Přijměte pozvání k návštěvě nevelké vísky Líčkov a stejnojmenného zámku. :-)
Víska a zámek Líčkov
V díle kronikáře Václava Hájka z Libočan je Líčkov připomínán již roku 766, kdy se zde měl nacházet hrad. Šlo však zřejmě o smyšlenku a nacházela se zde jen tvrz, nikoli hrad. Posuneme-li se o necelých šest set let do budoucnosti, můžeme nalézt první věrohodnou zprávu o panském sídle v Líčkově. Jedná se o záznam z roku 1342, kdy je zdejší místo zmiňováno jako majetek kostela Všech Svatých na Pražském hradě.
Během následujícího století měnila tvrz své majitele. Někdy po roce 1453 opevnění zdejší tvrzi podstatně rozšířil Václav Vlček, syn proslulé husitské válečníka Jana Vlčka. Až od této doby je tedy možné nazývat někdejší tvrz skutečným hradem. O půl století později, roku 1510, získávají líčkovské panství, čítající hrad a sedm vsí, Lobkovicové. Z nich za zmínku stojí Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, jež rozšířil zdejší dominium o dalších dvanáct vsí.
Jan Popel z Lobkovic, přední člen českého zemského sněmu, který od jeho synů odkoupil celé panství, však roku 1593 vystoupil proti císaři Rudolfu II. (chtěl postoupit na vyšší funkci), za což byl na Líčkově po určitou dobu vězněn. Po jeho pádu bylo líčkovské panství rozprodáno.
Hrad spolu s vískami Líčkov, Liběšice, Kluček, Třeskonice, Nečemice, Drahomyšl, Trnovany, Dubčany a Dobříčany zakoupil Diviš Hrobčický z Hrobčic, jenž k nim získal navíc ještě Želeč a Očihov. Jeho syn, Bohuslav, který roku 1596 panství zdědil, pak gotický hrad Líčkov přestavěl na renesanční zámek. Z původních objektů zůstala pouze sklepení a okrouhlá věž.
Za účast na stavovském povstání však byl Bohuslavu Hrobčickému Líčkov zkonfiskován a následně prodán Hartvíku Vratislavu z Mitrovic.
Období třicetileté války (1618-1648) s sebou nepřineslo nic dobrého. Zámek Líčkov byl vydrancován Švédy a to roku 1639. V této době náležel hrabatům z Váhlu, kteří jej drželi až do roku 1710 a provedli četné barokní úpravy. Následně zámek vystřídal několik majitelů, než jej roku 1765 zakoupil Josef Vonibald z Ebenu. Jednalo se o milovníka umění a sběratele starožitností. Za jeho působení se zámek stal skutečnou perlou. Dal vybudovat arkády s barokovým členěním, barokní vstupní bránu a nechal též upravit park.
Jeho láska k umění však byla větší než to, kolik panství vynášelo, což mělo za následek prodej panství do dražby. A tak roku 1807 zakoupil zámek žatecký řezník Thadeus Andre, který jej nechal zpustnout. V parcích se pásl dobytek, v zámku byla lihopalna a někdejší lesk vzal za své.
Od roku 1835 pak zámek, jež byl v dezolátním stavu, vystřídal dva majitele, též původem ze Žatce. Jednalo se o advokáta Jana Damma a následně známého pivovarníka Antonína Drehera.
Brázdův Líčkov
Po roce 1918 a následné pozemkové reformě nové Československé republiky se Líčkov stal zbytkovým statkem a dostává se do rukou akademického malíře Oskara Brázdy. Ten se zde i s rodinou roku 1925 usadil. Nechal snížit věž na dnešní úroveň, zakončil ji cimbuřím a celkově o zámek i okolí pečoval. Během krátké doby se z de facto ruiny, která málem upadla v zapomnění, stává roku 1930 umělecko-historický skvost. V následujících letech se pak „Brázdův Líčkov“ stává respektovaným kulturním pojmem.
Temné události z let 1938 až 1945 zanechaly však šrámy i zde, na Líčkově. Oskar Brázda byl donucen zámek opustit. Po konci války, když se vrátil, si jej dlouze neužil, neboť mu byl všechen majetek roku 1948 znárodněn. Naštěstí však mohl na zámku setrvat, ale pouze jen jako nájemník. Po boku své druhé ženy, Marie Brázdové, zde Oskar Brázda umělecky tvořil až do své smrti roku 1977.
