Moravskotřebovská literární a historicko-vlastivědná společnost, jejíž objevy a historická odhalení jsou čtenářům známa již z jiných keší na Moravskotřebovsku, nyní zaměřila svůj výzkum na Lojzův pramen, místo ležící vedle historické cesty spojující „Atény východních Čech“ s olomouckým biskupstvím.
Abychom pronikli do tajů historie, je třeba nejprve zmínit význam jména Alois, (Alojz, výjimečně také Aloys) , latinsky Aloisius, patrně z provensálské formy jména Ludvík (Luigi). Podle českého občanského kalendáře má svátek 21. června. Jméno údajně vzniklo ve starofrancouzštině, ze spojení „á Lois“, které se překládá jako Ludvíkův přívrženec nebo Ludvíkův syn.
Jméno pravděpodobně úzce souvisí s francouzským králem Ludvíkem VI. Nepochybnou událostí, stojící za jménem pramene, je polské tažení Jindřicha V. , římského krále,
které roku 1109 podnikl pod záminkou ochrany práv aspiranta na polský knížecí stolec Zbyhněva, bratra Boleslava III. Křivoústého. (Mimochodem, v lednu 1110 na setkání v Rokycanech potvrdil Jindřich V. vládu českého knížete Vladislava I.)
V průběhu tažení tehdejší francouzský král Ludvík VI. Francouzský, řečený Tlustý(francouzsky Louis VI le Gros),
vyslal oddíl RIS (královská výzvědná služba), vedený statečným mužem Aloysem Chevalierem, s nejnovějšími informacemi ohledně situace v Evropě. Tento oddíl volil cestu zkratkou, přes Vídeň a Brno, aby co nejdříve Jindřichovo vojsko dostihl. A zde rytíř Aloys objevil pramen posilující vody s blahodárnými účinky. Odpočnuli si a plni sil, vydali se opět na cestu. Podle pověsti prý voda byla tak silných účinků, že rytíř a jeho nepočetná družina zanechali v místech odpočinku 27 nemanželských potomků v průběhu 5 denní cesty na česko-polskou hranici.
Na dlouhá léta Aloysův pramen (Aloys Spring) upadl v zapomnění. Jeho slávu oživila neočekávaná návštěva německého psychiatra a neuropatologa Aloise Alzheimera, který se zde krátce zastavil na své cestě do polské Wroclawi, zdejší univerzita jej jmenovala profesorem.
Historické prameny uvádějí, že dr. Alzheimer onemocněl ve vlaku, avšak ve dnech 3. – 12. prosince 1915 byla na trati Mohelnice – Zábřeh – Česká Třebová výluka kvůli výměně výhybek za modernější zařízení (viz časopis Rakousko-uherský železničář, č. 12/1915, str. 8-9). Alzheimer musel tudíž použít jinou cestovní alternativu, aby se dostal do České Třebové a mohl pokračovat ve směru Ústí nad Orlicí – Letohrad - Jablonné n.O. – Lichkov – Boboszów- Miedzilesie - Bystrzyca Klodzka –Klodzko – Wroclaw. Bohužel voda v prameni prý od dob Aloyse Chevaliera poněkud změnila složení a věhlasný psychiatr po několika osvěžujících doušcích chladné vody zapomněl cíl své cesty. Na wroclawskou univerzitu dorazil až po několika dnech zcela vyčerpán a 19. prosince 1915 zde usnul navěky.
Dnes tedy nevíme, zda je či není Lojzův pramen léčivý, zdraví prospěšný, či alespoň nezávadný. Mnoho řidičů, kteří na parkovišti zastavují, zde doplňuje vodu do lahví a kanystrů. Riskují tak svůj život dvojnásob, prvně při přebíhání frekventované I/35 a podruhé konzumací vody, přičemž její oba výše uvedené účinky mohou být také život ohrožující. Navíc zde působí tajemné síly, způsobující nutkání na moč či stolici, čehož kolem projíždějící hojně využívají. Z těchto důvodů je keš umístěna poněkud stranou. Využijete-li souběžné staré silnice, odlov proběhne bez problémů.
Jako doplněk listingu vkládáme i nedávné výsledky výzkumu, publikované v jednom logu [(c) delfini]:
Chtěl bych upozornit ctěnou místní literární společnost a tom, co jsem o pramenu zjistil já. Částečně se vztahuje i k místu opodál, pomníku k Silničnímu kongresu.
Hlavním hrdinou příběhu je ctihodný otec Alois Last (1916-2010) z Big Spring, což je město v okrese Howard County ve státě Texas ve Spojených státech amerických. Tento neúnavný bojovník za čistotu životního prostředí se proslavil tím, že odpadky odhozené v přírodě se svými pomocníky uklízel tak, že je pohazoval lidem na viditelná místa, případně vysypával viníkům přímo do jejich zahrad či domů nebo jim je nabodával na větve jejich stromů. Podle něj byl dokonce pojmenován i plast - P.(páter či ctihodný Pan otec) Last, zkráceně plast. Jeho nepřátelé mu pak dokonce začali trochu posměšně říkat Plast Napichovač.
Stal se předním ekologickým bojovníkem a mimo jiné byl čestným hostem i zmíněného Silničního kongresu v Praze. Byl to právě on, kdo si velmi pochvaloval zmíněný pramen, dokonce si vodu nechával od místních i posílat domů do Texasu, pravděpodobně kvůli jeho problémům s prostatou. Odtud i pochází název pramene, který je spojen se jménem a adresou ctihodného pátera - Alois (Lojza) ze Springu (pramen).
Říká se, že jeho duch není stále spokojen s ekologickou situací a proto obchází svá oblíbená místa a pořád kolem nich nabodává odpadky na větve stromů. Můžete jeho památku uctít i vy tím, že na tomto místě se budete chovat obdobně jako on.
Tento listing vidělo již 
párů očí.