(VK-1107) 1978 Traditional Cache

Československo

• 2. března – Ze sovětského kosmodromu v Bajkonuru (dnešní Kazachstán) byla vypuštěna raketa Sojuz 28 s posádkou tvořenou sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem a prvním československým kosmonautem – Vladimírem Remkem. Součástí vědeckého programu letu byl výzkum růstu řas ve stavu beztíže. 3. března se raketa spojila s orbitální stanicí Sojuz 6 obsazenou kosmonauty Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem. Kosmonauti Sojuzu 28 strávili na orbitální stanici celkem 7 dní, 10. března se Remek a Gubarev vrátili zpět na Zemi, přistáli asi 300 km západně od dnešní Astany. Vladimír Remek se tak jako občan Československa stal zástupcem třetího státu ve vesmíru – po kosmonautech Sovětského Svazu a USA.
• 26. března – Ve svatovítské katedrále v Praze byla vykonána intronizace kardinála Th.Dr.Františka Tomáška do funkce pražského arcibiskupa.
• 24. dubna – Aktivisté Charty 77 Václav Havel, Jiří Dienstbier, Petr Uhl a další založili v Praze Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Sdružení si kladlo za cíl monitorovat případy nespravedlivě stíhaných československých politických vězňů a informovat o jejich situaci zahraniční sdělovací prostředky, zejm. rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.
• 10. května – Pod pohrůžkou odpálení výbušniny na palubě letadla Iljušin II-18 na pravidelné lince Praha – Brno donutili únosci Josef Katrinčák a Radomír Šebesta posádku změnit kurz směrem do NSR a cca po 90 minutách letu přistát na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem. Únosci se poté vzdali německé policii. V Německu byli oba pachatelé odsouzeni k odnětí svobody na 3 roky, německá strana je odmítla vydat do ČSSR. Krajský soud v Plzni je v nepřítomnosti roku 1983 odsoudil k podstatně vyšším trestům – 9 až 12 let. Souzena byla i Katrinčákova manželka, která na palubě letadla seděla také i s jejich dvěma dětmi. Radomír Šebesta dostal v roce 2004 od prezidenta Klause milost.
• 23. května – Bratranci Milan, Robert a Václav Barešovi ozbrojení ukradenými kulovnicemi přepadli v prostoru přehrady Jesenice na Chebsku autobus se studenty třetího ročníku říčanského gymnázia, kteří byli na školním výletě do NDR. Pod pohrůžkou zastřelení přinutili řidiče autobusu, aby změnil směr jízdy na hranice s NSR. Prostřednictvím studentů, které si vzali jako rukojmí, se v Chebu snažili vyjednat průjezd hraničním přechodem do NSR na Pomezí. Vzhledem k faktu, že odpovědné orgány neměly v úmyslu nechat únosce projít hranicí, začali pachatelé střílet z kulovnic do stropu autobusu, přičemž došlo nešťastnou náhodou ke zranění jedné ze studentek, kterou poté propustili. Před hraničním přechodem v Pomezí nad Ohří se po dalších jednáních a výhrůžkách mezi Barešovými a Pohraniční stráží podařilo domluvit propuštění všech 39 rukojmích a volný průjezd autobusu i s řidičem do NSR. Orgány Pohraniční stráže však své sliby nemyslely vážně – autobus zastavily hřeby na silnici a tank, který mu byl postaven do cesty. Při následovné prudké přestřelce mezi vojáky Pohraniční stráže a únosci byl smrtelně zraněn Milan Bareš a řidič autobusu Jan Novák. Zbývající únosci – Robert a Václav Barešovi byli vážně zraněni. 7. září 1978 byli Krajským soudem v Plzni odsouzeni k výjimečným trestům – Václav Bareš k odnětí svobody na 25 let a Robert Bareš k trestu smrti. V roce 1992 byl rozsudek soudu pozměněn, Václavu Barešovi byl trest zkrácen na 11,5 roku a byl propuštěn z vězení. Soudní proces však nebyl dosud uzavřen z důvodu nejasných okolností smrti řidiče Jana Nováka. Souzen byl i tehdejší velitel pohraniční stráže František Šádek, který se zásahu přímo účastnil, a dal pokyn k zadržení únosců všemi prostředky.
• 30. května – Na oficiální přátelskou návštěvu ČSSR přiletěla do Prahy sovětská stranická a vládní delegace, vedená generálním tajemníkem ÚV KSSS Leonidem Iljičem Brežněvem. Po projednání vzájemných vztahů Československa a Sovětského svazu a některých mezinárodně politických otázek převzal Brežněv z rukou Gustáva Husáka Řád Klementa Gottwalda a podepsal prohlášení o dalším rozvoji přátelství a spolupráce. Sovětská delegace setrvala v ČSSR do 2. června.
• 12. června – Fotbalisté Zbrojovky Brno se po výhře v Trnavě stávají poprvé v historii mistry ČSSR. Následně na poslední zápas sezony proti Dukle přišlo Za Lužánky více než 40 000 diváků.
• 20. června – Na čtyřdenní oficiální návštěvu přiletěl do Prahy generální tajemník Všeobecného lidového kongresu Libyjské arabské lidové socialistické džamáhirije Muammar Kaddáfí. Ve společném komuniké byly konstatovány přátelské vztahy mezi oběma zeměmi, odhodlání nadále rozvíjet vzájemnou spolupráci a shoda v různých mezinárodně politických otázkách – zejm. ohledně podpory Palestinců v Izraeli.
