Částečně obydlená stráň táhnoucí se od Moravské Sázavy, která protéká městem, až na horu k městské části Skalička, místními nazývána Humenec. Je to skvělé místo na fotografování a zimní bobování. Myslím si, že takovéto místo si zaslouží svoji kešku.

O místě a městě
Něco o místě
Humenec
Humenec je „stráň“ hojně využívaná hlavně v zimě na bobování a sáňkování, akci Welzlování a pro fotografi. Přes Humenec vede asfaltová osvětlená cesta, kterou využívají místní obyvatelé pro cesty na Skaličku. V minulých letech byla na Humenec přidána lavička a odpadkový koš pro odpočinek a zastavení s výhledem na město.
Skalička
Městská část Skalička, nacházející se nad Humencem, bývala samostatná vesnice v minulém století připojená k Zábřehu. Jako pravá vesnice i vypadá má své hriště, tělocvičnu, kapličku, obchod (dříve se smíšeným zbožím), hřbitov, hospodu, autobusovou zastávku (sloužíci též jako konečná pro městské linky 1,2) a dokonce i školu a školku.
Něco o městě
Zábřeh je město v okrese Šumperk v Olomouckém kraji, 12 km jihozápadně od Šumperku na řece Moravská Sázava. Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel. Je významným železničním uzlem. Osada Zábřeh vznikla na levém břehu řeky Moravská Sázava; její hlavní funkcí bylo zřejmě chránit brod přes řeku. První zmínka o Zábřehu se nachází na listině brněnského zemského sněmu z roku 1254. Město založili někdy ve druhé polovině 13. století německy mluvící kolonisté, kteří přišli patrně z přelidněného německého Saska. V roce 1278 byl Zábřeh už městem. Dějiny města jsou až do počátku 17. století spjaty se šlechtickými rody, které se v držení Zábřehu střídaly. Třicetiletá válka znamenala pro město na dlouhou dobu stagnaci v jeho rozvoji. Zábřeh sám se celkem rychle z válečných pohrom vzpamatoval, avšak hospodářsky ani kulturně již nedosáhl své někdejší úrovně. Až polovina 19. století, zahájením provozu na železniční trati Severní Ferdinandovy dráhy v roce 1845, vytvořila nové předpoklady pro to, aby se Zábřeh stal významným obchodně-průmyslovým a přepravním centrem pro celou oblast Zábřežska a Šumperska. Rozvíjející se průmysl přinesl Zábřehu i jisté pozitivní stránky. Základ dnešního vzhledu města byl dán koncem 18. století, kdy po ničivém požáru musely být téměř všechny domy znovu postaveny. Charakteristický vzhled si městské jádro uchovalo až do poloviny 20. století. Tehdy vyrostla na okrajích města nová panelová sídliště a novostavbám se neubránil ani střed města. Po druhé světové válce byla většina zábřežských Němců odsunuta a přistěhovalectvím došlo k jejich nahrazení většinou českým obyvatelstvem.

A teď o keši
V okolí úkrytu není velká koncentrace mudlů pro není nutné se jich obávat. Sem tam tudy projde nějaký občan, ale ti ničemu nevadí. Může se stát že lavičku bude „okupovat“ nějaký zamilovaný pár, nebo někdo jiný. Doporučuji si jich nevšímat a vrátit za 15. minut, to už zde většinou nejsou.
Samotná keš se nachází na již zmíněných souřadnících ( s určitou odchylkou). K jejímu odlovu není nutné nic ničit, někam šplhat, lézt do nebezpečných míst nebo rušit místní obyvatele.
Po odlovení: Kešku dobře zavřete a vratťe na místo (vracejte prosím svisle), zkontrolujte že skrýš je dobře zavřená a doma se stačí jen zalogovat.
Děkuji všem kteří dobrovolně obnovují keš po nájezdech mudlů.
!!!Pozor v keši není tužka.!!!

Přeji všem šťastný odlov.