Těžák
Těžák Vyprávění o Těžákovci šlo od úst k ústům, největším pramenem bylo vyprávění Kašparova otce, který v tomto kraji jako malý chlapec sloužil u sedláků. Jisté je, že dodnes můžeme nalézt nad Dobrkovskou Lhotkou zbytky velkého statku. Je to místo romantické a zároveň i tajemné, ruiny uprostřed lesa připomínají zříceniny hradu loupeživého rytíře. Dříve byla kolem obhospodařená půda a obdělávaná políčka patřící ke statku, patrně odtud byl i pěkný výhled do vnitrozemí. Dodnes se této lokalitě říká Těžák, jen bohužel už málokdo ví, z jakého důvodu a málokdo také ví, kde ji má hledat. Že je to místo mystické si můžete ověřit sami, když tento ztracený kout navštívíte.
Nejlépe bude, když půjdete cestou po červené od Dobrkovské Lhotky na Kohout. Po necelém kilometru zahnete před osamělým statkem doleva a dáte se nad něj podél lesa, na konci louky pokračujte lesem téměř stejným směrem, až narazíte asi tak po tři sta metrech na opravený křížek, na kterém jsou dva letopočty - zapište si je. Pak pokračujte dále po cestě (směrem na jih) až ke kapličce. Popojděte ještě kousek po cestě, ale dobře se rozhlížejte, abyste rozvaliny neminuli. Jsou schovány mezi porostem a zvláště když je příroda v plné síle, těžko se Těžák hledá.
Možná, že je toto místo dodnes opředeno magickými silami. Dokládá to kámen s obětní mísou ležící nedaleko od kaple. Taková pohanská místa, kam kdysi nosívali obětiny pohanským bohům, byla s příchodem křesťanství satanizována (příkladem je Čertův kámen ve Velkém rybníce), nebo byla naopak spojena s křesťanským zázrakem a následně byla na tomto místě postavena kaple, kaplička, nebo jiná sakrální stavba, jako je tomu i v našem případě.
Na druhou stranu, kaplička tu sice stojí, ale pověsti vyprávějí spíše o těch negativních silách. Jedna hovoří o tom, že si hospodář předčítával z tajemné knihy. To se vždy děly kolem stavení divné věci. Jednou se vydala rodina z Těžáku na mši do nedalekého Soběnova. Doma zůstal pouze čeledín. Když se vraceli z kostela domů, uviděli čeledína v doprovodu čerta, který neustále mumlal „Co pán poroučí, co pán poroučí?“ Hospodář věděl, že je zle, pronesl zaklínací formuli a satanáš zmizel. Samozřejmě - pacholek si četl v zakázané knize. Podle jiné pověsti poznal hospodář, že bylo čteno v knize kouzel, když ho při mši pálil v ruce otčenáš, nebo ho pálilo v zádech a po statku se míhaly podivné stíny, které nedovedl čeledín zastavit (Doudlebské nářečí a slovník, Zbyněk Holub a kol.). Možná právě proto byla postavena na cestě k Těžáku kaplička, aby zahnala temné síly, které se tu v různých formách vyskytovaly, nebo ještě vyskytují? Záleží na vás… Těžák slovy Kašpara Stráského, který napsal v roce 1959: „Milý čtenáři! Kdybys náhodou přišel v ten krásný kraj, našel bys jenom zbořeniště porostlé křovím a břízami. Zůstal jen zázračný pramen a to jen proto, že jej nikdo nedovedl zničit a odnést. Tak jistě ještě mnohému pocestnému poslouží. Daleko široko známý Těžákův zvonek, který po dlouhá léta zazníval do dálného kraje pod Slepičími horami, umlkl a ztichl.“ A nezapomeňte se podívat na Těžákovu kašnu z roku 1717, která slouží dodnes na hřbitově ve Slavči. Že je dovezena z Těžáku potvrdili i místní starousedlíci.
KEŠ:
Pro výpočet souřadnic budete potřebovat oba letopočty na křížku a letopočet kašny (listing).
A= ciferace letopočtu kašny -1 B= poslední číslice dolního letopočtu na křížku -4 C= ciferace dolního letopočtu na křížku -3 D= druhá číslice horního letopočtu na křížku E= ciferace horního letopočtu na křížku - ciferace dolního letopočtu na křížku F= ciferace letopočtu kašny -4
Souřadnice keše: 48°46.ABC 14°36.DEF
Přeji hezký lov a pozor na působení záhadných sil okolo ruiny statku!