Jak asi již vyplynulo z názvu, jde v případě této kešky v podstatě o pokračování dvou okolních tradiček – tedy GC7B5CM a GCQN0X :). Obě bohužel nemají až tak bohatý listing (druhá jmenovaná to alespoň vyvažuje pěkným umístěním), tudíž se tento rest budu snažit částečně napravit. Zdejší rozhled po kraji také není zanedbatelný, pokochat se okolím můžete jak z moderních, tak i z "retro" lavičky a proto bych na toto místo rád přivedl přespolní kačery a místním se pokusil doplnit nějaké ty historické (po)drobnosti :) (ti samozřejmě toto mainstreamové místo procházek znají již velice dobře). Míst úkrytu jsem v okolí výhledu našel dost, je tedy dostatek variant přesunu při případném vymudlení na tomto poměrně frekventovaném místě :).
Začneme asi nejlépe na parkovišti u Weysserova parku ve Svatotrojiční ulici (viz. waypoint P1), kde můžete nechat své automobily. Ti kteří lovili mou multinu GC7C9B2 již o parku samotném něco vědí a není jim neznámý fakt, že v oné "špici" u křižovatky ulic Branky a Luční bývala kdysi poměrně výstavná kamenná boží muka. Park samotný s nedávno rekontruovaným altánem je poměrně zajímavým ostrůvkem městské zeleně a to dá se říci zcela nedaleko centra "města".
Poté se již dáte vzhůru do polí směrem ke kostelu sv. Trojice po poutní "svatotrojiční" cestě. Ta ani dříve nebyla koncipována jako klasická křížová jako např. na Dobré Vodě u Budějovic nebo v Římově, neboť několik drobných sakrálních památek po cestě ke kostelu nebyly klasickými poutními zastaveními. Zde je křížová cesta umístěna až kolem kostela sv. Trojice v jeho ambitu. Cesta sama je dodnes častým místem procházek místních, venčení psů i relaxace na čerstvém vzduchu. Vede tudy také část NS Trhovosvinensko - my naší cestě uvidíme pouze panely č. 2 dole u parku a další č. 3 dále nedaleko kešky. Datum poutí v okolí se dodnes stanovuje dle průběhu liturgického roku a přímo u poutního kostela sv. Trojice se pouť koná jednou ročně a to koncem května/začátkem června. U farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech se pak pouť koná zpravidla v neděli po 15. srpnu.
Vyšli jsme těsně nad park a minuli poslední svinenské domy. (Bez povšimnutí jste doufám téměř na konci Svatotrojiční nenechali starý hydrant od pražské fy. KRESS po pravé straně - památku na zavádění nového vodovodu v době 1. republiky.) Na straně k benešovské hlavní silnici se zástavba dále rozrůstá. Není bez zajímavosti, že kousek odsud býval v době první republiky městský sad. Stál vlevo od cesty směrem k silnici slavečské (při pohledu dolů k městu). Na přiložené dobové pohlednici vidíte vpravo "Hommerů" vilu čp. 566, která je dodnes na svém místě. V současnosti je v prostoru sadu pole a o něco dále níže Luční ulice.
Na tomto místě je myslím vhodné uvést některé doposud mě známé historické zmínky o poutní cestě, kde tehdy stejně jako dnes byla ovocná alej. Cestu měl (stejně jako park níže) na starosti tehdejší svinenský sadařský a okrašlovací spolek. V roce 1922 je ona cesta zmíněna v městské kronice v rámci popisu města jako "stará cesta k Trojici (alej) posázená ovocnými stromy, z nichž některé nesou krásné ovoce". Bohužel však zatím nevíme přesně, kdy byla alej vysázena. Je ale jasné, že cesta zde byla již přinejmenším od stavby poutního kostela. Dá se ale čekat, že alej existovala již od 80. a 90. let 19. st, neboť se uvádí, že další parky ve Svinech byly zřízeny v polovině 80. let 19. st. Kronikář tehdy při popisu historie sadařského spolku zmínil "stromořadí kolem svatotrojičné cesty" s jabloněmi. Dle popisu z 20. let je také možno soudit, že ona kamenná lavička na horizontu u cesty je zřejmě dodnes původní ? Ve svinenské kronice je pak v souvislosti s "prosvětlením Wesserova parku" v listopadu 1928 zmíněna i dosadba "aleje" na svatotrojiční cestě, kdy 18 stromů bylo prý tehdy ukradeno a 2 přeříznuty.
