Skip to content

<

ZenStat - Brana se otevira

A cache by ZenStat, Jane9133 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/26/2018
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Svítalo. Z tmavomodré sametové tmy se začínaly pomalu vynořovat větve prastarých velikánů. Pokroucené, vrásčité, mechem i lišejníkem pokryté ruce stromů, se navzájem lehce dotýkaly a proplétaly, jakoby měly snahu přikrýt a ochránit celý svět. Nebylo vidět daleko, mlha stoupající ze země vytvořila hustý opar, ve kterém se vzdálenější kmeny, keře a kameny začínaly ztrácet. Ptáci, nedočkavě čekající na první záblesky světla na obloze, začínali ve větvích tiše a trochu nesměle ladit své teritoriální zpěvy. Přesto se zdálo, jako by na celou zelenou krajinu sedlo cosi těžkého. Příchuť neznámého a snad nebezpečného. Dokonce ani vítr se nesnažil vnucovat pohyb zeleným listům. Krajina i s nevysokou, přesto majestátní horou, se utápěla v napjatém očekávání.

Úsvit pokročil a východ se barvil do rudých a oranžových tónů. Slunce, zatím skryté za obzorem, slibovalo další teplý den. Vše vypadalo jako vždy. Vše se chystalo na další nudný den v zeleném zapomenutém ráji. Jen ticho a napětí by se dalo krájet.

Východním svahem hory se zpočátku nenápadně, ale s každým okamžikem výrazněji, začaly rozléhat hluboké, temné dunivé vibrace. V prvním okamžiku se zvedli vyplašení ptáci z větví a odlétali rozbřeskem pryč. Zvěř, vyděšená duněním, opustila své úkryty a prchala v panice kolem staletých velikánů, skal a balvanů.

Zvuk zesílil a silný záblesk a následující kužel světla, jež vycházelo ze svahu, zazářil vstříc slunci. Oslňující světlo ihned zesláblo, aby odhalilo podivné mohutné kruhové kamenné útvary, které jakoby nebyly z tohoto světa. Stály za sebou a skrze ně procházela záře i podivný monotónní zvuk. Za kamennými kruhy se v mlžném oparu daly rozeznat stromy a rozplývající se krajina. Ale ta jakoby byla z jiného světa.

Zvuk ještě zesílil. Země se citelně chvěla a s ní i stromy. Některé balvany nevydržely na svém místě, překotily se a začaly se koulet po svahu dolů. Cestou narážely do jiných balvanů, odrážely se a lámaly malé stromky. Mlha za kamennými kruhy se rozestoupila a odhalila stojící mužskou postavu.

Vypadal jako poutník. Byl zahalen do dlouhého pláště s kápí, která skrývala stínem jeho tvář. Stál nehybně, v ruce třímal dlouhou hůl o kterou se lehce opíral. Hleděl upřeně skrz kamenné kruhy do krajiny, jež se před ním otevírala. Váhal. Krok, který mu byl určen proroctvím, znamenal nový začátek, ale také konec. Konec všeho, co doteď znal. Věděl, že opouští domov a že to bude asi navždy. Hleděl na krajinu, která se stane jeho novým domovem, ale jednou i hrobem. Krajinu eony vzdálenou jeho rodnému domu.

Chvíli ještě stál, pak se lehce naklonil vpřed a pomalu vykročil skrz Bránu. Vibrace následovaly jeho pohyb a dunění zesílilo. Šel pomalu a rozvážně. Jen v posledním kruhu zaváhal v okamžiku, kdy zvedl nohu. To však trvalo pouhý zlomek vteřiny. Jeho noha vstoupila na svah, který se před ním rozprostíral. Udělal další dva kroky měkkým podrostem a pak se znovu zastavil.

Stál, cítil svůj vzrušením zrychlený tep. Rukou si sundal kápi z hlavy. Odhalil tvář, kde sice chyběly vrásky, ale jeho prošedivělé vousy prozrazovaly moudrost a zkušenost. Zvedl hlavu k obloze, rozhlédl se kolem sebe a zhluboka se nadechl, jako by se chtěl spojit s podstatou tohoto světa. Pak položil hůl před sebe a poklekl. Vlasy mu splývaly přes obličej. Tiše, se zavřenýma očima, pronášel svou modlitbu k předkům a žádal ochránce o podporu. Slova byla upřímná a vycházela z hloubi jeho srdce.

