Réva vinná
Réva vinná (Vitis vinifera) je rostlina z čeledi révovitých. Někdy se označuje též jako evropská réva nebo jako ušlechtilá réva. Její plody (bobule) se používají k přímé konzumaci, k sušení a kandování a především jako surovina pro výrobu vína a dalších nápojů a oleje. Zemědělské odvětví, které se zabývá pěstováním a zkoumáním révy vinné, se nazývá vinařství.
Odrůdy
Původní volně rostoucí réva lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris) vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Díky její velké heterozygotnosti mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné (Vitis vinifera subsp. vinifera), ať již samovolným křížením, nebo jako kultivary šlechtěním. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v Česku v současnosti patří zejména:
Aurelius
Chardonnay
Irsai Oliver
Muškát Othonel
Müller Thurgau
Neuburské
Pálava
Rulandské bílé
Rulandské šedé
Ryzlink rýnský
Ryzlink vlašský
Sauvignon
Sylvánské zelené
Tramín červený
Veltlínské zelené
Veltlínské červené rané
Popis
Réva vinná je popínavá dřevnatá liána, pnoucí se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí úponků. Mají-li možnost, pak jedinci divokých odrůd mohou ve volné přírodě dosahovat výšek až 30 m, přičemž průměr kmene u země může dosáhnout až 1,5 m; jsou popsány případy, kdy rostlina dosáhla výšky až 43 m. Jedinci kulturních odrůd na vinicích, které vinaři nenechávají dožít takového stáří, dorůstají výšky nejvýše 4 m při průměru kmene do 50 cm. Listy jsou v zásadě okrouhlé, se třemi až pěti laloky o průměru do 15 cm. Borka kmene je světlehnědá a loupe se v dlouhých pruzích. Letorosty jsou sytěji zabarvené, žlutohnědé nebo červenohnědé. Květy žlutozelené barvy vytvářejí bohaté laty. Kulturní odrůdy (V. vinifera subsp. vinifera) jsou jednodomé, divoké (V. vinifera subsp. sylvestris) jsou dvoudomé. Plodem jsou bobule kulovitého, vejčitého, nebo zaobleně válcovitého tvaru o průměru 0,4–1,5 cm a délce až 2,5 cm; u divokých odrůd bývají drobnější. Jejich barvy jsou velmi rozmanité, od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou.
Kořeny běžně dosahují délky přes 10 m.
V Česku existují dvě základní vinohradnické oblasti:
česká – podoblasti mělnická a litoměřická
moravská – podoblasti mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská
Historie
Réva vinná je jednou z nejstarších kulturních rostlin pěstovaných člověkem. Původ kulturních odrůd V. vinifera subsp. vinifera není zcela jednoznačně vysvětlen; spekuluje se sice, že vznikla šlechtěním divoké révy vinné lesní (V. vinifera subsp. sylvestris), avšak někteří autoři toto zpochybňují a její genezi odvozují od dnes již vyhynulých třetihorních druhů.
V roce 2004 byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů podle historicky dochovaných pramenů, dobových kreseb a analýz vzorků úředně nejstarší exemplář révy vinné na světě. je to tzv. "Stara trta", kterou můžeme najít ve slovinském Mariboru na nábřeží u řeky Dravy. Její věk se odhaduje na více než 440 let. Roste na jižní straně průčelí jednoposchoďové budovy. Kmen s průměrem 25 cm se ve výšce dvou metrů rozděluje na vodorovné vedení a její větve mají délku přes 15 m. Je to původní červená odrůda, je velmi plodná a je odolná proti nemocem a škůdcům.
Gastronomie
Réva se využívá i jako koření v kombinaci s malým množstvím vína k dochucování drůbeže, zvěřiny a masa vůbec. Z révy se vyrábí kvasný vinný ocet, vhodný do jarních salátů a oblíbené hrozinky či sultánky.
zdroj:www.wikipedia.org