ZMP - 9. Kocici hradek Multi-Cache

Keš je součástí série ZMP - Zmizelá místa Pelhřimovska. Bonusové číslo této keše I hledej v logbooku.

Dnešní návštěva zmizelých míst směřuje ke zbytkům dvou středověkých opevnění v okolí Košetic. Prameny o jejich vzniku se liší, nám se nejvíce líbí ta varianta, že na sever od Martinického potoka se rozkládal majetek vyšehradské kapituly, zatímco oblast jižní kolonizoval premonstrátský klášter v Želivě. V důsledku sídelního zahušťování jednotlivých majetkových celků začalo docházet ke hraničním sporům (písemné doklady z konce 12.století mluví o přesnějším vymezování hranic obou území). Spolu s faktem, že v těchto místech překračovala hraniční potok frekventovaná kupecká cesta lze předpokládat, že jako demonstrativní zdůraznění nadvlády nad územím byly na takto exponovaných místech zakládány menší opěrné stavby. Zástavba měla nejspíš jednoduchou dřevohlinitou konstrukci, pouze čelní opevnění bylo tvořeno masivnější hmotou vyskládanou z kamene.

Též “Starý zámek” nebo “Kočičí zámek”, nacházejí se na severním konci nevelkého, ale výrazného ostrohu, vklíněného mezi údolí Pekelského potoka a jeho drobného pravostranného přítoku v tzv. Hrozném žlabu, obě vodoteče vplývají o 150m níže do Martinického potoka. Poloha je nade dnem údolí vyvýšena zhruba o 20 metrů, zakladatelé využili pouze nejvzdálenější část o délce zhruba 20 metrů, kterou odřízli šíjovým příkopem, zčásti tesaným do skalního podloží. Na hraně svahu v severním nároží byla nalezena vrstva přepálené hlíny s otisky dřevěných prvků. Mohla zde stát dřevěná budova, zaniklá požárem. V roce 1878 zde provedl základní terénní výzkum archeolog Jindřich Richlý, kdy nalezl “mnoho uhlí, popela a tuhových střepů”, Sedláček ještě hovořil o stopách zdiva : “tvrzi do čtverhranu založené, na ten čas lze poznati základy zdí, zvláště na jižní straně vedle příkopu, méně na ostatních stranách, kdež se svezly po strmých a vysokých stráních”. Na mapách prvního vojenského mapování je návrší jmenováno jako Schwarzberg. Následující obrázek ukazuje náčrt lokality z roku 1878 (zdroj : SOA J.Hradec)

Místo zvané Bílý kámen nebo Dubčice. Opevnění bylo založeno na dlouhém úzkém skalnatém ostrohu, utvářeném protáhlým meandrem Martinického potoka. Tuto přirozenou polohu využili zakladatelé k vybudování fortifikace překopáním úzkého hřbetu dvěma příkopy hloubky až 3 metrů a šířky 11 metrů. V okolí jsou k nalezení nápadná valovitá tělesa, zbytky staveb nejsou patrny. Na několika místech se nacházejí nápadné koncentrace kamenné suti, působící pravidelným dojmem. Povrchovým sběrem se nepodařilo získat žádný archeologický materiál, který by pomohl sídlo datovat nebo napověděl něco o zaniklých nadzemních konstrukcích

Obě místa jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou 500 metrů a v případě odlesnění údolních svahů by umožňovala přímý pohled z jednoho na druhé. Na každém z nich hledejte štítek, který Vám pomůže najít finálku keše. Doporučujeme začít na výchozích souřadnicích, drobným problémem při přesunu snad může být už zmíněný Martinický potok :)