Vinohradech. Kromě režie i překládal, psal libreta a upravoval divadelní hry pro jevištní provedení.V letech 1918–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii z ní vzniklou. Za druhé světové války byl uvězněn a do doby osvobození republiky strávil 11 měsíců ve vazbě. Dne 13. června 1945 byl jmenován předsedou Divadelní rady, zřízené jako umělecky a kulturně-politický poradní sbor pro zásadní otázky v divadelnictví. Schůzí se však nezúčastňoval, neboť se marně domáhal u ministra Zdeňka Nejedlého zjistit rozsah svých pravomocí. Dne 22. února 1948 podepsal jako jediný divadelník výzvu k zachování demokracie, vydanou stranami demokratického tábora republiky. Když v roce 1950 zemřel, jeho pohřeb byl vypraven proti jeho přání z Národního divadla. Místem jeho posledního odpočinku se staly jeho rodné Chudenice v okrese Klatovy.

Prosím chovejte se ohleduplně k přírodě a státním či přírodním památkám. Pro odlov keše není potřeba nic rozebírat ani nikam lézt. Prosím buďte opatrní a pohybujte se v místě tak, aby se nestalo nic vám či někomu v okolí. Schránku prosím vracejte vždy na stejné místo a stejným způsobem.