(VK-1106) 1968 Traditional Cache

Československo

Začalo pražské jaro 1968, následované normalizací.

• 1. ledna – Z Prahy odcestovala do Gabonu Expedice Lambaréné.
• 3.–5. ledna – tzv. lednové plénum (zasedání ústředního výboru KSČ) odvolalo prvního tajemníka Antonína Novotného a zvolilo Alexandra Dubčeka.
• 1. února – Alexander Dubček na VII. sjezdu JZD vyzval k prohlubování „socialistické demokracie“ a větší účasti všech pracujících na veřejném dění.
• 3. února – Rudé právo informuje, že výroční členské schůze KSČ, většinou svolávané na leden a únor, provází nebývalá účast a aktivita členů, s mnoha projevy kritiky vlastní práce i vyšších stranických orgánů.
• 11. února – Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH.
• 22. února – na slavnostním shromáždění ke 20. výročí „Vítězného února“ na Pražském hradě promluvili Alexander Dubček a Leonid Iljič Brežněv. První v dlouhém projevu chválil i kritizoval výsledky uplynulých let a vyzval (i prostřednictvím citátů z Gottwalda) k prevenci či nápravě chyb; druhý zdůrazňoval nutnost spolupráce socialistických zemí (proletářský internacionalismus) a věrnost marxisticko-leninskému učení.
• 22. února – Vydáno nulté číslo nového časopisu Literární listy, který nahradil předtím zakázané Literární noviny.
• 22. března – pod velkým tlakem ze strany okresních konferencí KSČ i dalších skupin občanů odstoupil Antonín Novotný z funkce prezidenta republiky. „Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu“ doporučilo předsednictvo ÚV KSČ jeho odchod na odpočinek.
• 23.–24. března – V Drážďanech v NDR se konalo setkání vedoucích představitelů Československa, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. Na setkání zazněla kritika obrodného procesu v ČSSR, který byl označen jako „plíživá kontrarevoluce“.
• 25. března – Na aktivu zemědělců okresu Jičín byla přijata tzv. „jičínská výzva“ ke vzniku založení celostátní zájmové organizace. 10. července byl v Nitře ustanoven Český svaz družstevních rolníků a Slovenský svaz družstevních rolníků.
• 26. března – Kurt Hager, tajemník ústředního výboru východoněmeckých komunistů (SED), vyslovil obavy o socialistický vývoj v ČSSR; odvolával se přitom na to, že řadu kroků čs. vlády podporují „reakční“ kruhy západního Německa. Vedení KSČ tuto interpretaci rozhodně odmítlo. Určité výhrady zazněly krátce předtím i na schůzce představitelů Varšavské smlouvy v Drážďanech.
• 29. března – obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
• 29. března – Byl ustaven Klub nezávislých spisovatelů, který sdružoval nekomunistické členy Svazu spisovatelů.
• 30. března – prezidentem ČSSR byl zvolen Ludvík Svoboda.
• 31. března – Skupina politických vězňů odsouzených podle zákona 231/1948 Sb. založila Klub 231.
• 4.–5. dubna – plénum ÚV KSČ se vyslovilo pro prohlubování reforem a přijalo Akční program.
• 5. dubna – vznikl Klub angažovaných nestraníků.
• 6. dubna – Vláda Jozefa Lenárta podala demisi, sestavením nové pověřen Oldřich Černík (jeho vláda byla jmenována 8. dubna).
• 18. dubna – předsedou Národního shromáždění zvolen Josef Smrkovský.
• 4. května – V Moskvě proběhlo jednání mezi nejvyššími stranickými představiteli KSČ a KSSS. Českoslovenští představitelé byli ostře kritizováni za prováděná demokratizační opatření. Ze strany sovětských komunistů byl vysloven požadavek na rázná opatření proti antisocialistickým a pravicovým silám.
• 16. května – V uvolněné atmosféře za mimořádného zájmu veřejnosti se konal pražský vysokoškolský majáles.
• 19. června – V prostoru pražského letiště Ruzyně se konalo shromáždění 10 tisíc příslušníků pražských Lidových milicí, na kterém zazněly kritické hlasy proti vedení KSČ a proti aktivizaci pravicových sil. Shromáždění vyvolalo vlnu rozhořčení a sepisování petic za zrušení LM.
• 20. června – zahájeno velitelsko-štábní cvičení Varšavské smlouvy na území ČSSR, s účastí sovětských jednotek.
• 25. června – přijat zákon o soudní rehabilitaci, s cílem odčinit křivdy spáchané v předchozích dvaceti letech.
• 26. června – zrušena cenzura.
• 27. června – v časopise Literární listy a třech denících vyšel manifest Dva tisíce slov.
