Historie českého letectví se začala psát nedaleko právě tohoto místa. Zásluhu na tom neměl nikdo jiný než Ing. Jan Kašpar a jeho bratranec Eugen Čihák. Kašpar fascinován prvním letem bratří Wrightů (17.12.1903 Severní Karolina) a později pak přeletem kanálu La Manch Francouzem Louisem Bleriotem (25.7.1909), začal koncem roku 1909 se stavbou letounu vlastní konstrukce. Záhy však uznal, že jeho stroj nedosahuje takové technické úrovně jakou by si představoval a proto se rozhodl zajet do Paříže do Bleriotovy továrny a vhodný letoun si zakoupil. Jednalo se o letoun typu XI výrobní číslo 76, který pak v Pardubicích osadil motorem Anzani. S tímto letadlem pak 12.4. 1910 uskutečnil první pokusy o vzlet ( jednalo se spíš o dva delší skoky) , aby se mu o několik dní později (16.4.1910) skutečně podařilo vzlétnout. O rok později již Kašpar uskutečnil první dálkový let z Pardubic do Prahy, kam vyrazil 13.5.1911 na svatbu svého přítele. Tyto své první letecké zkušenosti Kašpar získával na pardubickém vojenském cvičišti (území dnešního sídliště Dukla), které však s příchodem I. světové války muselo ustoupit jedné z největších vojenských nemocnic v Rakousku Uhersku tzv. Karanténě (té se mimo jiné podrobněji věnuje multina KARANTENA I ). Po I. Světové válce byla letecká činnost v Pardubicích spíše sporadická. Obrat však nastal v roce 1929, kdy se Aviatické družstvo Pardubice sloučilo s nově vytvořeným Východočeským Aeroklubem Pardubice a vznikl záměr vybudovat nové letiště. Proto již v roce 1930 byly vykoupeny pozemky a začali přípravné práce na stavbu nového letiště v místech, kde se nachází dodnes. Letiště bylo zkolaudováno a schváleno k provozu již v roce 1932. V roce 1936 byl nově vybudován pavilon pro piloty a o rok později byl uveden do provozu také nový hangár, jehož součástí byly opravárenské dílny, garáže, kanceláře, meteorologická stanice, umývárny, klubovna, správcův byt, učebny a květinami vyzdobená terasa. Další rozvoj velmi aktivního aeroklubu však překazila II. světová válka. Při mobilizaci v roce 1938 letiště využívalo československé vojenské letectvo, avšak 15.3.1939 bylo letiště převzato němci a na více než 6 let se stalo součástí sítě letišť Luftwaffe. Z počátku letiště sloužilo především pro výcvik nových pilotů, avšak v závěru války zde byly umístěny i bojové útvary, které operovali proti ruské armádě. Díky této skutečnosti se letiště nevyhnulo spojeneckému bombardování a bylo téměř zničeno. Velké změny pro Pardubické letiště znamenal konec II. Světové války a nástup mocenského závodu ve zbrojení – Studená válka. Na letišti již přestalo být místo pro civilní letectví. Nejprve zde působili pouze školící pluky, avšak již v listopadu 1953 zde byl umístěn stíhací pluk, který na svých proudových letounech již využíval značně rozšířenou základnu s nově vybudovanou betonovou přistávací dráhou. Letiště se postupně za této éry budovalo, aby získalo podobu jakou má dnes. Vzletová a přistávací dráha má obdobnou konstrukcí jako u mnoha jiných letišť v naší republice. Její délka je 2500 metrů šířka dosahuje 75 metrů , dále je vybavena záložním zpevněným travnatým pásem, je propojena čtyřmi 15 metrů širokými spojovacími drahami a 75 metrů širokou 240 metrů vzdálenou pojížděcí dráhou. Na obou koncích pojížděcí dráhy jsou rozšířené betonové stojánky. Najdeme zde celkem 46 zodolněných úkrytů letounů (tzv.Úlů), které jsou rozděleny do třech skupin. Poslední skupina úlů, která se nachází u Starého Máteřova a je od letiště umístěna trochu stranou, již dlouhou dobu neslouží svému účelu a i ostatní úly stejně jako i množství jiných objektů využívá armáda s odlivem vojenských aktivit pouze částečně. Od roku 1993 byl na letišti obnoven smíšený civilní a vojenský provoz. Civilní letectví v Pardubicích v posledních letech zaznamenává velký rozmach, což si vyžádalo i stavbu nového odbavovacího terminálu, který byl slavnostně otevřen 12.1.2018 a nese jméno našeho prvního aviatika Ing. Jana Kašpara. Pardubické letiště má od Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) přidělen jednoznačný identifikační kód LKPD. L na začátku kódu značí jižní Evropu , K na druhé pozici značí Českou republiku a PD je přiděleno Pardubicím.
