Skip to content

<

Znas souhvezdi?

A cache by ladislavappl Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 06/25/2018
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:



Znáš souhvězdí?

(Lesní planetárium)

Noční keš

Změna souřadnic finálky


XXVI                              
Vzhůru již hlavu, národe,                   
k nebi své zdvihni oči!                       
Viz: jsou tam i malé hvězdičky,         
 kol nichž se velké točí!                        
Toť prostě tím: ty maličké                  
z jadrného jsou fládru,                       
ale ty velké a poslušné                        
jen z plynových jsou hadrů.               
 
Troufám, že při té myšlénce               
srdce ti povyskočí –                             
nuž – buďme tou malou hvězdičkou,
kol níž se velké točí!                             
( ... )                                    
Jan Neruda, Písně kosmické, 1878   

Na obrázku je zobrazeno souhvězdí Velké medvědice.
U nás je jeho levá horní část neoficiálně nazývaná Velkým vozem.
Jeho oj je její ohon.

Upřeme-li svůj zrak na jasnou, pokud možno bezměsíčnou noční oblohu, spatříme nad hlavou asi 3000 hvězd, na první pohled ne příliš uspořádaných. Snahy zavést na hvězdné nebe jakýsi řád jsou staré jako lidstvo samo. V současnosti se hvězdná mapa skládá z 88 takzvaných souhvězdí – obrazů složených z jasnějších hvězd, pomáhajících pozorovateli zorientovat se na hvězdném nebi. Na mapách jsou souhvězdí zobrazována jako geometrické obrazce vzniklé spojením několika jasných, snadno nalezitelných hvězd. Význam souhvězdí byl zprvu především mytologický – souhvězdí znamenalo bájnou postavu, zvíře či věc, které byla zajištěna věčná sláva přenesením na nebeskou klenbu. V dnešní době však souhvězdí chápeme spíše jako jednotlivé oblasti oblohy – obdobu okresů či států na mapách pozemských. (Viz úvodní obrázek a obrázky v galerii. Hranice připomínají třeba státy USA, Afriky nebo Blízkého Východu na politických mapách). Své názvy si souhvězdí nesou nejčastěji z dob starého Řecka a jeho bájesloví a při troše fantazie lze i na dnešních mapách (a na obloze) rozpoznat například letící labuť či postavu bojovníka Oriona. Archeologické nálezy dokládají, že lidé pozorovali hvězdnou oblohu už v pravěku, protože dovedli zakreslit na stěnu jeskyně nebo vyrýt do kosti nebo hlíny např. Velký vůz nebo jasné hvězdy souhvězdí Oriona. Většina dnešních souhvězdí na severní polokouli i na zvířetníku byla známá už starým Babyloňanům, od kterých je převzali (a označili jmény svých bohů) Řekové. 

O stálicích, planetách a o dalších vesmírných tělesech toho psát moc nebudu, lze to najít na internetu. Zdůrazním jen to, že se díváme na hvězdy rozeseté v ohromném prostoru. To, že je vidíme seskupené do určitého souhvězdí obvykle neznamená, že by patřily nějak k sobě (viz obrázek v galerii). Klidně uvidíme v jednom souhvězdí těsně vedle sebe dvě hvězdy různě vzdálené od Země – první třeba 5 a druhou 4 000 světelných let. Přitom ta, která se nám zdá jasnější, může být ve skutečnosti od nás mnohem dále než ta slabší; je totiž větší a vydává mnohem více světelného záření.

Souhvězdí jsou zobrazována na mapách hvězdné oblohy v astronomických učebnicích a příručkách, ba i v obyčejných zeměpisných školních atlasech. Na obloze samozřejmě žádné spojnice mezi hvězdami ani hranice oddělující jednotlivá souhvězdí neuvidíme. Hranice mezi souhvězdími byly pevně stanoveny naposledy v r. 1930, ale spojování hvězd do konkrétních obrazců záleží na libovůli autorů té které mapy. Proto jsou stejná souhvězdí na různých mapách zobrazována různě, což může být zdrojem nejasností a omylů. Dobrou pomůckou jsou otáčivé mapky hvězdné oblohy, kde se podle nastavení data a času zobrazí hvězdná obloha v daném okamžiku (viz obr. v galerii nebo zde).