• 4. července – Byl zahájen provoz Nového letiště v Praze – Ruzyni, na které byl přemístěn provoz pravidelných letů ze Starého letiště.
• 16. července – ÚV KSČ obdržel dopis ze schůzky pěti států Varšavské smlouvy ve Varšavě. Účastníci vyjádřili obavy z odtržení ČSSR od socialistického společenství, což by ohrožovalo i zájmy ostatních zemí. ÚV KSČ v odpovědi obhajoval nastoupenou cestu a potvrdil platnost všech spojeneckých smluv. Vývoj v ČSSR podpořili představitelé několika komunistických stran v západních zemích.
• 29.–31. července – Dvoustranné jednání československých a sovětských představitelů v Čierné nad Tisou.
• 30. července – Moskevská Pravda zveřejnila dopis skupiny pracovníků závodu Praga (tzv. Dopis 99 pragováků), v němž autoři kritizovali výpady proti spojeneckým zemím a protestovali proti snahám o urychlení odchodu sovětských vojsk po skončeném červnovém cvičení. Vyslovili názor, že „každému poctivému, čestnému občanu naší vlasti, ... nemůže být na překážku ... přítomnost vašich vojsk a vojsk Varšavské smlouvy. Ba naopak, musí se cítit bezpečněji.“ Stalo se tak v době závodní dovolené, kdy pracovalo jen asi 700 ze 4500 zaměstnanců. Představitelé závodních výborů ROH a KSČ se od dopisu distancovali.
• 1. srpna – Předseda ČSM Z. Vokrouhlický informoval o incidentech, které potkaly čs. delegaci na IX. festivalu mládeže v Sofii. Průvod se pokoušel narušit místní duševně nemocný (?) provokatér, šířily se pověsti o kontrarevoluci v ČSSR, místní představitelé žádali odstranění portrétů Dubčeka a Svobody a část delegátů nebyla vůbec vpuštěna do Bulharska.
• 3. srpna – Na schůzce vedoucích představitelů „pětky“ (SSSR, NDR, Bulharska, Maďarska a Polska) a ČSSR v Bratislavě bylo přijato prohlášení naznačující řešení problémů „vzájemnou pomocí a podporou“.
• 17. srpna – V Komárně se setkal nejvyšší maďarský představitel János Kádár s Alexandrem Dubčekem. Kádár poukázal na značnou nespokojenost SSSR s politickým vývojem v ČSSR a možností vojenské intervence.
• 21. srpna – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces pražského jara (viz Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968). Ministr obrany, armádní generál Martin Dzúr, vydal rozkaz, aby armáda ani bezpečnostní složky nekladly okupačním silám odpor. Intervenční jednotky zahrnovaly 750 tisíc vojáků, 800 letadel a 6 300 tanků. Do počátku září si invaze vojsk vyžádala 72 obětí na životech československých občanů.
• 22. srpna – Konal se XIV. (mimořádný) sjezd KSČ, tzv. Vysočanský, který odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy. V únoru 1969 byl prohlášen za neplatný.
• 7. září byl zakázán Klub angažovaných nestraníků.
• 13. září – Byl přijat zákon umožňující oficiální existenci pouze těm organizacím, které jsou součástí Národní fronty.
• 9. října – Konzervativní komunisté otevřeně vystoupili v sále Čechie v Praze 8, aby podpořili „internacionální pomoc“ armád Varšavské smlouvy.
• 11. října – U obce Ptice v okrese Kladno se zřítilo letadlo na lince Praha – Piešťany. Zahynulo 13 osob.
• 18. října – V Národním shromáždění byla přijata Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa, která vyčleňovala prostory a zázemí, které bylo třeba uvolnit 75 tis. sovětských vojákům. Vojska ostatních států měla být odsunuta, délka pobytu sovětských vojsk nebyla specifikována.
• 27. října – Byl přijat Ústavní zákon o Československé federaci č. 143/1968 Sb., který přeměnil do té doby unitární stát ve federaci skládající se z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Platnost zákona byla stanovena na 1. ledna 1969.
• 28. října – oslavy 50. výročí vzniku Československé republiky (odhalování pomníků T. G. Masaryka v některých městech)
• 6.–7. listopadu – Při příležitosti výročí VŘSR se v Praze, Brně a Českých Budějovicích konaly velké demonstrace proti sovětské okupaci, do nichž se zapojili zejména studenti. Demonstrace byly však potlačeny bezpečnostními jednotkami vč. Lidových milicí.
• Na Slovensku byly dodatečně vyhlášeny 4 nové okresy – 1 ve Středoslovenském kraji (Okres Veľký Krtíš) a 3 v kraji Východoslovenském (Okres Stará Ľubovňa, okres Svidník a okres Vranov nad Topľou).