• 21. června – Byl schválen zákon o opatřeních ve školství, který zaváděl povinnou desetiletou školní docházku v rámci 8 ročníků základní školy a minimálně 2 ročníků školy střední.
• 26. června – U příležitosti 600. výročí úmrtí českého krále a římského císaře Karla IV. byla na Pražském hradě za mimořádného zájmu československých občanů i návštěvníků Prahy otevřena výstava Doba Karla IV. v dějinách národů Československa. Po dlouhé době byly veřejnosti vystaveny české korunovační klenoty i další významné památky české státnosti.
• 12. července – Olomouc dosáhla počtu 100 000 obyvatel a stala se tak 7. velkoměstem Československa.
• 12. srpna – V Praze byl slavnostně uveden do provozu první úsek druhé trasy metra – A ze stanice Leninova v Dejvicích (dnes Dejvická) do stanice Náměstí Míru na Vinohradech o délce 4,7 km. Na úseku se nachází 7 stanic. Na rozdíl od prvního úseku trasy C byla trasa A stavěna odlišným způsobem – je podstatně hlouběji založena a byla vybudována převážně za pomoci razicích štítů. Při výstavbě trasy pod územím Starého Města bylo učiněno mnoho zajímavých archeologických objevů. Slavnostního zahájení provozu se zúčastnili nejvyšší představitelé ČSSR, přítomni byli také zástupci Sovětského svazu, protože i tento úsek byl budován jako stavba československo-sovětské spolupráce.
• 30. října – V Košicích u amfiteátru na okraji sídliště Terasa došlo v 6:55 k závažné nehodě tramvaje na lince č. 6 jedoucí od železniční stanice po třídě Slovenského národního povstání. V prudkém klesání od nemocnice ke křižovatce u amfiteátru nabrala plně obsazená tramvaj značnou rychlost, která se řidičce zcela vymkla z kontroly. Při vjezdu do prudké pravotočivé zatáčky tramvajová souprava v rychlosti 86 km/hod. vykolejila. Přední vůz se převrátil na levý bok a smýkal se po vozovce až k okrasným stromům na okraji chodníku. Zadní vůz zůstal ležet na pravém boku. V důsledku nehody zahynulo 9 lidí včetně řidičky tramvajové soupravy. Přímým účastníkem tragédie byl i známý slovenský operní pěvec Štefan Margita, který seděl v zadním voze soupravy. V průběhu následného vyšetřování bylo konstatováno, že minimálně 3 ze 4 brzd předního vozu fungovaly dobře, a při jejich správném použití by mohla řidička havárii zabránit. Vzhledem k úmrtí řidičky však bylo trestní stíhání zastaveno.
• 5. listopadu – Československá televize odvysílala první díl seriálu Nemocnice na kraji města, který podle scénáře Jaroslava Dietla natočil režisér Jaroslav Dudek. Původně třináctidílný seriál z prostředí ortopedického oddělení okresní nemocnice si získal nesmírnou popularitu nejen v Československu, ale také v německy mluvících zemích, a tak byla na žádost německých diváků v roce 1981 dotočena ještě druhá série o sedmi dílech. V hlavních rolích se představili Ladislav Chudík, Ladislav Frej, Josef Abrhám, Miloš Kopecký, Eliška Balzerová, Jana Štěpánková a další.
• 20. listopadu – Po třech letech od poslední obdobné havárie došlo opět k výbuchu v brněnské teplárně. Tentokrát explodoval plyn – pracovníci teplárny spustili přívod plynu do právě opravovaného kotle v době, kdy v něm ještě pracovali dělníci. Zahynuli 4 lidé.
• 4.–5. prosince – Na zasedání ÚV KSČ bylo kritizováno zvyšování zadluženosti ČSSR u vyspělých kapitalistických zemí. Poukazováno bylo také na špatnou situaci v palivo-energetické základně (jež se plně projevila počátkem roku 1979) a na obtíže a špatné výsledky v zemědělství, kde stále doznívaly důsledky neúrody z roku 1976.
• 13. prosince – Provoz zahájil poslední – čtvrtý blok tepelné elektrárny ve Chvaleticích na Pardubicku zásobované severočeským hnědým uhlím prostřednictvím labské vodní cesty. Dominantou elektrárny je nejvyšší komín v republice vysoký 305 m.

• Svět

• 17. dubna – v důsledku rozsáhlé akce SZO byly celosvětově vymýceny pravé neštovice. Ali Maow Maalin, kuchař nemocnice v somálském městě Merca, je posledním známým případem této nemoci na světě.
• 7. července – Šalamounovy ostrovy získaly nezávislost
• 24. července – v oblasti Laetoli v Tanzanii byly objeveny stopy dvounohých hominidů, nejstarší přímý doklad lidské bipedie
• 26. srpna – v pořadí 263. papežem se stal Jan Pavel I.
• 16. září – Zemětřesení v Íránu v Tabbasu o síle 7,9 stupňů Richterovy stupnice si vyžádalo 25 tisíc obětí.
• 1. října – Tuvalu získalo nezávislost
• 16. října – v pořadí 264. papežem se stal polský krakovský arcibiskup Karol Józef Wojtyła. Zvolil si jméno Jan Pavel II.
• 3. listopadu – Dominika získala nezávislost
• Vietnam vstoupil do RVHP