Mrtník je malá vesnička čítající jen okolo tří desítek stavení. Má stejnojmenného většího bratra v Plzeňském kraji. Jméno obce je podle jednoho pramene odvozováno ze staročeského slova mrt, což znamenalo staré chrastí. Druhý výklad připouští, že se původně mohla jmenovat Brtník. Podle druhé varianty zde prý bylo v okolí hodně medvědů brtníků, které sem lákal med, neboť obyvatelé ve větší míře chovali včely. Dokonce bylo údajně nutno držet na okrajích vesničky stráže proti medvědům. Nejdříve mělo jít o název Brtníky, pak Brtník a nakonec se B změnilo v M.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352. Patřila rodu Pešíků z Komárova. Majitel hutí, Jiří Pešík z Komárova, dal zdejší, původně havířský kostelík Narození Panny Marie přestavět a v roce 1601 v něm byl pohřben. V nedaleké Jedové hoře se již od prvního století hloubily štoly a dobývala se železná ruda a rumělka s velkým obsahem rtuti. Železnou rudu zpracovávaly železárny v sousedním Komárově. Nazí, zarostlí a umounění lidé, kteří si předávali fortel k práci se železem z pokolení na pokolení, tak viděl ve své povídce Václav Kliment Klicpera lidi pracující v železných hutích. „Lidi dole, tam, kde vchody do hutí otevřeny byly, kde do žhavých pecí bylo viděti, takže člověk nad tím obrazem trnul, domnívaje se, že do pekel se dívá. Kováři nazí, zarostlí a umounění přede pecemi sem tam se míhali, zástěrami svými rachotíce a dřevěnkama klapajíce bezmála podobní se zdáli těm, jež v propasti pekelné majíce svou věčnou domácnost.“ Ale, kdyby náš vlastenec býval přišel na den sv. Vojtěcha, patrona slévačů, či sv. Floriána, patrona hamerníků, uviděl by své “pekelníky“ vymydlené a hladce oholené, oblečené do vyžehleného kroje svého stavu, jak s praporem v čele důstojně kráčejí na oslavy od mrtnického kostelíku.
Kostel Narození Panny Marie
je jako farní uváděn v roce 1352, kdy byla za vlády Karla IV. kaple povýšena na plebánii a dostala svého faráře. Původně býval kostelem havířů. Roku 1364 byl pořízen nový oltář a současně s ním i gotická socha Panny Marie. Roku 1586 nechal poblíž kostela zbudovat Jiřík Pešík faru a školu.
Původně měl kostel tři zvony. Největší - Maria - na něm byl nápis „Ulit jsem šlechetností rodáka komárovského Antonína Ládka z Prahy za odebrané ve válce zvony. Svatá Maria - oroduj za nás“. Prostřední - sv. Antonín – „oroduj za nás“. Nejmenší - sv. Barbora – „oroduj za nás“. Dnes už zbyla jen Barbora, dva větší byly bohužel zrekvírovány. Kostel je živý, funkční a je navštěvován věřícími z celého okolí, především z Komárova. Mše svatá se tu slouží každou neděli a nepravidelně i v další dny v týdnu.
Kostel zažil dva požáry. První byl 22. srpna 1910, jednalo se o požár hlavního oltáře. Shořela celá tumba, rokoková socha na evangelní straně, rovný sloup. Škoda byla odhadnuta přes 2 000 K. Druhý požár byl 10. května 1931. Vznikl od pohřební svíce. Kostel byl značně začouzen, dveře ohořely, byl zničen jeden obraz křížové cesty a dva další obrazy. Zajímavostí je, že Mrtník má svůj kostel, zatímco v mnohem větším Komárově kostel není a nikdy nebyl.
(část informací použita ze stránek obce Hvozdec a z Wikipedie)
Teď tedy návod k nalezení finálky:
Na místě, kam vás dovedla navigace, se ocitnete přímo před kostelem.
Čím je pokryta střecha lodi kostela?
