(Nepřehlédněte informace o keši na konci listingu!)
Původní název Krummbach, neboli Křivý potok se časem vyslovoval Krumpoch, jak německým tak i českým obyvatelstvem. V dnešní době v literatuře i mapách známý jako
RAKOVEC
Rakovec ústí do řeky Jičínka velkou, kamenem obloženou skruží. Odtud podtéká pod silnicí a pokračuje kolem Lamberku až k bývalým Preisenhammerovým rybníčkům. Dále pak pokračuje směrem k obci Rybí, kde zřejmě pramení. Styl toku vytváří malé meandry po celé své délce. Břehy jsou po stranách porostlé stromy. Po celé délce potoku se vlévají čtyři přítoky ze studánek z kopce Puntík.
Každoročně se sejde desítky dobrovolníků, aby vyčistili koryto potoka. Tato jarní očista pořádaná v rámci Dne Země má ve městě více než desetiletou tradici.
Název Rakovec je velmi rozšířený, jmenuje se tak větší množství vodních toků a odkazuje ke stavu, kdy byl v minulosti v čistém povodí významný výskyt raků.
NĚCO MÁLO O RACÍCH
Raci jsou desetinozí korýši z třídy rakovci. Je popsáno přes 650 druhů raků, kteří se řadí do tří čeledí: Astacidae, Cambaridae a Parastacidae.
V České republice jsou původní dva druhy raků, rak říční a rak kamenáč. V 19. a 20. století pronikly do volné přírody v Česku tři další druhy, rak bahenní, rak pruhovaný a rak signální. Oba původní druhy raků jsou v Česku chráněny jako kriticky ohrožené (mají vysoké nároky na čistotu vody a ohrožuje je račí mor i příbuzné invazní druhy korýšů). Chráněný je rovněž nepůvodní rak bahenní. Raci loví v noci různé vodní živočichy. Žere také mrtvá těla živočichů nebo rostliny. Samci se liší od samic větší velikostí, širším karapaxem a tím, že mají prvé dny dva páry zadečkových nožek přeměněny v kopulační orgán.
Rak říční
Rak říční je sladkovodní korýš z řádu desetinožců. Dorůstá délky až 25 cm. Žije v tekoucí vodě, je velmi citlivý na její znečištění a je proto indikátorem čistoty vodních toků. Dožívá se 15 až 20 let.
Vnější stavba
Tělo raka se skládá ze srostlé hlavohrudi a článkovaného zadečku, který je zakončen ocasní ploutvičkou. Na hlavohrudi se nachází ústní otvor, smyslové orgány a článkované kráčivé končetiny, kterých má rak 5 párů. Dlouhá tykadla slouží jako hmatový orgán a u báze je porůstají brvy obsahující čichové buňky. Krátká tykadla mají u báze uložen orgán rovnováhy neboli polohorovnovážný orgán, v němž jsou drobné částice sedimentu zvané statolity. Když se rak převrátí, statolity mění polohu, narážejí do obrvené výstelky a informace o poloze jsou přenášeny nervy do nadjícnové nervové uzliny suplující funkci mozku. Složené (fasetové) oči jsou neseny na pohyblivých stopkách.
Rak říční má vysokou schopnost regenerace a může mu dorůst dokonce i oko.
Vnitřní stavba
Pohybuje se díky svalům přichyceným na vnitřní straně krunýře. Dýchá pomocí žaber. Jeho cévní soustava je otevřená. Důležitým prvkem cévní soustavy je trubicovité srdce. Srdce nasává tekutinu ze všech částí těla a vypuzuje ji krátkou cévou dopředu. Z cévy se tělní tekutina vylévá a dostává se ke všem buňkám. Na jiných místech se tekutina nasává do jiných cév a vrací se zpátky do srdce. Má žebříčkovitou nervovou soustavu. Jeho vývin je přímý.
Rak kamenáč
Obývá především chladné a čisté vody horních úseků toků, jež mají kamenité či štěrkové dno, kde se ukrývá pod kameny a v jeskyňkách. Je velice citlivý na čistotu vody.
Kamenáč se podobá raku říčnímu, má však jinak utvářený nosec a jen jeden pár hrbolků na pancíři za očními výkroji. Dorůstá průměrně délky 60–90 mm a hmotnosti 100 g. Krunýř má hladký, široký, postorbitální lišta, která se nachází na karapaxu za očima, je jen jedna, rostrum je krátké. Klepeta jsou mohutná, s množstvím hrbolků a trnů, na spodní straně jsou světlá, stejně jako nohy. Při sevření klepet se jejich prsty nedovírají. Na hlavě jsou dva páry tykadel a dvě oči. Zadeček je článkovaný, zakončený pětidílnou ploutvičkou.
V současné době se kamenáči vyskytují lokálně v malých a středních tocích. V České republice je rozšířen v západních a středních Čechách a v izolovaných lokalitách v CHKO České středohoří a Podkrkonoší. Na Moravě jeho výskyt není v současné době prokázán. O značný úbytek kamenáčů se zasloužilo onemocnění způsobené řasovkou především v letech 1876–1885, jež bývá běžně označována jako račí mor.
Rak kamenáč se vyskytuje především v horních úsecích meandrujících toků s kamenitým či štěrkovitým dnem. Své úkryty vyhledává převážně pod kameny v celém korytě potoků a řek v klidných zónách vody.
Nepůvodní druhy v ČR
Rak červený, signální i pruhovaný jsou původem severoameričtí raci a mají i hospodářské využití. Poslední jmenovaný se na naše území rozšířil z Německa a decimuje zbytky populace našich původních druhů. Jeho konkurenční výhodou jsou i menší nároky na čistotu vody.
Rak bahenní
Tento druh byl k nám introdukován z Haliče a i když to není původní druh, také je chráněný. Je velký až 12 cm a stejně jako rak říční má na hrudi za očima také dva páry hrbolků. Na rozdíl od něj jsou ale jeho klepeta dlouhá, štíhlá a nevykrojená na vnitřní straně.
NĚCO MÁLO O KEŠI
Tato keš leží kousek od vyšlapané stezky. Nedaleko od můstku, se kterým si někdo dal práci, aby jsme nemuseli přeskakovat potok. Tomu však neuniknete u mých dalších keší ze série "Okolo Krumpochu". Hledejte očima a následným hmatem. Do ničeho nekopejte a neničte už tak zdevastovanou přírodu. Pokud stezku projdete celou, uvidíte krásné kouty této oblasti, ale bohužel i smutnou ukázku, jak člověk dokáže zničit přírodu. Krabičku prosím vracejte přesně tam, kde jste ji nalezli a sem tam se ohlídněte, jestli poblíž není nějaký mudla. V keši není tužka, tak vezměte vlastní. Uvítám, když mi do logu napíšete víc jak tři slova. Radši si přečtu vaše dojmy a postřehy z procházky okolo potůčku, stav logbooku a keše jako takové než strohé "díky za keš". Fotky z putování kolem Rakovce jsou vítány. Samozřejmě bez spoilerů. Případný FP taky potěší. Přeju všem fajnovou procházku.
(Zdroje: wikipedie, internet, mapy, Vycházky Novojičínských-Václav Bubeník)