KAČEŘI KAKTUSÁŘI POZOR! Je tady keš speciálně pro vás!

Že nejste kaktusáři? Nevadí, pojďte s námi do světa kvetoucích ježků a možná se vám kaktusy natolik zalíbí, že se z vás kaktusáři stanou. A když ne, alespoň se o nich něco dozvíte.

Co jsou to kaktusy?

Každý kaktusář je schopen tuto otázku bezchybně vysvětlit. Řada laiků si však často neví rady s pojmy kaktus a sukulent a říkají "kaktus" všemu, co vytváří tlusté ostnaté tvary a nezapadá jim do kategorie "pokojová rostlina". Vysvětleme si rozdíl mezi kaktusem a sukulentem: Obě rostlinné čeledi mají schopnost uchovávat vodu ve svých pletivech. Sukulenty ale mají (ve většině případů) na svém stonku listy, kaktusy mají trny (až na některé beztrnné formy). Prosím, nepleťme si trny a ostny! Kaktusy mají TRNY! Ostny mají třeba růže a některé sukulenty. Nebudeme se tady zabývat rozdílem mezi trny a ostny, to bychom se k naší kešce ještě dlouho nedostali. Stačí, když si budeme pamatovat, že kaktusy mají trny.

Většina kaktusů v dospělosti kvete nádhernými barevnými a tvarově rozmanitými květy. Není pravdou obecné tvrzení, že kaktus vykvete jen jednou za život a pak zahyne. Kaktusy mohou kvést dle druhů od 3. roku života (např. rod Rebutia nebo Parodia) až do věku třeba 100 let. Kaktusy pak kvetou každý rok, ale musí mít k tomu správné podmínky.

Domovina kaktusů

Převážná většina kaktusů roste v přírodě na americkém kontinentě. Mají zde velmi různá podnebí, od pouští po tropické pralesy, ale kaktusy jsou k těmto podmínkám přizpůsobeny. V tropickém podnebí mohou kaktusy vegetovat při velmi vysokých teplotách i velkém množství dešťových srážek. V savanách se střídá období dešťů s dlouhým obdobím sucha. Na poušti je naopak voda vzácná, teploty v létě jsou vysoké a v zimě kolísají. Na stepích jsou srážky hojné, ale krátkodobé, vzápětí následuje dlouhé období sucha. Na amerických velehorách také roste několik druhů kaktusů, ale jsou zde velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Nejbohatší výskyt kaktusů je v Mexiku a v Chile, ale můžeme je najít v oblastech celé Ameriky. Jejich sběr je však zakázaný a na hranicích bychom pak zaplatili tučnou pokutu.

Kaktusy v našich podmínkách

Pěstování kaktusů se stalo velkým hitem u nás i ve světě. V naší vlasti je mnoho kaktusářských klubů a organizací, jejichž členové se scházejí a konzultují spolu svoje pěstitelské úspěchy i neúspěchy, vydávají časopisy nebo pořádají kaktusářské výstavy. K úspěšnému pěstování kaktusů v našich podmínkách je potřeba získat alespoň minimální znalosti o potřebách jednotlivých rodů, aby nám neuhynuly hned po 2 týdnech od jejich pořízení. Neznamená to, že se kaktusům musíme věnovat každý den a nezbude nám čas na kešky. V žádném případě! I při minimální péči se kaktus může dožít mnoha desítek let a každý rok nám může vykvést. Jak na to?

Podívejme se, jak to může dopadnout, když o kaktusech nic nevíme:

1. Koupil jsem si v květinářství kaktus, protože se mi líbil. Nevím, jaké je jeho rodové jméno, je to taková zelená koule s trny a s růžovými květy na vrcholku.
2. Dal jsem kaktus doma na parapet.
3. Manželka mi poradila, abych jej dal ven na sluníčko, protože kaktusy přeci rostou na poušti, kde je sucho a sluneční výheň. Přemístil jsem kaktus na venkovní parapet.
4. Po pěti dnech jsem zkontroloval kaktus. Na zeleném pletivu se objevila nějaká rezavá skvrnka, ale to nic, však to kaktusu na kráse neubralo. Růžové květy odkvétají. Manželka je ale stále v plném rozkvětu, jenže já mám oči jen pro kaktus.
5. Rezavá skvrna je po několika dnech stále rozsáhlejší, kaktus se jaksi zatahuje a scvrkává. Manželka hudruje, že se mnou nic není.
6. Přesadil jsem kaktus do většího květináče a důkladně zalil. Přesně podle manželky, když onehdy přesazovala muškáty. Ostatně, kde vlastně manželka je? Asi u kamarádky.
7. Prohlédl jsem kaktus. Je od slunce celý rozpálený. Dal jsem ho do stínu.
8. Přestěhoval jsem kaktus na slunce. Ve stínu mu asi moc dobře není. Odpoledne jsem umístil kaktus zase do stínu a kvečeru zpět na okno.
9. Přestěhoval jsem kaktus do stínu. Odpoledne chvíli na slunce, pak zase do stínu a kvečeru zpět na okno.
10. Přestěhoval jsem kaktus do stínu. Odpoledne chvíli na slunce, pak zase do stínu a kvečeru zpět na okno.
11. Přestěhoval jsem kaktus do stínu. Odpoledne chvíli na slunce, pak zase do stínu a kvečeru zpět na okno.
12. Přestěhoval jsem kaktus do stínu. Odpoledne chvíli na slunce, pak zase do stínu a kvečeru zpět na okno.
13. Přestěhoval jsem kaktus do stínu. Odpoledne chvíli na slunce, pak zase do stínu a kvečeru zpět na okno.
14. Kaktus ani po měsíci neprojevuje známky vegetace, je seschlý a bez vitality. Manželka též.
15. Přestěhoval jsem kaktus na jiné okno. Během dne se zde střídá slunce se stínem. Že mě to nenapadlo už dřív!
16. Kaktus uschl. Manželka též. Odjela k mamince. Co naplat? Kaktus letí do popelnice a já jedu na kešky...
 

Trochu brutální případ, ale je inspirován skutečností. Ukažme si jeden ještě o něco odvážnější:

1. Manželka mi koupila k Vánocům kaktus. Takovou bílou chlupatou kouli.
2. Umístil jsem kaktus na parapet nad ústřední topení v domnění, že mu tam bude nejlíp.
3. Zalil jsem kaktus, protože se mi zdálo, že má suchý substrát.
4. Manželka zalila kaktus, přeci jen na něj trochu svítí slunce a mohl by mít žízeň.
5. Další den manželka znovu zalila kaktus. Zalil jsem manželku.
6. Další den jsem vylil přebytečnou vodu z misky pod květináčem. Manželka se usmívá a s hrdostí mi oznamuje, že dnes ráno kaktus zalila.
7. Začínám mít pocit, že kaktus už není tak hezký jako byl před 5 dny (na rozdíl od manželky).
8. Manželka šílí po bytě s konvičkou. Zalila i můj kaktus. Nečekané!
9. Prozkoumal jsem kaktus ze všech stran. Sakra, přece musí rozkvést, když mu žena dopřává tolik zálivky! Nemá někde mezi chlupy poupě? (Máme na mysli samozřejmě kaktus!) Žádný úkaz v podobě poupěte jsem nenašel, ale dole u kořínků je nějaký zámotek vaty. Že by poupě? Tak přece!
10. Manželka zalila kaktus. Odjíždím keškovat do zahraničí.
11. Po měsíci jsem si opět vzpomněl na svůj kaktus. Vracím se domů. Kaktus i manželka zdaleka nevyhlížejí moc přívětivě. Kaktus je nakloněný k oknu, chlupy zplihlé a žluté, mezi nimi lezou nějací bílí brouci, v květináči roste mech, tělo je scvrklé... hrůza pohledět (stále mluvíme o kaktusu). Manželka mi s nadšením sděluje, že kaktus každý den pořádně zalila, za to prý jí mám být vděčný, když už jsem si nevzpomněl ani na kaktus ani na ni. Žádný květ nevykvetl.
9. Naštval jsem se a koupil si příručku pro mladé kaktusáře.
10. Přečetl jsem si příručku pro mladé kaktusáře.
14. Vím, že se můj kaktus jmenuje Mammillaria hahniana, že jeho domovem je Mexiko, kde roste na suchých štěrkovitých půdách na přímém slunci a s malým výskytem dešťů. Zjistil jsem, že ti bílí brouci jsou vlnatky a jsou to saví škůdci. Deformace těla a naklonění k oknu je příčina nedostatku světla. A mech v květináči je důsledkem přemokření substrátu. (Vím, že se moje žena jmenuje Hana Mamilková, že jejím domovem bude pravděpodobně náš byt, kde roste ona ze mě a já z ní na přímém svitu LED žárovek a s malým výskytem dešťů. Vlnatky ani žádné jiné škůdce naštěstí manželka nemá, snad jedině mě. Její naklonění k oknu je v pořádku a přemokřená rozhodně není. Spíše naopak.)
15. Vyhazuji kaktus, protože mi uhnil a není už žádné pomoci.
16. Vyhazuji manželku, protože mi přelila kaktus a není už žádné pomoci.
17. Kupuji si nový kaktus.
18. Mám spokojený kaktus, poněvadž se o něj umím správně postarat, a mám spokojený i život, protože mě netrápí manželka, tudíž mám i více času jezdit po keškách...