Svatotrojiční alej je v kronice zmíněna také v souvislosti s dosud nepřekonaným teplotním rekordem -42,2°C, kdy extrémní teplota byla naměřena v Litvínovicích u Českých Budějovic učitelem místního gymnázia Jaroslavem Maňákem. Takto mrazivé počasí popisuje místní kronika: "Už i milovníci zimních sportů jsou zimy syti, natož ti, kdož nebyli hojně zásobeni palivem“. Velký mráz měl samozřejmě dopad i na majetek a úrodu dalšího roku. Ze zprávy sadařského spolku citované v kronice víme, že ve "svatotrojiční" aleji prý zmrzlo na 56 stromů a mladé stromky sice nezmrzly, ale byly okousány zajíci. Znovu zde bylo v říjnu 1929 vysázeno 28 jabloní a odprodáno na palivo 56 zmrzlých stromů. Tehdejší městská rada se obávala povodní po roztátí 65cm sněhové pokrývky a proto vydala takovéto opatření: „Zakazuje se vožení sněhu do potoka vůbec, ježto tím zvyšuje se nebezpečí povodně, doporučuje se sníh z ulic a dvorů odvážeti na místa mimo obvod města.“ Každý majitel domu u potoka se měl účastnit prosekávání ledu, nebo případně uhradit za nádeníka 10 Kč městské pokladně. Pro velké zimy se od ledna do března 1929 také nekonaly zdejší tradiční trhy. (viz. také článek na mém webu PKHistory)
Cestou dále budeme po pravé straně cesty míjet velmi pěkná kamenná sloupková boží muka. (cca. N 48° 49.900' E 14° 38.186', kousek od panelu NS č. 3) Stejně jako výše zmíněná boží muka dole u parku, tak i tato ve svém spise "Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska 1" z roku 1951 popsal slavný svinenský historik a milovník místního kraje Karel Hlubuček. V jeho textu se nám dochoval popis jejich tehdejšího stavu. Boží muka jsou osazena na 43 cm vysokém přitesaném kameni s celkovou výškou 235 cm. Jejich žulový sloupek (neboli dřík) je trojboký - u patky je jeho šířka 40 cm, směrem nahoru se zužuje a rozšiřuje v trojbokou hlavici. V průčelní stěně hlavice byl tehdy "na plechu malovaný obrázek sv. Trojice, zašlý". Na levé straně je reliéf božího oka, na pravé koule. Na vrcholu byla tehdy osazena "zlacená kamenná koule a kovaný křížek trojramenný" (dnes je tam již jen kříž bez koule). Ještě poměrně nedávno zde byla lavička pro posezení, ale stále je zde odsud pěkný výhled do kraje. V roce 2009 byla boží muka celkově zrestaurována a v průčelní nice hlavice umístěn nový obrázek Nejsvětější Trojice. Jako zajímavost uveďme, že v srpnu 2017 byl při letní nepřízni počasí ohnut trojramenný kříž na hlavici božích muk.
Dodejme, že dříve byla u těchto božích muk křižovatka polních cest (boží muka na obrázku níže cca. označena zelenou tečkou), kdy cesta odbočovala dále směrem k mohuřické silnici k mlýnům Valše a Ficlovu/Trajerů (později se zdá, že cesta byla propojena i na opačnou stranu směrem k silnici svatotrojické, tj. ve směru na tehdejší cihelnu nad nám známým "mlýnským údolím"). Tato cesta existovala zřejmě ještě na počátku 50. let a dle tehdejší dobové mapy ústila na svém východním konci i malým úvozem (resp. dle dnešní ortofotoma¨py i přímo v terénu jsou v tomto úseku patrné zbytky cesty, resp. poté pokračuje dále nad bývalou cihelnu).
