Pravěké výšinné ohrazené sídliště na Škarechově
Rozsáhlá ostrožna na Škarechově (269,2 m.n.m.) ležící na rozhraní ledčického a novoveského katastru je součastí Řipské tabule. Jde o místo, které požívá velmi výraznou ochranu přirozenou konfigurací terénu. Z jižní strany je ostrožna ohraničena prudkým srázem spadajícím k údolí Bakovského potoka. Na východě a k západu jsou svahy podstatně mírnější a nižší. Na severní straně se terén organicky napojuje na náhorní plošinu.
Je to místo svou strategickou polohou doslova předurčené k vybudování výšinného sídliště. Bylo ideální „pozorovatelnou“, odkud zdejší pravěcí lidé měli celý kraj jako na dlani. Mohli sledovat nejen pohyb zvěře, ale už z dálky, z bezpečné vzdálenosti, zaznamenali i eventuální nepřátele.
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Samotné pravěké naleziště se rozkládá jen na velmi malém prostoru ostrožny, na rozloze necelých dvou hektarů. Dodnes místy zřetelné opevnění, patrné jak terénní vlny, vymezuje i tvar sídla – dlouhý, nepravidelný, na severu silně rozšířený obdélník. Prakticky celá jeho plocha je dnes pokryta náletovou vegetací, jen střední část je porostlá řidčeji. V těchto místech pak jsou velmi zřetelné anomálie trav výrazně tmavší barvy, tak zvané „porostové příznaky“, které naznačují přítomnost jam a jiných kdysi vyhloubených míst.
Ohrazení bylo vybudováno z hlín a lokálního kamení a snad bylo zpevněno také dřevěnými palisádami či propletenými ploty, jak v té do bylo obvyklé. Hradba měla přinejmenším v některých úsecích kamennou čelní plentu.
Nálezový inventář (zlomky nádob, kamenné industrie, sekeromlat, bronzové a měděné artefakty) vzhledem k minimálnímu archeologickému průzkumu není příliš bohatý, ale o to více vypovídající: víme, že osada vznikla v eneolitu a patrně fungovala ještě i v době bronzové. Předpokládáme, že zde žily v úzké symbióze přes tři desítky osob, tomu odpovídá počet (prozatím) doložených domů.
I když škarechovské sídliště bylo jen částečně prozkoumáno před zhruba čtyřiceti lety, a pak ho archeologové opustili, je to místo, které ještě mnohé skrývá. Pokud zdejší terén zůstane, jako dosud, mimo dosah zemědělských prací, pak pravěké poklady pod příkrovem země v klidu na své budoucí objevitele počkají.
K samotné keši
Souřadnice vás nezavedou sice na místo původního sídliště, tam byste toho beztak moc nenašli. Přivedou vás na okraj škarechovské ostrožny, odkud je při pěkném počasí hezký výhled do okolí. Můžete se na chvilku zastavit, pokochat výhledem a zase pokračovat dál, třeba ke keškám v blízkém okolí. Doporučený je přístup od obce Ledčice - je to pěkná procházka v jakémkoliv ročním období a dají se odlovit nějaké keše cestou. Rychleji se ke keši dostanete od obce Nová Ves, připravíte se však o příjemný výšlap.
Zdroj: Plicková Ivanka: Ledčice na Podřipsku v proměnách času, obec Ledčice 2013
Foto: vlastní