Došky A = 2
Šindelem A = 5
Eternitem A = 8
V kolik hodin je obvykle v neděli sloužena v tomto kostele Mše svatá?
Odpověď je ve tvaru 1D30
Přesuňte se na souřadnice:
N 49° 48.018' E 013° 52.385',
kde najdete hrob bývalého mrtnického faráře.
Datum jeho “narození pro nebe“ je ve tvaru 171218B4.
Teď se otočte a budete stát čelem k výklenkové kapli, na které je Ježíš Kristus. Tady můžete sami sebe, nebo svůj doprovod vyzkoušet. Obejděte kapli a zkuste poznat, který svatý je k vidění zde. Nečtěte dále, zkuste zapátrat ve svých vědomostech a jeho jméno říci. Nejde to? Pak zkusím nápovědu. Bývá k vidění u vodních toků a měl něco společného s králem Václavem IV. Poznali? Výborně. Nepoznali? Tak vám to řeknu. Je to svatý J. N. Pořád to není zcela zřejmé? Vím, že vás nepěkně podceňuji a že jste dávno poznali svatého Jana Nepomuckého. Tak se na mě nezlobte.
Znovu se přesuňte na další místo:
N 49° 48.025' E 013° 52.361'
a najdete darowaný kříž.
Rok, ve kterém byl kříž darowán je ve tvaru 187C
Teď přejděte k rybníčku, odkud je, zvláště v určitých ročních obdobích, hezký pohled na kostel (zvláště pro fotografy):
N 49°47.998', E 13°52.450'
Následně bude třeba pár kroků popojít na zajímavé místo - Boží muka.
N 49° 48.004' E 13° 52.464'
Pokud není právě vegetace přerostlá, jsou odtud vidět, ve vzdálenosti asi 40 metrů, vzácná barokní Boží muka z roku 1703. V roce 2012 byla opravena a posvěcena, ale bohužel se k nim dnes už nesmí, je zde ochranné pásmo vodního zdroje. Studánka, kde Boží muka stojí, dává vodu, která byla považována za léčivou, zvláště na nemoci očí. Dříve k ní vedla pěšinka a lidé si tam chodili pro vodu. Jak to vypadalo tehdy a jak to vypadá dnes, si tedy prohlédněte alespoň ve fotogalerii (fotky z 25. 3. 2018).
Na tomto místě zjistěte, v jaké vzdálenosti v metrech se od vrat nachází vodárenské zařízení (šoupě). Pokud ke zjištěné vzdálenosti přidáte dva a půl metru, dostanete hodnotu E
Pohybujete se stále u kostela, a proto je namístě i biblická otázka.
Na které hoře došlo k proměnění Páně?
GOLGOTA F = 1
BRNO F = 3
TABOR F = 4
KOLIN F = 6
BRUNTAL F = 7
Výpočet cíle je po zodpovězení otázek snadný. Zjištěná čísla dosaďte do vzorce
N 49° 48.(C-2) B A' E 013° 52.F E (D+7)'
a vydejte se po silnici ke skrýši. Půjdete okolo kříže, na kterém je ukřižovaný Kristus. Máte-li vůli a chcete udělat něco, co se na tomto místě hodí a patří, udělejte kříž a pomodlete se, alespoň tiše, tuto modlitbu:
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.
Pokochejte se hezkým výhledem na Mrtník a okolí od kříže, stojí to za to.
Ve schránce najdete zázračnou medailku s Pannou Marií a chci poprosit, abyste ji ve schránce ponechali. Je požehnaná knězem a k tomuto kostelu se hodí. POZOR - požehnané předměty není možné v případě potřeby vyhodit. Z církevního hlediska by to byl těžký hřích. Pokud nastane nutnost likvidace, je třeba předmět spálit, roztavit, nebo zakopat hlouběji do země. Jestliže je někomu takový předmět darován, je třeba mu tuto informaci předat.
Děkuji, a přeji úspěšné řešení a hezkou procházku.