Adventní kalendář
Adventní kalendář je zvláštní druh kalendáře ukazující 24 dní spojených s křesťanskými Vánocemi a dobou adventu. Kalendář slouží k odpočítávání dnů adventu ke Štědrému dnu. Rozšířená je papírová verze, ve které se nachází 24 políček vyplněných malou sladkostí, často čokoládou různého tvaru.
Původním cílem adventního kalendáře je připomenout dětem vánoční událost popisovanou v bibli a zpříjemnit jim čekání na vánoční dárky. Bylo v něm ale také zachyceno i samotné poselství adventní doby – doby, kdy se křesťané připravují na Vánoce, doby, kdy „očekávají“ příchod Ježíše Krista, podobně jako tehdy lidé žijící v nesvobodě očekávali příchod Zachránce. Když někdo čeká, ať už na výplatu, na vlak nebo na pochvalu, je důležité, aby byl trpělivý a otevřený. Když člověk čeká, je bdělý, připravený a jeho smysly jsou napjaté. Říká si: „...už?“ „...ještě ne?“ „...kdy už konečně?“ Ne náhodou se forma adventních kalendářů ustálila v podobě otevírání okýnek nebo dveří, protože vypovídají také o vnitřní otevřenosti. Je to otevřenost pro druhého člověka, pro dobré věci a v původní křesťanské tradici také otevřenost pro Boha. Adventní kalendář chce tuto původní myšlenku křesťanského adventního kalendáře podpořit. Za otevřenými okny a dveřmi domu najdou děti část příběhu o událsotech, které předcházely Ježíšovo narození.
Rád vzpomínám, jak jsem jako malý nemohl dospat rána abych pak s jiskrou v oku otevřel další dvířka a slupnul tu čokoládovou dobrotu uvnitř. Takže je jasné, že Adventní kalendář milují hlavně děti. Ale dnes již existuje celá řada adventních kalendářů a některé jsou naopak jen pro dospělé. Tento je pro veškeré geokačerstvo, tak si jej užijte. A aby ta odměna na konci byla zasloužená, bude potřeba se k ní proluštit.
Ztratil se Rudolf
Včera večer lehce po šesté hodině jsem zasmušile kopíroval fotku mého drahého Rudolfa na letáky. Ten uličník s červeným frňákem se mi totiž ztratil někde mezi severním pólem a Konvatunturi. Se slzou v oku a strachem na srdci vzpomínám, jak jsem ho ještě včera tiskl na svou hruď. No nic, je čas vložit letáky do brašny a obletět celý kraj, zda ho někdo někde neviděl. Během cesty přemýšlím, zda jsem udělal dobře, když jsem text psal kurzívou, výraznější text by jistě vynikl více a přilákal vícero zvědavců k plakátům. Teď už s tím nic neudělám, nezbývá než vybrat všechny papíry z brašny a rozhodit je kde to půjde.
Sláva, už mám hotovo, ale po Rudolfovi ani vidu ani slechu, jsem mrzutý a unavený z celého toho lítání. Půjdu se uložit do postele, vždyť ráno je moudřejší večera. Ráno ale přineslo na mysl novou otázku, když se Rudolf do Vánoc nenajde, kým já ho nahradím? ¨Vždyť jenom osm sobů mé saně neutáhne a všechny hodné děti by tak přišly o své dárky. To nemohu dopustit! Jdu se projít po své dílně a podívám se na skřítky, jak jim výroba dárků jde. Ale ne, takový chaos všude! Skřítci nástup a honem. Dárky pro holčičky srovnat doprava! A dárky pro klučíky zarovnat na střed terminálu! Ach ty můj Rudolfe, snad se mi tě do Vánoc podaří najít, jsi má pravá ruka a bez tebe je to tu celé zmatené…
N49°XX.XXX E018°XX.XXX
Schránka obsahuje tužku. Pokud by náhodou chyběla, nebo by potřebovala ostrouhat, upozorněte na to prosím v logu. Keš opouštějte v takovém stavu v jakém jste ji našli!