Svět

• 1. ledna – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
• 15. ledna – Při zemětřesení v západní Sicílii o síle 5,5 stupňů Richterovy stupnice zahynulo nejméně 231 lidí.
• 17. ledna – Severokorejská vojenská jednotka zahájila tzv. Útok na Modrý dům s cílem zabít jihokorejského prezidenta Pak Čong-huie.
• 20. ledna – Vstoupila platnost Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí.
• 21. ledna
  • Ve Vietnamu začala Bitva o Khe Sanh.
  • Nedaleko americké vojenské základny v Thule (Grónsko) se zřítil americký bombardér B-52 s nákladem 4 vodíkových bomb. Bomby byly zajištěny až v září.
• 23. ledna – Severní Korea zajala americkou výzvědnou loď USS Pueblo s 83 členy posádky s odůvodněním, že narušila její výsostné vody.
• 25. ledna – Při potopení izraelské ponorky INS Dakar mezi Krétou a Kyprem ve Středozemním moři zahynulo všech 69 členů posádky.
• 25. ledna – Při potopení francouzské ponorky Minerve ve Středozemním moři zahynulo 52 členů posádky.
• 30. ledna – Ve Vietnamu byla zahájena ofenzíva Tet a začala Bitva o Hue.
• 31. ledna – Nauru vyhlásilo nezávislost na Austrálii.
• 6. února – Bitva o Lang Vei
• 6.–18. února – Zimní olympijské hry v Grenoblu.
• 12. března – Mauricius vyhlásil nezávislost na Velké Británii.
• 16. března – Při masakru vietnamské vesnice My Lai bylo americkými vojáky povražděno několik set civilistů.
• 24. března – Při havárii letadla Vickers Viscount během letu z Corku do Londýna zahynulo 61 lidí.
• 27. března – Při cvičném letu stíhačky MiG-15 zahynul první sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.
• 2. dubna – Andreas Baader a Gudrun Ensslinová z Frakce Rudé armády odpálili bomby ve dvou obchodních domech ve Frankfurtu nad Mohanem.
• 4. dubna – V Memphisu byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga.
• 10. dubna – Při silné bouři ztroskotal trajekt u novozélandského Wellingtonu a zahynulo 53 lidí.
• Květen 1968 ve Francii
• 22. května – Při havárii americké jaderné ponorky USS Scorpion v Atlantském oceánu u Azor zahynulo všech 99 členů posádky.
• červen – Byla zahájena Opotřebovací válka proti Izraeli.
• 2. a 3. června – Začaly týden trvající nepokoje studentů v Bělehradě, které si vyžádaly několik těžce raněných lidí.
• 3. června – Americká spisovatelka Valerie Solanasová se pokusila zastřelit Andyho Warhola.
• 5. června – V Los Angeles byl spáchán atentát na Roberta Francise Kennedyho.
• 7. června – Byla zahájena stávka šiček v továrně Ford v Dagenhamu.
• 20. června – Americký atlet (Jim Hines z jako první člověk běžel stometrový sprint pod 10,00 sekundy (9,95 s).
• 24. června – Byla vyhlášena Republika Růžový ostrov v Jadranském moři u Rimini.
• 30. června – Poprvé vzlétl prototyp přepravního letounu Lockheed C-5 Galaxy.
• 11. července – Při havárii chemické továrny ve východoněmeckém Bitterfeldu zahynulo 42 lidí.
• 18. července – V Kalifornii byla založena společnost Intel.
• 22. července – Dopravní letadlo izraelské společnosti El Al na trase z Londýna do Tel Avivu bylo uneseno příslušníky Lidové fronty pro osvobození Palestiny do Alžírska.
• 25. července – Papež Pavel VI. vydal encykliku Humanae vitae odsuzující antikoncepci.
• 29. července – Při výbuchu sopky Arenal v Kostarice zahynulo 87 lidí.
• 25. srpna – Uskutečnila se Demonstrace na Rudém náměstí v Moskvě proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
• 15. srpna – Při zemětřesení o síle na indonéském ostrově Sulawesi zahynulo okolo 68 000 lidí.
• 31. srpna – Zemětřesení v severovýchodní části Íránu o síle 7,4 stupňů Richterovy stupnice si vyžádalo přes 12 000 obětí.
• 6. září – Svazijsko vyhlásilo nezávislost na Velké Británii.
• 8. září – V Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa.
• 13. září – Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu.
• 21. září – Sovětská bezpilotní kosmická loď Zond 5 se po obletu Měsíce vrátila na Zemi.
• 2. října – Nejméně desítky lidí bylo zastřeleno během demonstrace v městské části Mexika Tlatelolco.
• 12.–27. října
  • Letní olympijské hry v Mexiku
  • Rovníková Guinea vyhlásila nezávislost na Španělsku.
• 5. listopadu – V amerických prezidentských volbách zvítězil republikánský kandidát Richard Nixon.
• 20. listopadu – Ve Slovinsku byl ustaven hlavní štáb Teritoriální obrany, jež v Jugoslávii vznikla v důsledku srpnové invaze okupačních vojsk do Československa.
• Silniční aféra v Jugoslávii
• Studentské nepokoje v Prištině

