Strom součástí lesa
Strom je základní jednotkou lesa. Z definice vyplývá, že les je území hustě porostlé stromy. Lesy se z hlediska druhů stromů dělí na jehličnaté, listnaté a smíšené. V České republice jsou nejvýznamnějšími lesními dřevinami podle porostní plochy smrk ztepilý (52,4 %), borovice lesní (17 %), buk lesní (7 %), duby (6,8 %), modřín opadavý (3,9 %), bříza bělokorá (2,8 %) a jedle bělokorá (1 %). Ostatní listnáče (javory, jeřáby, jasany, jilmy...) potom zaujímají 7,9 % plochy a ostatní jehličnany 0,2 %. Mezi hlavní funkce lesa patří hospodářské využijí jako zdroj dřevní hmoty, krajinný prvek s vysokou biodiverzitou, místo pro rekreaci a odpočinek, protierozní a protipovodňová funkce a stabilizace místního klimatu.
Lesy je dále možné dělit podle jejich přirozenosti na přirozený les (prales, přírodní les, les přírodě blízký) a nepůvodní les (hospodářský). Většina lesních porostů v ČR je nepůvodních, neboť v nich dříve došlo alespoň k částečným zásahům do struktury či druhového složení. Nejméně ovlivněné lesní porosty jsou označovány jako pralesy a jsou pod přísnou ochranou. Nejstarší pralesy jsou Žofínský prales a Prales Hojná Voda, vyhlášeny roku 1838 a Boubínský prales vyhlášený roku 1858. Nejznámější pralesy v Beskydech jsou Mionší, Salajka a Razula.
Strom v kulturní krajině
Stromy byly odnepaměti součástí lidské společnosti. Z počátku jako zdroj energie (palivového dříví) a stavebního materiálu. Z planých ovocných stromů lidé vyšlechtili odrůdy s velkými a sladkými plody, začali zakládat sady a ovocné stromy se staly nedílnou a důležitou součástí zahrad. Také se naučili využívat různé vlastnosti dřeva k výrobě nástrojů, předmětů denní potřeby a našli pro dřevo mnoho dalších využití. Například jasany byly pro své ohebné a houževnaté dřevo natolik ceněny, že si osadníci a pasekáři dovezli na nové místo, které chtěli osídlit, sazenice jasanů, které pak rostly v blízkosti jejich obydlí. Dodnes je na mnohých místech můžete nalézt.
Stromy v krajině však měly v dávných dobách i jiný význam, než jen jako zdroj dřeva či ovoce. Aleje podél cest poskytovaly stín a fungovaly jako větrolamy, často se sázely z ovocných stromů a byly přirozeným osvěžením cestovatelů. Pásy stromů v remízcích mezi poli zabraňovali vodní a větrné erozi, duby na hrázích rybníků svými kořeny hráze zpevňovaly. Důležitá byla také jejich krajinotvorná a estetická funkce, stromy vyznačovaly hranice mezi pozemky a parky se stávaly místem oddechu a odpočinku. Z počátku vznikaly klášterní zahrady, v 16. století se u nás objevují zámecké parky a zahrady a velký rozkvět krajinářství je v době baroka v 17. a 18. století. Veřejné parky, tak jak je známe dnes, se začínají objevovat v 19. století, vnikají z dřívějších královských obor (např. Stromovka v Praze, zpřístupněná roku 1804) a nebo jsou zakládány cíleně z iniciativy městské správy (např. Chotkovy sady v Praze, založeny roku 1824).
Strom jako dominanta
Staré a vzrostlé stromy v krajině se často stávají výraznými dominantami a orientačními body. Příkladem může být nedaleký javor nad Velkou Lhotou, podle kterého je pojmenován nevýrazný kopec s výškou 580m n.m. Je vidět z mnoha míst v údolí Rožnovské Bečvy a okolních kopců. Svou výjimečností je vyhledávaným cílem výletů a procházek nejen místních obyvatel. Významné stromy ve městech jsou místními dominantami náměstí, parků a promenád, nesou historická poselství a mnohdy jsou podle nich pojmenovány ulice či náměstí. Významné stromy jsou často zákonem chráněné jako památné stromy, jsou vyznačeny v turistických mapách, objevují se v průvodcích a historických pramenech.
Strom uměleckým dílem přírody
Staré stromy, formované časem, jsou přírodním uměleckým dílem. Historické události, přírodní katastrofy, změny ročních dob a okolního prostředí se do staletých stromů vepsaly výrazným písmem, formovaly jejich koruny, tvary větví a kořenů a vytvářely hluboké jizvy v jejich kůře. Vznikly tak jedinečné monumenty, nenahraditelné ve své kráse a rozmanitosti. Zkuste si někdy pořádně prohlédnout nějaký starý strom ve vašem okolí, jeho proměny v ročních obdobích, jak ovlivňuje své okolí, co se kolem něj děje.
Stromy neztrácí své kouzlo ani po smrti, mohou zůstat stát jako sochy a plnit svou estetickou funkci dále. Navíc torza starých mrtvých stromů jsou domovem pro velké množství hmyzu a ptáků, jedinečným ekosystémem.
Jak na keš
Na výchozích souřadnicích, malé PETce, objevíte zcela jasnou informaci o tom, kde se nachází tajemné místo, nedaleko kterého se keš nachází. Souřadnice nečekejte, abyste věděli kam jít, musíte popojít pár metrů na okraj louky a dobře se rozhlédnout kolem. Pokud bude tma, mlha, hustý déšť a nebo jinak špatná viditelnost, tak bude nalezení tajemného místa dost obtížné. Jak se tam dostanete, je už jen na vás. A protože přímo na vyznačeném místě keš být nemůže, naleznete ji nedaleko, 74m pod azimutem 337°. Poslední metry nebudou zadarmo, připravte se na to, že si opravdu užijete mladého lesního porostu dosytosti. Bohužel blíže keš být nemohla.
PETku dobře zašroubujte a vracejte zpět na stejné místo, tak jak jste ji našli.
Zdroje
- Wikipedie
- Disertační práce - Zhodnocení krajinářské architektury a zahradního umění v 19. století se zaměřením na městské parky, Ing, et Ing. Lucie Šafářová
- Fotoarchiv autora