Jak najít keš

Budete určovat celkem sedm souhvězdí.  Čtyři z nich snadno poznáte na následujících fotografiích 

               

a další tři určíte až na místě na stage 1. Samozřejmě až za tmy nebo aspoň za šera, když si na ně posvítíte. Kvůli nočním běžcům, pejskařům atd. nejsou vidět z cesty. Spojnice mezi hvězdami ani hranice jednotlivých souhvězdí tam nenajdete; takhle moc vám to neulehčím. Hvězdy jsou představovány reflexními kotoučky a čtverečky různých velikostí odpovídajících jejich zdánlivé magnitudě připevněnými tenkými hřebíčky ke stromům. Musíte si myslet, že vidíte jen kousek noční oblohy třeba dírou v mracích. Velikost souhvězdí na obrázcích i na stage 1  bohužel neodpovídá plně skutečnosti. Třeba 4. obrázek je v porovnání s ostatními hodně zvětšený a stejně tak i souhvězdí na pravém stromě. Soustřeďte se tedy především na tvar souhvězdí. Na obrázcích jsou taky jen nejjasnější hvězdy, které charakterizují to které souhvězdí. Také na nich nejsou zachyceny okrajové části souhvězdí až k jejich hranicím. 

Souhvězdí se v různých mapách a atlasech mohou zobrazovat s různě velkým zkreslením. Záleží na způsobu promítání povrchu nebeské sféry (koule) do roviny listu  mapy. Ideálně bez zkreslení to totiž nejde. Některá souhvězdí tak mohou být nezvykle protáhlá do délky (zvl. při kuželovém promítání u souhvězdí blízko nebeského rovníku) nebo naopak roztažená do výšky, případně nezvykle baculatá při válcovém promítání. Vidíte to třeba při porovnání různých map v zeměpisném atlasu světa (porovnejte si třeba tvar Asie na mapě Asie (Ruska) s Asií na mapě světa). Proto v tomto listingu zobrazené tvary souhvězdí mohou vypadat obloze i na vašich mapkách  trochu jinak (hlavně vzdálenosti mezi hvězdami, úhly jejich spojnic i celkový tvar souhvězdí). Abych vám to zbytečně nekomplikoval, tak jsem v tabulce uvedl seznam dvaceti souhvězdí, ze kterých je budete vybírat.  Jiná v listingu ani na stromech nejsou.

Jak najít stage 1

Podle níže uvedené tabulky Souhvězdí (v rámečku) zjistěte bodovou hodnotu F1 souhvězdí na 1. fotce a bodovou hodnotu F2 na 2. fotce (počítáno zleva na prvním řádku). Písmen N a E si zatím nevšímejte a ostatní obrázky souhvězdí zatím ignorujte.

Vypočtěte     X = F1 / 7,73913      a      Y = F2 / 8,52118

Z výsledku X dosaďte první tři číslice za desetinnou čárkou  za A, z výsledku Y tím samým způsobem získáte B.

Tím dostanete souřadnice stage 1 : N 50° 38.A'   E 13° 51.B'

Kontrola: Pokud jste počítali správně, tak na stromě (skoro) přesně na stage 1  po osvícení baterkou uvidíte malou reflexní značku. Nepředstavuje žádné souhvězdí, je tam jen pro vaši orientaci ve tmě (to jsem hodný, co?! Ale kdepak!, to byl nápad geokamarádky...). Dojděte k ní, udělejte čelem vzad a konečně uvidíte svítíci body na stromech, které přibližně znázorňují jednotlivá souhvězdí.  Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak hodně takových reflexních značek si umístili běžci na stromy u několika cest v lesoparku na Doubravce. Nenechte se tím zmást. 

Aktualizace listingu 9. 12. 2019
Poznámka:
 zjistil jsem, že někteří z vás měli problém s určováním souhvězdí. Proto napovím: Na webu Štefánikovy hvězdárny si najděte seznam (katalog) souhvězdí.  Na těchto obrázcích jsou zakresleny hlavní (nejzřetelnější) hvězdy daného souhvězdí a jejich spojnice. Pokud si je pořádně prohlédnete a nakreslíte si je do svých poznámek, pak je snadno určíte. Důležité pro určení jsou hvězdy spojené čarami.  S ostatními (slabšími) hvězdami se zbytečně nezatěžujte. 

Jak najít finálku

Z následujícího tabulky vyberte čtyři souhvězdí, o kterých se domníváte, že jste je doma určili správně a další tři souhvězdí, která jste našli na stage 1. Musíte jich určit celkem sedm.  Písmeno N značí, že podle nich spočítáte finální souřadnici N, bodové hodnoty souhvězdí označených E zase poslouží pro výpočet souřadnice E. Součty si označte jako SN a SE.  Pokud je v řádku příslušného souhvězdí písmeno N, pak body přičtěte k hodnotě SN, pokud je tam E, tak body přičítejte k SE.  Vím, že v noci a v terénu se počítá dost obtížně (a zvl. k tomu v dešti, mrazu a větru...) a proto jsem zvolil takto jednoduchý výpočet.

