Z místní části Lukšín, kolem továrny na obuv Prabos, vede cesta ke známému Pivečkovu lesoparku. Odtud vede silnice, tzv. „Stará cesta “ do Nevšové. V místě, kde silnice přestává stoupat, se nachází altánek s informační a naučnou cedulí o trati Lochovec. Od tohoto místa odbočuje doprava lesní cesta. Po cca 200 metrech se zhruba 150 metrů pod cestou nachází zpola zasypaná studna. Jde o jediný pozůstatek po bývalém panském dvoře Holíkov neboli Holíkově statku. Zde chodili poddaní z Lipové a z Nevšové na robotu. Traduje se, že robotovalo se zde za velmi těžkých podmínek.
Nelze přesně stanovit, kdy statek zanikl. Dohledat lze jen letopočet 1837. Někteří místní spojují zánik a rozboření statku s velkou epidemií cholery a polohou statku,která neskýtala příliš úrodné podmínky.
ZDE KEŠ NEHLEDEJTE!!!
S těžkou robotou a zlýmí Holíkovými jsou spjaty pověsti. Například „O Holíkově babě“. Zlá a nesmírně žárlivá Holíková se měla na pozoru před každou dívkou či ženou, jenž se byť jen mihla kolem statku. Už vůbec nedokázala strpět mladičkou děvečku, kterou vzal Holík do služby. A protože ji podezírala, že po statkáři hází očkem a chce se tak zmocnit celého panského dvora, shodila ji do hluboké studny.Za svoji zlobu nemá baba klid ani po smrti. Pověst říká, že se každou noc zjevuje v místech, kde stával její statek, postává u studny a naříká. Pokud se vám podaří být poblíž Holíkova statku za jasné noci, možná uslyšíte, a nebudete první ani poslední, jak se z temných stínů noci ozývá pláč a zoufalé „odpusť mi“. To Holíková prosí o odpuštění zabitou děvečku a bude ji prosit o odpuštění, dokud se poslední kámen studny nerozpadne v prach. S ohledem na citlivější a bojácnější lovce jsme proto přímo zde keš nedali :-)
O zlé povaze statkářky vypovídalo i to, že si v těch dobách nehrávaly děti na slepou bábu, ale na Holíkovu babu!
Další pověst vypráví - Dříve vídávali za bouří v místě statku běhat ohnivé hříbě, které se nedalo chytit. Nebo za úplňku zde pobíhat černou svini se selaty. A to prý proto, že chudáky, co si na krutou robotu stěžovaly u pánů, že přestanou na statek chodit, zbili holí. A ti s pocitem nespravedlnosti pěstmi ku statku hrozili – „Nejspíš na věky se budete mít jak svině v žitě“
Po pravdě, moc volno nám nebylo, když jsme studnu hledali. Z místa, kde statek stával, nás zastrašil pobíhající divočák. Že by na tom nakonec bylo něco pravdy? :-)
KE KEŠI:
Keš je součástí „Po historii a pověstech slavičínska“.
EDITACE 22.11.2025 - změna umístění, tedy souřadnic i samotné schránky
Podařilo se nám skutečné místo statku a zbytky studny najít!
Kdo chcete také Holíkov navštívit, stačí shlédnout jednoduchou nápovědu a navedení kudy kam :-) 200 m max a jste u ní.
Od altánku jděte po lesní cestě a po cca 50 m se setkáte s odbočkou doprava
Sejděte tedy z cesty doprava a následuje první rozcestí - vydejte se levou cestičkou, viz.obr 1
Po pár krůčcích dorazíte na další menší rozcestí, dáte se doprava dolů, viz.obr2
A po dalších cca 100m potkáte strom "ukazatel"..tuším buk, viz.obr3
Tento strom vás navádí svojí menší větví, jakoby rukou, doleva. Vydejte se podle něj nevýrazným vyšlapaným chodníčkem a pozor pod nohy, po pár metrech chrástem odhalíte zbytky studny a kamení.. V neposlední řadě pozor na Holíkovu babu!