Hledat budete u malé vesnické studánky, veřejností pravděpodobně již dávno zapomenuté. Leží v blízkosti několika stavení, kde je hodně zvědavých mudlo-očí, proto se zde chovejte nenápadně, tiše, ohleduplně k přírodě i místním obyvatelům. Keš se nenachází přímo ve studánce, není tedy potřeba žádného spec. vybavení nebo hledání pod hladinou. Vždy ji ukládejte na stejné místo, stejným způsobem a dobře ji maskujte!
Bohužel se mi nepodařilo najít jedinou zmínku o studánce, tak alespoň pár obecných informací o historii Malechova ...
Historie zdejšího kraje se v užším slova smyslu začala psát až ve střední době bronzové asi ve 14. stol. př. n. l., kdy sem z Podunají přes Šumavu a Český les začal postupovat lid s vyspělou kulturou, který své mrtvé pohřbíval do kruhových mohyl (doklady o starším osídlení, jako je např. hradiště Řakom z pozdní doby kamenné, je spíše výjimkou). Proto se tato kultura nazývá mohylová. Tento způsob pohřbívání se udržel i v následující kultuře milavečské v 10. – 9. stol. Od té doby můžeme na Klatovsku hovořit již o souvislém osídlení, v němž se pak v pravidelném sledu vystřídaly i další kultury. Mohylovým kulturám doby bronzové náleží např. hradiště na Tuhošti. Následující doba železná, období halštatské a latenské, spojené s nástupem keltských kultur, po sobě zanechaly památky v podobě hradiště na Malechovské hůrce (462 m). Na jejím zalesněném vrcholu stávalo hradiště z doby 700 let př. n. l., obehnané dvěma dosud zachovanými prstenci kamenných valů, dlouhých 250 a 360m. Již v polovině 14. století je zaznamenávána ves Malechov nalézající se mezi Dolanami a Švihovem, ovšem tehdy zapsána jako Malechow. Na místě dnešní vsi bývával kdysi dávno asi jenom dvůr patřící jistému Malechovi, přičemž Malecha bylo už tehdy příjmením. Ves patřívala po staletí ke Švihovu, v r. 1706 ji získali chudeničtí Černínové.
Jakési panské sídlo, patrně dvorec, stávalo v Malechově už ve 13. věku. Z něj se asi vyvinula ve zdejším dvoře ve 14. století tvrz, o jejímž opevnění nelze říci nic určitého. Pak následuje v dějinách Malechova dlouhá mezera. Není známo, zda stará tvrz v malechovském dvoře přežívala, nebo zda byla pak nově postavena v renesanci. Avšak vzhledem k tomu, že nešlo o klasický renesanční zámeček, ale o budovu roku 1667 ještě zčásti dřevěnou, lze předpokládat, že šlo v základě o značně starý objekt. Mezi lety 1667 a 1706, týká-li se ve druhém popisu obrat "vše od kamene vystavěno" také "předního stavení" či "bydlíčka" a ne jen hospodářských budov, byly dřevěné části tvrze nahrazeny kamennými. To by patrně učinila ještě Barbora Měsíčková. Patrová tvrz po ztrátě residenční funkce nejspíše nebyla udržována, sloužila jako obydlí pracovních sil při dvoře a snad byla pro své stáří nakonec stržena.
Dnes o Malechovu, ve kterém najdeme i lidové stavby charakteristické pro tento kraj, (např. dům čp. 33 se štítem lidového baroka z 19. stol.), rozhoduje Obecní úřad v Dolanech.