Evženova
adventní návštěva
Našeho milého Evžena Vohnislava již dozajista znáte a víte, že to není jen tak obyčejný důchodce. Některé jeho životní zážitky už jsme zveřejnili a s některými se teprve seznámíte. S jeho rodinou jste se doposud nesetkali, což to se tímhle příběhem změní. Ale vše raději od začátku.......
Svátky vánoční
Onoho roku si takhle Evžen v poklidu a pohodě hověl ve své chaloupce. Všude napadl sníh, okolní louky a lesy byly přikryty bílou peřinou. Dřevo na zimu si Evžen obstaral před pár týdny, když si uvědomil, že plot je přežitek a dá se uplatnit i jinak. A on sám si lebedil se sklenkou svého oblíbeného nápoje v houpacím křesle před krbem, ve kterém pěkně praskaly plaňky. Připravoval se na příjezd své sestry Svatoslavy. Několik let se neviděli a tak byl rád, že se za ním konečně přijede podívat. Psala, že nepřijede sama, ale přiveze sebou i svého synka Vendelína. Na to se Evžen raději připravil a zakoupil v koloniálu prímovou a léty ověřenou čokoládovou pochoutku Fidurku. Ta bude Vendelínovi určitě chutnat.
Příjezd rodiny
Konečně zacinkalo něco v místech, kde býval plot a Evžen vyrazil s úsměvem přivítat rodinu. Svatoslava vypadala pořád krásně a ztepile, jejích 110 kilo se majestátně probíjelo závějemi sněhu. V jejích šlépějích cupitalo drobné dítko, jeho synovec Vendelín. Evžen je ihned pozval dovnitř, aby rozmrzli a po prvotním objímání se nedočkavě rozhodl obdarovat Vendelína. Se slovy "Vendelínku, podívej co tu máš pro chuť!" Ten s nedůvěrou uchopil čokoládové kolečko a trochu vyjeveně na něj koukal. Když čokoláda začala pozvolna ztrácet svůj původní tvar, tak láskyplně oslovil svého strýce. "Evžene to si snad děláš srandu, ne? Tohle není ani Kindros vajíčko ani Milkos modrý býk a už vůbec to nejsou Ventilky! Ještě bych tak vzal bombošku Paganini, ale tuhle archaickou hrůzu si můžeš strčit za klobouk!" A s těmito slovy mrštil Fidurkou vší silou k lesu a společně se Svatoslavou ihned zhrzeně odjeli domů.
Jak ke keši?
Inu, zajděte na úvodní souřadnice (respektujte zákaz vjezdu do lesa a cyklisty s dětmi) a zde se pokuste najít vánoční značky, které vás dovedou až k místu, kde Evžen nalezl svoji darovanou Fidurku. Něco zde zanechal jako vzpomínku na své příbuzné, kterým už ve vánočním stylu odpustil a těší na jejich další návštěvu. O Vánocích bychom měli odpouštět alespoň svým nejbližším. Pěkné Vánoce přeje Evžen Vohnislav.
7/2020 - v místě probíhala těžba, lesní cestička je spíše tankodrom a místo finálky taktéž ztratilo své kouzlo .... uvidíme jak se s tím příroda vypořádá :)
Spolu s Evženem také přejeme pěkné prožití Vánočních svátků a hezké zážitky při lovení keší. tony03.
