Třicet případů majora Zemana
Mědirytina - 1950
Třicet případů majora Zemana je televizní seriál natočený v letech 1974 až 1979 Ústřední redakcí armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize. Svým rozsahem šlo o největší projekt Československé televize. Režisérem všech epizod, jejichž děj se odehrává mezi léty 1945 a 1973, byl Jiří Sequens. Hlavní postavou je příslušník Sboru národní bezpečnosti Jan Zeman, kterého skvěle ztvárnil Vladimír Brabec. Ten se vyskytuje v každém díle a postupně se v seriálu vypracuje z civilisty až na náčelníka pražské kriminálky. Autorem knižní předlohy některých dílů a hlavním dramaturgem byl Jiří Procházka, který byl i autorem některých scénářů.
DISCLAIMER: Seriál vznikal v době hluboké normalizace ke 30. výročí vzniku SNB. Na natáčení seriálu se také podílelo pomocí Tiskového odboru i Federální ministerstvo vnitra. Jednotlivé díly mají reálný podklad, ale stejně jako v mnoha jiných filmech a seriálech z této doby v něm byla řada skutečností uváděna do smyšlených souvislostí, nebo některá fakta vynechána či zcela měněna. Celkové ideové vyznění je poplatné době a účelu vzniku seriálu. To je důvod, proč je seriál označován jako propagandistický.
Díl sedmý: Mědirytina
Za druhé světové války byly v protektorátu Čechy a Morava od 2. října 1939 zavedeny potravinové lístky, v prosinci 1939 pak i poukázky na textil a obuv. Kvůli špatné hospodářské situaci přetrval v Československu přídělový systém až do 31.května 1953. Tehdy prostě neměli EET. Pražská kriminálka zjistila, že v oběhu jsou i lístky falešné. Pátráním po síti padělatelů je pověřen strážmistr Zeman, za zásluhy čerstvě převelený z pohraničí do Prahy.
V tomto díle se Zeman seznamuje se svou budoucí manželkou Lídou Brůhovou. Jejich první "rande" se koná na policejní stanici, kam si ji Zeman zve k výslechu. (inu, každý jsme nějaký - my jsme měli s Maxičánkou první rande na Kolonádě.) Pátrání po výrobci falešných lístků je úspešné, když Zeman objeví tiskařský štoček na druhé straně jmenovky nenápadné kořenářky Hodačové. Tvůrci seriálu nám ale jaksi pozapomněli sdělit, že skuteční viníci (pracovník magistrátu Jan Matička a jeho dva komplicové) byli odsouzeni k trestu smrti, přičemž jim byla prokázána škoda ve výši 14 milionů korun.
