Další cyklosérie - rovněž tradičních kešek – také volně navazuje na předcházející krátkou cyklosérii. Vede po cyklostezce ze Svádova do Děčína a dále pokračuje přes Hřensko do sousedního Německa, ale to už je úkol pro dalšího ownera.
25 km dlouhá trasa vede po asfaltovém povrchu a zámkové dlažbě a má 10 zastávek + finálku.
Nezapomeňte si zapisovat bonusová čísla !
Velké Březno
Letos slaví 850 let od první zmínky o obci
Ves Velké Březno (139-142 m.n.m.) je poprvé zmiňována ve druhé polovině 12.století - přesněji v roce 1167 - jako „Brezina“ popř. „villa Nabrezine“, kdy oba labské břehy byly postupně kolonizovány řádem johanitů, jež zde získával rozsáhlá území od českého knížete. Tak i Velké Březno bylo dáno řádu sv. Jana (johanitům) bratry Hroznatou a Měškem. Toto darování bylo potvrzeno panovníkem roku 1188. Název obce je bezesporu odvozen od pojmenování březového lesa (Brziezina, Bryzna, Brziezna) z let 1369 až 1399. Poslední zápis pochází z archivu českého z roku 1456 a řídí se již pozměněným pravopisem Husovým, kde je název obce uveden jako „Brezno“ a „Na welkém Březně“.
Na přelomu 13. a 14. století se stává majiteli Velkého Března a Svádova děčínská větev významného šlechtického rodu Vartenberků. Postupem času jsou Vartenberkové také jmenováni patrony Valtířovského kostelíku. Za zpronevěru králi je jim nakonec odňat Svádov a tak na ochranu zbývajícího území budují hrad Vartu. Doba jejího vzniku není přesně známá a datuje se od 70. let 14. století až do poloviny 15. století. Jisté je, že poprvé se tato tvrz objevuje v přídomku Jiřího z Vartenberka, který se psal „na Březně“. Jan IV z Vartenberka prodává roku 1520 Velké Březno z finačních důvodů Bedřichu ze Salhausenu. Ti přestavěli tvrz na renesanční zámek z poplužním dvorem.
K držení Velkého Března se roku 1841 dostal šlechtický rod Chotků. Panství koupil za 170 tis. zlatých hrabě Karel Chotek. Karel Chotek byl roku 1826 císařem jmenován nejvyšším purkrabím v Čechách a v této funkci setrval až do roku 1843. Za státní služby jej císař vyznamenal řádem Svatého rouna. Karel Chotek nechal starý zámek ve druhé polovině 19. století přestavět a vybudovali zde tzv. zámek nový. Ten vznikl původně jako vila podle projektu vídeňského stavitele H. Ferstela. Zámek byl roku 1843 rozšířen o postraní křídla a stal se trvalým sídlem rodiny Chotků. Přestavbou v letech 1885 až 1910, dle plánů drážďanského architekta Fleischera, dostal podobu novorenesanční vily s anglickým parkem, tak jak jej známe dodnes. Chotkové byli poslední zdejší vrchností a Velkobřezenské panství spolu se zámkem a hospodářským zázemím se stalo předmětem znárodnění v roce 1945.
http://www.velke-brezno.cz/historie-s43CZ - zkrácená verze
!!! OD 27.7.2023 ZMĚNA SOUŘADNIC !!!