Třicet případů majora Zemana
Bestie - 1951
Třicet případů majora Zemana je televizní seriál natočený v letech 1974 až 1979 Ústřední redakcí armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize. Svým rozsahem šlo o největší projekt Československé televize. Režisérem všech epizod, jejichž děj se odehrává mezi léty 1945 a 1973, byl Jiří Sequens. Hlavní postavou je příslušník Sboru národní bezpečnosti Jan Zeman, kterého skvěle ztvárnil Vladimír Brabec. Ten se vyskytuje v každém díle a postupně se v seriálu vypracuje z civilisty až na náčelníka pražské kriminálky. Autorem knižní předlohy některých dílů a hlavním dramaturgem byl Jiří Procházka, který byl i autorem některých scénářů.
DISCLAIMER: Seriál vznikal v době hluboké normalizace ke 30. výročí vzniku SNB. Na natáčení seriálu se také podílelo pomocí Tiskového odboru i Federální ministerstvo vnitra. Jednotlivé díly mají reálný podklad, ale stejně jako v mnoha jiných filmech a seriálech z této doby v něm byla řada skutečností uváděna do smyšlených souvislostí, nebo některá fakta vynechána či zcela měněna. Celkové ideové vyznění je poplatné době a účelu vzniku seriálu. To je důvod, proč je seriál označován jako propagandistický.
Díl šestý : Bestie
I tento případ byl inspirován skutečnou událostí z roku 1951 (filmaři jej ale zasadili do roku 1949) a začal vcelku běžnou nehodou: požárem hájenky nedaleko obce Nekmíř v tehdejším okrese Plzeň. Na místě požáru bylo nalezeno torzo ohořelého lidského těla. Po nějaké době kriminalisté zjistili, že mrtvým byl Emanuel Balley, který měl se svou dcerou Renatou a dvanáctiletou neteří Danou emigrovat na Západ. Někdo však emigranty vraždil.
Vraždící bestií byl Hubert Pilčík (v seriálu se jmenoval Kosík). Kriminalisté mu prokázali pět vražd. Při domovní prohlídce v Pilčíkově domě však bylo nalezeno značné množství obuvi, šatstva a šperků. Lze tedy předpokládat, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší, nikdy však nebyl přesně zjištěn. K procesu s vraždící bestií nedošlo, protože Pilčík spáchal dne 9. září 1951 ve své cele sebevraždu. Jeho hlava, naložená v lihu, je jedním z morbidních exponátů Ústavu soudního lékařství v Plzni. Hlavy ownerů, rovněž naložené v lihu, je možné spatřit v některé z bohatických putyk.
Filmaři se dopustili drobné nepřesnosti: vlak, který veze majora Jiřího Hradce, vydávajícího se za zájemce o emigraci, přijíždí do Trnova na druhou kolej. Vzápětí však odjíždí z koleje třetí a notabene proti návěsti Stůj. Zajímavostí je i to, že příběh byl v novodobé historii (2010) znovu zfilmován - film dostal název Kráska a netvor 1950 a roli vraha Huberta Pilčíka, v tomto snímku přejmenovaného na Sivoka, ztvrárnil sympatický Tomáš Töpfer.
Nezapomeňte si poznačit bonusové číslo, třeba se bude časem hodit.
Velké díky si zaslouží TaMaLu, který nám pomohl s výrobou finálního překvapení. Ráďo, máš to u nás.