Věda

• 11.–22. října – Apollo 7 – první americký let do vesmíru v rámci programu Apollo s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn IB.
• 21.–27. prosince – Apollo 8 – druhý pilotovaný let programu Apollo, 24. prosince poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce.
• Vytvoření algoritmu A* Peterem Hartem, Nilsem Nilssonem a Bertramem Raphaelem. Tento algoritmus se používá pro vyhledávání optimálních cest v grafech.

Umění

• 16.–18. červen – festival populární hudby v Monterey.
• 22. listopadu – Britská kapela Beatles vydala tzv. Bílé album.
• V Československu měly premiéru filmy Bohouš, Čest a sláva, Farářův konec, Naše bláznivá rodina, Nebeští jezdci, Nejlepší ženská mého života, Pasťák, Přísně tajné premiéry, Rozmarné léto, Spalovač mrtvol, Šíleně smutná princezna, Všichni dobří rodáci, Zločin v šantánu, Žert aj.
• Premiéry filmů 2001: Vesmírná odysea, Četník se žení, Hanba, Planeta opic, Tenkrát na Západě, Tonoucí se stébla chytá, Ukradené polibky, Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti, Yellow Submarine aj.
• Vznikly hudební kapely Led Zeppelin, Black Sabbath, Deep Purple, Blue Effect, The Plastic People of the Universe, Nazareth, Accept, Progres 2, Sweet, King Crimson, Yes aj.

Nobelova cena

• Fyzika – Luis Walter Alvarez
• Chemie – Lars Onsager
• Medicína – Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall Warren Nirenberg
• Literatura – Jasunari Kawabata
• Nobelova cena za mír – René Cassin
  

  Hlavy státu

  Evropa:

• Československo
  • prezident Antonín Novotný (abdikoval 22.3.)
  • prezident Ludvík Svoboda (od 30.3.)
• SFR Jugoslávie – Josip Broz Tito
• Bulharská LR – Todor Živkov
• Maďarská lidová republika – János Kádár (generální tajemník MSDS)
• Rumunsko – Nicolae Ceaușescu
• Rakousko – Franz Jonas
• NDR
  • Walter Ulbricht (Generální tajemník SED)
  • Willi Stoph (předseda státní rady)
• NSR
  • Kurt Georg Kiesinger (kancléř)
  • Heinrich Lübke (prezident)
• Polská lidová republika – Władysław Gomułka
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie – prezident Charles de Gaulle
• Španělsko – Francisco Franco
• Vatikán – papež Pavel VI.

• Ostatní:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína
  • předseda ČLR Liu Šao-čchi
  • (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
• USA – prezident Lyndon B. Johnson
• OSN/UN – U Thant