Nedaleko úkrytu pak najdeme velmi pěknou starou kamennou lavičku (tenkrát proběhlo její lehké očištění) a ještě o kus dále křížek s novodobou lavičkou (N 48° 49.816' E 14° 38.128', podstavec mnou tehdy zkulturněn). Pokud si křížek prohlédnete zblízka, tak zjistíte, že byl původně přeražený a posléze zezadu vyztužen. Otázkou je ale, zda zde byl již tenkrát ? Celková podoba i s kamenným vícehranným podstavcem je podobná jako u křížku u křižovatky něchovské silnice s ulicí Sadovou (cestou na Buškův hamr), kde existuje dobové foto tohoto prostoru - dá se tedy čekat, že křížek zde byl již v době 1. republiky ? Není ale zdá se úplně původní - v roce 2009 byl zde prý osazen nový kříž, který město T.S. získalo z Ledenic (prý bylo poskytnuto pro podobné účely křížů hned několik, v témže roce byla restaurována i boží muka výše, viz. TSL 12/2009, s. 6).
Abychom ale výčet drobných sakrálních památek v okolí měli úplný, je třeba zmínit ještě zděná boží muka pod kostelem sv. Trojice (N 48° 49.498' E 14° 37.958', ta už ale, pokud nebudete lovit vedlejší "barokní" kešku, neuvidíte :) ). Tato boží muka vidíte i níže na nádherné historické zimní fotografii ze 40. let (pochází z publikace Jihočech Emil Hácha). Tato drobná památka je opět dle tehdejšího Hlubučkova popisu "z cihel zděná, omítnutá, základny 75 x 69 cm" a zdobená profilovanou římsou nad i pod výklenky ze všech čtyř stran, na průčelní a zadní straně s trojúhelníkovitým štítkem a se střechou krytou prejzy. Dodejme, že vpravo pod kostelem je dodnes zachován objekt bývalých lázní čp. 199 (lázně zde prý byly údajně již od 1. pol. 17 st., po roce 1880 zanikají a budova potom slouží jako hostinec, N 48° 49.462' E 14° 37.921').
TECHNICKÉ INFO
Pokud je ještě nemáte odloveny, předpokládám, že zřejmě Vaše cesty povedou i ke dvěma okolním keším zmíněným v úvodu. Tato by sice teoreticky mohla být drive-in (i ve v.2), ale vzhledem k tomu, že cestu používají i místní z domů od kostela, to poměrně nedoporučuji kvůli malé kapacitě komunikace :). Úkryt je ve v.2 výrazně jiný než v první verzi (dříve geostrom vedle retrolavičky, viz. nový hint !!) a doufám, že bude nenechavcům odolnější, ale raději se při odlovu chovejte nenápadně a samozřejmě vracejte vše na místo prosím (hlavně víčko, kámen spíše maskuje). Škatule je nově standartního typu (zřejmě odpovídá velikosti "small" ?, prosím taktéž o korektní uzavírání). Doufám tedy, že se Vám v těchto místech bude líbit i přes občasnou vyšší přítomnost mudlů i nadále (o čemž svědčí snad také poměrně vysoký počet FP na této keši ?) a budu také vděčný za vaše kochající se fota z okolí :) !!
PŘEJI ÚSPĚŠNÝ LOV / PŘÍJEMNOU PROCHÁZKU + TĚŠÍM SE NA VAŠE LOGY !!
Blahopřeji taktéž X-TF lovcům!
P.S.: BUNKRÁCI A KAČEŘI SE OHRADNÍKŮ NEBOJÍ ! :) (dejte pozor !!)
s uctivým pozdravem /PKR/
Historie "NA SVATOU TROJICI":
* do počátku IN: opět 2x dinosauři k adopci + drobnosti k výměně
* ukryto: 12/3/18 krátce po 13. h.
* odesláno k publikaci: 13/3/18 odpoledne
* publikováno online: 22/3/18 8:02 CET
* 7-8/2020 – po nenálezu disablováno, ztráta původní keše (LOG), změna úkrytu a provedení (viz. nový hint !!), update souřadnic (LOG), aktualizace listingu (v.2 umístěna 25/8/20 dopoledne, listing opět zprovozněn 26/8/20, LOG)