... z čehož sice nevyplývá, že máme vyhazovat manželky, ale že k úspěšnému pěstování kaktusů je zapotřebí znát několik zásad (ale teď už vážně):

1. Kaktus přinesený z obchodu nejprve prohlédnout, zda netrpí nějakými chorobami či škůdci.
2. Kaktus, který trávil delší dobu v obchodě, není zvyklý na přímé sluneční světlo, proto jej nejprve umístit do polostínu.
3. Kaktus zalévat v období vegetace (jaro - podzim) dle počasí 1x týdně, nepřelévat.
4. Kaktus může být od dubna do října venku, jen je potřeba ochrana proti déletrvajícím dešťům.
5. V době kvetení (květen - červenec) můžeme kaktus přihnojit vhodným hnojivem.
6. Na podzim omezit zálivku.
7. Před prvními mrazíky kaktus uskladnit do místnosti se stálou teplotou v rozmezí 5 - 12°C. Ne méně, protože kaktusy nesnášejí mráz, a ne více, protože z nedostatku světla v zimním období by se deformovaly.
8. V zimním klidu zásadně NEZALÉVAT, nerosit.
9. V předjaří je možno kaktus přesadit, stále nezalévat.
10. Na jaře kaktus probudit zálivkou teplé (až horké) vody do květináče (nikdy ne na rostlinu). Ven jej můžeme umístit, pokud už nehrozí přízemní mrazíky.

Keš

A konečně se dostáváme k naší kešce. Na úvodních souřadnicích keš není. Finálku si vyluštíte přiřazením rodových názvů k obrázkům kaktusů. Není to nic složitého, jsou zde vyobrazeny ty nejznámější kaktusy, se kterými se můžeme běžně setkat v zahradnictvích. Kdybyste si přeci jen nebyli jistí, zeptejte se nějakého kaktusáře. Nejenom, že vám poradí, ale třeba vám ukáže i pár kousků z jeho sbírky.

Tak tedy: PŘIŘAĎTE K OBRÁZKŮM KAKTUSŮ JEJICH RODOVÉ JMÉNO a pak dosaďte do vzorečku.

N 49°(AxD-G).(C-B)(D+H)(FxA)
E 16°(C+E+I).(BxH)(E+G)(J-I)

Ke keši lze za suchého počasí dojet autem, ale jinak je to spíš na terénní vůz. Na kole nebo pěšmo je cesta v pohodě. Keš je tak trochu křehká, ale i mírně nebezpečná, proto prosím o maximální opatrnost při vyzvedávání krabičky. Kešku pak vracejte na své původní místo.

Přeji klidný a pohodový lov a kaktusářům ať rostou (kaktusy)!