Ještě několik okamžiků spočinul v klidném rozjímání a pak opět vstal. Znovu se rozhlédl kolem sebe. Slunce právě prořízlo obzor a zalilo krajinu nadějnými radostnými paprsky. Poutník se s úsměvem podíval do slunce. Bylo to znamení. Tento okamžik ho svým jasem vybídl, aby již neváhal. Prostor žehnal jeho dalším krokům.

Muž zvedl ze země svou hůl. Otočil se směrem k bráně. Hůl zvedl nad hlavu s jasným gestem, které vybízelo k následování.

Po chvíli klidu se z druhé strany brány, z mlžného oparu, začaly vynořovat postavy. Přicházeli. Na koních i pěšky. Urostlí muži následovaní křehčími ženami i dětmi. Obtěžkáni mnohými zavazadly bez váhání procházeli bránou ze starého do nového světa. Hleděli odhodlaně do paprsků nového svítání.

Tito lidé jsou součástí civilizace světla, kde neexistují války ani vleklé soudní spory, kde chybí pohrdání a odsuzování. Společenství, kde nenávist nemá své místo. Proroctví jim vybralo nesnadný životní úkol. Založit novou zem, nový stát. Předat zkušenosti a hodnoty, které tento svět ztratil. Hodnoty, které jim doma dovolily žít v harmonii s prostředím, vytvářet plnohodnotné vztahy, udržovat řád a porozumění. Pomáhat trpícím.

Tady na hoře, kterou nazývají podle místa příchodu Bla-Nyak – Brána, postaví první osadu. Energie a vibrace tohoto mocného bodu jim pak budou nápomocné šířit další osídlení a vytlačovat postupně nenávistné temné síly, které se zabydlely v myslích lidí této země a svázaly celý prostor strachem a beznadějí.

Zástup proudil rychle kolem muže v plášti. Příchozí se rozdělovali do dvou proudů, aby uvolnili místo. V několika málo okamžicích zcela naplnili do široka celý prostor před bránou. Jako poslední opustil kamenné kruhy statný jezdec na koni. Když kůň došlápl do měkké trávy prorůstající starým listím a mechem, rozvážně se rozhlédl, jako by chtěl stovky příchozích spočítat. Pak se naklonil k muži v plášti a tiše řekl: „Dobrý Snočare, celý rod Zenů je tu s tebou,“ a otočil koně směrem k bráně.

Snočar Snisvět z rodu Zenů stál klidně čelem ke kruhům. Zavřel oči. Výraz v jeho obličeji byl soustředěný. Téměř neslyšně pronášel tajemné formule. Znělo to jako modlitba, ale všem bylo jasné, že síla Snočarovy meditace právě zavírá bránu. Všichni s nostalgií hleděli na krajinu z druhého konce vesmíru, která začala být průhledná stejně jako kamenné kruhy. Nakonec vše zmizelo a protivný dunivý zvuk utichl. Muži měli zasmušilé tváře a snažili se zakrýt pohnutí. Ženám stékaly po tvářích slzy. Jen oči dětí byly dokořán otevřené, plné nadějného očekávání. Brána se uzavřela.

 

Finální souřadnice dostanete po zodpovězení následujících otázek:



Kdo vyšel z portálu jako první a kdo jako poslední?
a) První jezdec na koni, poslední muž v plášti;    X = 6
b) První žena s dítětem, poslední jezdec na koni;    X = 3
c) První muž v plášti, poslední jezdec na koni;    X = 5


Jak se jmenuje muž v plášti rodným jménem?
a) Zen;    Y = 0
b) Snočar;    Y = 3
c) Lucid;    Y = 6


Co znamená Bla-Nyak?
a) Brána;    Z = 9
b) Domov;    Z = 5
c) Osada;    Z = 1


N 49° 38. XYZ
 

Na které straně hory se objevil kamenný portál?
a) Východní = E 014° 52.752
b) Západní = E 014° 52.014


Zároveň si nezapomeňte opsat prémiové číslo, které najdete v keši. Příběh bude mít pokračování...


Děkujeme runici a AdaRu za betatest, Vláčkovi a Oku Soptíkovu za pomoc s uložením keše i zaměřením.


Additional Hints (Decrypt)

Ir molgpvpu xnzraaéub cbegnyh, cbq iryxlz cynpnglz xnzrarz.
7 xebxh frirear bq oevml.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.