CABERNET FRANC

Cabernet Franc (zkratka CF) je tradiční, starobylá, středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), používaná k výrobě červených vín. Je původní „kabernetovou“ odrůdou, která se v regionu Bordeaux stala zakladatelem celé rodiny odrůd „kabernetového typu“, je úzce příbuzná s volně rostoucí révou lesní Vitis vinifera ssp. sylvestris a vznikla patrně její selekcí.

Dle obsáhlé studie francouzských ampelografů, zveřejněné roku 2007, je Cabernet Franc typovou odrůdou skupiny, ke které jsou řazeny ještě odrůdy Cabernet Sauvignon, Carmenére, Fer Servadou,Gros Cabernet, Merlot, Morenoa a Txakoli.

V poslední době byla tato odrůda neprávem zatlačena do pozadí daleko úspěšnější odrůdou Cabernet Sauvignon. Vína CS obsahují sice více taninů, jsou tmavší a tělnatější, ale vína CF mají jemnější texturu a někdy i přitažlivější vůni. Ve směsi dokáže CF zmírnit „divokost“ a taninovou hrubost vín odrůdy CS. V regionu Bordeaux zrají hrozny CF dříve a dosahují lepší cukernatosti, proto se spolu s Merlotem vysazuje v oblasti St. Émilion, kde CS již tak dobře nevyzrává.

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Cabernet Franc je jednodomá dřevitá pnoucí liána, dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích. Úponky révy jsou středně dlouhé, umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je bujný, s polovzpřímenými až poléhavými letorosty. Vrcholky letorostů jsou otevřené, středně silně bíle vlnatě ochmýřené, průměrně pigmentované antokyaniny, s karmínovým nádechem. Mladé lístky jsou slabě bíle vlnatě ochmýřené, zelené s bronzovými skvrnami, slabě pigmentované antokyaniny. Internodia a nodia jsou jemně ochmýřená, zelená s hnědočervenými pruhy.

Dospělý list je středně velký, lesklý, tří- až pětilaločnatý se středně hlubokými až hlubokými výkroji, které mají oblé dno a někdy i zoubek, čepel listu je tmavozelená, síťovitě zvlněná, silně puchýřnatá, rub listu je jemně plstnatě ochmýřený, okraj listu je ostře, úzce zoubkovaný, řapíkový výkroj je otevřený, lyrovitý až lancetovitý, nebo překrytý s průsvitem. Žilnatina listu je takřka bez pigmentace antokyaniny. Listy na podzim červenají pouze v oblasti zoubkování.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou malé (10 mm), okrouhlé, celoplošně silně ojíněné bobule černomodré barvy se středně silnou, pevnou slupkou, dužina je rozplývavá, sladká, trochu svíravé a typicky travnaté chuti. Hrozny jsou malé až středně velké (150 g), válcovitě-kónické, poměrně kompaktní, občas s křidélky.

Zdroj: Wikipedie

KEŠ:

Na úvodních souřadnicích najdete turistické značení ze kterého dosadíte do následujícího vzorce:

FINÁLNÍ SOUŘADNICE:
N 48° ((E * A) - D - H) . ((B * C) - ((B * A) - E)'
E 17° (D - G) . (C + (E * A) + F)'

A = MILOTICE (ZÁM.)
B = JAROHNĚVICKÝ RYBNÍK (zelená)
C = NADMOŘSKÁ VÝŠKA
D = MUTĚNICE (BUS)
E = JAROHNĚVICKÝ RYBNÍK (žlutá)
F = DUBŇANY (BUS, zelená)
G = MUTĚNICE (VLAK)
H = PAM. MOR. ROVNOSTI (ODB.)