Co nám říká teorie: Sifon (neboli sodová voda, sodovka či sycená nebo perlivá voda je pitná voda uměle nasycená oxidem uhličitým (chemická značka CO2 ), který vytváří ve vodě bubliny. CO2 je ve vodě převážně rozpuštěn, jen méně než 1 % připadá na nedisociovanou kyselinu uhličitou (H2CO3), která je velmi nestabilní a samovolně se rozkládá na oxid uhličitý a vodu, avšak za dostatečného tlaku (cca 120 kPa) drží pohromadě. Proto také otevřená láhev „vyprchá“ mnohem rychleji, než zavřená, kde se požadovaný tlak snadno vytvoří právě uvolňováním zmiňovaného plynu.
Obr.1: Průřez bublinkou oxidu uhličitého (CO2)
Co nám říká historie: Sifon vznikl v druhé polovině 18.století a jeho vynález je připisován dvěma autorům, kteří jej vynalezli nezávisle na sobě. V roce 1771 to byl švédský chemik Torber Bergman, kterému se podařilo smísit vodu s plynným oxidem uhličitým, získávaným při reakci sody s kyselinou – proto název „sodová“, přestože již nemá se sodou ani se sodíkem nic společného. V roce 1772 to byl anglický sládek Joseph Priestley, který jímal oxid uhličitý vznikající při kvašení piva a poté ho míchal s vodou.
V době před druhou světovou válkou také vyráběli cukráři „sodovku“ tak, že do ovocné šťávy nebo do roztoku kyseliny citronové přidávali jedlou sodu, která s kyselinou reagovala a za vývinu oxidu uhličitého, který se dále ve vodě rozpouštěl, vznikala „sodovka“ - její název tedy byl odvozen od použité jedlé sody. Zde je jistá asociace s moravským označením „sodovka“ pro perlivé, ovocné limonády, kdežto obyčejné, sycené vodě se zde říká „sifon“.
Obr.2: Pracovník firmy Tschechische Sifon Werke GmbH hledí vstříc světlé budoucnosti
Cache by Maxičánka
Listing by Maxičánek