Jižně od Vlašimi, při silnici na Kondrac a nedaleko kopule městské hvězdárny, se po levé straně připojuje neznačená vozová cesta, u níž jako malý majáček svítí Modrá kaplička - sytě barevná boží muka.
Traduje se, že na současné stanoviště byla přenesena ze zaniklé obce Jinošov. Vydáme-li se od této kapličky mezi poli k nedalekému lesu, objevíme tam pozoruhodnou stavbu, o níž běžný turista nemá tušení. Nejprve asi po kilometru chůze spatříme po levé straně návrší, kde až do roku 1765 stávala šibenice. My však pokračujeme rovně k okraji lesa, kde se již tyčí náš hlavní, nepřehlédnutelný cíl: podivuhodná osmiboká stavba s přízemním domkem (má číslo popisné 338).
Tato Červená věž neboli Hájovna vznikla pravděpodobně již v sedmnáctém století. Její špičatá okna zdobila barevná vitráž a věž kryla prejzová střecha, na jejímž vrcholku trůnila velká růžice z parohů a plechová korouhev ve tvaru měsíce. Z klenuté předsíně v přízemí vedly dveře do přilehlého bytu hajného, zatímco druhé směřovaly na dřevěné točité schodiště do prvního poschodí, kde se nacházel lovecký sál s dřevěnou podlahu i stropem, vymalovaným jako nebeská báň. Zařízení tvořil kulatý stůl, židle i křeslo zhotovené z parohů, ve výklencích stály skřínky s nádobím, vypreparovaná zvířata a různé lovecké trofeje.
Obydlí hajného a jeho rodiny v přízemí ovšem bylo podstatně prostší, stejně jako hospodářská část (chlívky a kurníky). V devatenáctém století sem panstvo zajíždělo pouze výjimečně, obvykle jen za velkých podzimních honů; pravidelnějšími návštěvníky bývaly rodiny vrchnostenských úředníků, které tu pořádaly veselé lesní pikniky.
Když tu však v roce 1895 navštívil kníže Karel Auersperk zchromlého hajného Fryše, prý se přímo zděsil stísněných poměrů v Červené věži, a rozhodl o jejím jiném využití. Proto zde po odchodu rodiny Fryšových bydlel už jen krátce Václav Kytýr z Lorety a stavení pak zůstalo úplně opuštěno.
Původně malebný objekt rychle chátral a hrozilo, že zcela podlehne zkáze, ale naštěstí byl v osmdesátých letech minulého století zachráněn a opět využíván k bydlení. Zdařilou rekonstrukci objektu provedl architekt Petr Šícha (1946-1998), spoluzakladatel Podblanického centra Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi. A pouze díky jeho dovednosti můžeme nevšední lesní stavbičku poblíž Vlašimi obdivovat dodnes.
zdroj: Regionální mutace Mladá fronta DNES - střední Čechy (střed)