CITO Květnice Cache In Trash Out® Event

Jeskyně byla objevena náhodně 28. 5. 1972 na severovýchodním svahu Květnice. Byla pojmenována po Aloisi Královi, čestném občanu města Tišnova, objeviteli Demänovských jeskyní. Jeskyně je značně členitá a poměrně rozlehlá. Propasti a spodní část jeskyně jsou na výzdobu chudší, sintrové povlaky a vodopády jsou však mohutnější.

Králova jeskyně je nejznámější speleologickou lokalitou oblasti. Vchod leží na severním svahu cca 100 m od vrcholu. Jeskyně je 700 m dlouhá a 72 m hluboká, původní přirozený vchod je již zasypán a jeskyně je přístupná nově proraženou štolou. Staré části, známé už od objevu jeskyně v roce 1972, tvoří několik svažitých dómů spojených spletitými chodbami. Sintrová výzdoba zde není příliš patrná, za zmínku stojí vykrystalizovaný ametyst a baryt na několika místech. Stěny chodeb jsou jasně korodované, členité, porostlé pisolitovou a nástřikovou výzdobou. Jsou zde patrna dvě ohraničená jeskynní patra.

Horní patro je horizontálně uloženo asi 10 m pod povrchem, je z větší části uměle vyklizeno a je korozívně a erozívně modelované. Má bohatou krápníkovou výzdobu s krápníky různé délky a síly a s dvěma sintrovými jezírky s plochou 5 m². Výsledkem práce jeskyňářů byly drobné objevy v roce 1974 jako Rotunda, Závalový komín, Komín hrůzy nebo Ztracené komíny.

V roce 1976 - 77 byla vyražena štola zpřístupňující horní patro jeskyně. Dlouholetá a cílevědomá práce speleologů byla postupně odměněna objevy dalších prostor tohoto jeskynního systému. V roce 1984 byla objevena Dobišarova jeskyně s unikátní výzdobou v podobě brček až 160 cm dlouhých. O pět let později pak bylo nalezeno pokračování směrem do masívu hory. Nové prostory jsou cca 450 m dlouhé. Uvedené délky jsou relativní, neboť ještě všechny chodby nejsou dostatečně prozkoumány vzhledem k mimořádně bohaté sintrové výzdobě, v jejíž ochraně může jít místní skupina příkladem. Dominantní je zde brčková výzdoba s výrůstky a čistě bílá pisolitová forma sintru. V centru spletitých a členitých chodeb je 55 m hluboká Tišnovská propast se třemi mezistupni. Vystrojena je lany. Tišnovský dóm o rozloze 28x18x12 m je dosud největší volnou prostorou na Květnici. Kanály, komíny a chodby ucpané sutí a terra rossou, nalézající se v některých perspektivních oblastech, dávají tušit, že tyto objevy nebyly zdaleka poslední.

Spodní patro má zcela jiný charakter. Je ucpané jílovými splachovými sedimenty, kde dominuje terra rosa a jílovité hlíny. Na tvarech se již začíná projevovat vliv termálního krasovění. Chodby jsou velmi členité, výzdoba výhradně pisolitová. Za velkých dešťů je zde nepatrný tok, který se propadá přímo v Tišnovském dómu. Sedimenty tvoří převážně terra rosa.

V nejnižším bodě jeskyně se návštěvník ocitne zhruba 70 metrů pod vrcholem. Tento prostor byl objeven v roce 1989, až do roku 2007 se tam ale nebylo možné dostat jinak než po laně.

Informace převzaty z http://old.speleo.cz/ a http://www.tisnov-mesto.cz/.
Foto http://www.daily-d.com/.