Po roce 1989 byl majetek Oskara Brázdy navrácen v restituci právě Marii Brázdové, která se od počátku devadesátých let o zámek i odkaz svého manžela stará. V současné době se na zámku nachází Galerie Oskara Brázdy, kterou bylo možné navštívit v rámci prohlídky celé památky (zámek je v současné době trvale uzavřen pro veřejnost z důvodu soudního sporu).
 |
 |
 |
 |
 |
| Líčkov na historických mapách (klikněte na daný obrázek pro jeho zobrazení v plné velikosti) |
Jak na kešku
Předtím než se budete moci zapsat do logbooku, čeká vás krátká procházka po Líčkově spojená s několika snadnými úkoly. Prostě a jednoduše, jak už tomu u multin bývá, navštívíte pár míst, na každém z nich něco zjistíte, dosadíte do vzorce a vyrazíte pro finálku. Ta se nalézá jen pár set metrů od úvodních souřadnic, takže vás nečeká žádná štreka. Nuže, jdeme na to!
Stage 1: Kaplička sv Anny
Nacházíte se na úvodních souřadnicích, které jsou zároveň i naší první zastávkou. Ve zvoničce kapličky můžete vidět nový zvon, který věnovala paní Marie Weisová-Brázdová. Nás bude zajímat rok, kdy k této události došlo. Ten naleznete na pamětní desce, jež se nachází na severní straně kapličky. Ciferným součtem letopočtu získáte číslo A.
Stage 2: Památník
Doslova pár kroků od kapličky se nachází památník, který tu, pokud jsem správně přeložil německý text na něm napsaný, nechali z vděčnosti vystavět Líčkovští. Nás bude zajímat datum, které je na něm uvedeno. Vpředu, v pravé polovině se pod německým názvem Líčkova nachází datum ve formátu den-měsíc-rok, přičemž druhá číslice zleva je hledané číslo B. Mimochodem, toto číslo je rovno zároveň i počtu kamenných koulí, které se na památníku nachází, snížené o jednu (číslo B je liché).
Stage 3: Letopočet na domě
Cestou k zámku se ještě na chvíli zastavte u budovy patřící Oskaru Brázdovi, který na její průčelí namaloval letopočet. Z tohoto čtyřčíslí nás bude zajímat poslední cifra (ta úplně vpravo), která je rovna číslu C.
Stage 4: Turistický rozcestník
Jelikož je zámek Líčkov turistickým cílem, nalezneme tu samozřejmě i rozcestník. Doslova pár metrů od zámku totiž nalezneme začátek (anebo konec, záleží na tom, jak se to vezme) červené turistické značky. Na nejvýše umístěné ceduli můžeme v jejím levém dolním rohu spatřit číslo ve formátu DEFG.
Stage 5: Zámecká brána
Naše procházka po Líčkově končí u brány zdejšího zámku. Blíže se k němu, bohužel, nedostanete, ale i tak stojí za to sem dojít a nahlédnout alespoň kousek dovnitř. Vás bude zajímat, z jakého materiálu jsou vyrobena vrata, která se zde nachází. Pokud ze dřeva, je hledané číslo H=6. Jsou-li vrata vespod dřevěná a v horní části kovová, je hledané číslo H=4. A je-li materiálem pouze kov, je hledané číslo H=8.
Finálka
Jelikož jste prošli všechny zastávky, bylo by fér vás odměnit krabkou. Nuže, tu naleznete na souřadnicích:
N 50° 16,C(A+B)F
E 013° 37,(D+F+G)EH
Na závěr jen upozorním na to, že ačkoli je Líčkov malou vískou, dbejte, prosím, zvýšené obezřetnosti při odlovu finálky (mudlové mají oči všude). Pokud ke svému logu připojíte nějakou fotografii zámku či čehokoli zajímavého z vísky, budu velmi rád. Vlastně i proto nenaleznete v listingu žádnou současnou barevnou fotografii - zachytit zámek či cokoli z Líčkova na barevné fotografii je totiž jen a pouze na vás. :o)
P. S. Dozvěděl jsem se, že několik slušných místních dítek o kešce ví. Raději tedy nevkládejte žádné cestovatele (TB ani GC). Ne, že by byly z něčeho dopředu podezírány, ale jistota je jistota.