 Pak už jen dosaďte:

N 50° 38.SN'    E 13° 51.SE'

Vysvětlil jsem to poněkud kostrbatě a tak radši uvedu příklad: určili jste např. Berana, Lva, Vozku, Oriona, Raka, Andromedu a Váhy. Do SN tedy budete postupně sčítat 168 + 111 + 192 + 172, do SE analogicky sečtěte 150 + 129 + 145. Pak vám vyjde SN = 643 a SE = 424, takže souřadnice finálky budou N 50° 38.643'   E 13° 51.424'.  Uff!


Tabulka je ve formátu JPG, takže si ji můžete stáhnout, vytisknout a hlavně vzít s sebou!!!.
Nebo z ní si aspoň opsat souhvězdí, z kterých budete vybírat na stage 1.

Zkontrolujte, jestli součet SN + SE po ciferaci dá číslo 9. Pokud ano, tak můžete vyrazit na finálku. (Ale pozor, i když vám vyjde 9, tak stejně máte určitou pravděpodobnost chyby).

Poznámky

  • Pokud možno nechoďte do lesa za tmy sami. Můžete zakopnout o pařez, kámen, větev na zemi, šlahoun ostružin a něco si zlomit, píchnout se do oka o větvičku, může vám přestat svítit čelovka, vybít se baterka v mobilu či v navigaci; v bouřce a silném větru taky může na vás spadnout větev, případně celý strom (čím dál víc jich je napadených nějakou houbou). A taky tam straší.

  • Zavírejte prosím tubu s logbookem pořádně (chce to trochu síly), až uzávěr zaklapne.

  • Úryvek básně Jana Nerudy jsem nezvolil náhodně. Básník se totiž o astronomii zajímal od mládí a před psaním sbírky Písně kosmické pilně navštěvoval přednášky z astronomie na pražské Karlově univerzitě. Z básní jeho sbírky si můžete udělat dobrý obraz o stavu astronomické vědy druhé poloviny 19. století. V citované básni je populárně-vědecky pojednáno o dvojhvězdách tvořených „normální“ hvězdou a bílým trpaslíkem (v roce 1862 objevil astronom A. G. Clark systém Sirius A  [hvězda hlavní posloupnosti 1,7× větší než Slunce] / Sirius B [bílý trpaslík velikosti naší Země]). Více zde a zde.

  • Světelný rok není jednotka času, ale délky. Je to vzdálenost, ze které k nám doletí světelný paprsek za jeden rok. Ze Slunce vzdáleného 150 milionů kilometrů k nám letí světlo asi osm minut. Když zpívá Lenka Filipová, že „ten okamžik trval celý světelný rok“, tak ji omlouvá snad jen to, že byla zrovna zamilovaná, tzn. rozumem dosti mimo...  1 parsek = 3,26 svět. roku.

  • Často se do některého souhvězdí připlete „hvězda“, která tam podle mapy hvězdné oblohy nemá co dělat. Může jít o novu nebo dokonce o supernovu. Pokud se „hvězda“ mezi ostatními hvězdami pohybuje (v řádu týdnů nebo měsíců), pak jde pravděpodobně o planetu. Nelze vyloučit ani kometu, i když ta bývá v dalekohledu rozmazaná. Samostatnou skupinou jsou proměnné hvězdy, které sice zůstávají na svém místě, ale více či méně pravidelně mění svoji jasnost.

  • Literatura:
    Hlad, O., Pavlousek, J.: Přehled astronomie. Praha, SNTL 1984
    Grygar, J., Horský, Z., Mayer, P.: Vesmír. Praha, Mladá fronta 1983.
    Průvodce noční oblohou: http://observatory.cz/static/Encyklopedie/Obloha%20pruvodce/pruvodce.php
    O souhvězdích: https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD , http://observatory.cz/static/Encyklopedie/Souhvezdi/katalog.php
    O bílých trpaslících a obrech: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_trpasl%C3%ADk , https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_obr  
    Malá encyklopedie astronomie: http://observatory.cz/static/Encyklopedie/ ,  
    Otáčivá mapka hvězdné oblohy: http://observatory.cz/static/Obloha%20dnes/otacivka.php 
    Úvodní obrázek z webu Štefánikovy hvězdárny v Praze - http://observatory.cz/static/Encyklopedie/Souhvezdi/uma-mapa.jpg)
    Poznámky J. Grygara k Nerudovým Písním kosmickým: http://astropis.cz/Denik/2009/grygar.pdf 

Část rytiny A. Dürera (1471 – 1528) zobrazující znamení Blíženců,
Raka a Lva (jen jeho čumák vpravo)

Konec

GC7J31 – verze 1.5 z 10. 1. 2021

(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl, 2018

Document made with KompoZer

Additional Hints (Decrypt)

Cbq zrafvz xnzrarz WI h xzrar.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.