Historie obce :
První zmínky o Zelené Lhotě (německy Grün) pocházejí z roku 1525, kdy zde hamerník Adam ze Železné Rudy založil hamr na zpracování železné rudy. K zásobování huti využíval drobná naleziště v okolí. Po jejich vytěžení v 16. stol. otevřel ložiska v okolí Železné Rudy, kde postavil novou pec, materiál ale dovážel i sem do původní pece po Železné cestě (Eisenstrasse) přes Špičácké sedlo.
Samotná ves původně patřila Vilémovi Vrábskému z Dešenic. V polovině 17.století připadla k panství Bystřice jako poddanská vesnice. O jejím dalším správním vývoji více informací není k dispozici. Ví se, že zde bylo několik mlýnů, dále brusírna skla, tzv. špulkárna, i výše zmíněný hamr na zpracovávání železa (jeden z nejstarších v kraji). V roce 1877 byla do obce přivedena železnice a postaveno nádraží Zelená Lhota, při té příležitosti byl pod obcí proražen i tzv. Milenecký tunel.
Až do roku 1945 bylo zdejší osídlení převážně německé, ve vsi žilo asi 800 lidí. V souvislosti s poválečným vysídlením došlo prakticky k úplné obměně obyvatelstva, po divoké vlně rabování se zde usídlili především zemědělsky orientovaní reemigranti z řad rumunských Slováků a volyňských Čechů, jejich potomci tvoří společně s Čechy původem z vnitrozemí dodnes trvale žijící obyvatele v počtu necelých dvou set.
V souvislosti s dobudováním Nýrské přehrady v roce 1969 a rozvojem cestovního ruchu zde v posledních letech významně narostl i počet chalupářů - lidí, kteří se sem pravidelně vrací.
Historie kostela :
Už v roce 1697 zde prokazatelně stála mešní kaple sv. Wolfganga patřící pod správu dešenické fary. Ta byla v 18.století přestavěna do podoby dnešního kostela se dvěma věžičkami, poslední opravy zde proběhly v roce 1994.
Kostel je čtvercový jednolodní s valenou klenbou s lunetami. Původní kaple dnes tvoří lasturovitě zaklenuté kněžiště.
Za zmínku stojí původní honosný rokokový oltář se sochami pěti světců - Wolfganga, Václava, Floriána, Šebestiána a Jana Nepomuckého, ostatní inventář je novější. Kolem kostela se rozkládá dnes už příliš neužívaný hřbitov.
Pravidelné mše se zde konaly ještě po II.světové válce (z nedostatku jiných příležitostí je navštěvovali i pravoslavní věřící), dnes už podle informací na internetu jen v první neděli v měsíci dopoledne (pro zájemce o zhlédnutí interiéru kostela).
Pod kostelem rostou dvě památné lípy velkolisté z roku 1854, zasadil je místní učitel se svými svěřenci při příležitosti sňatku Františka Josefa I. s manželkou Alžbětou.
Přeji úspěšný nález krabičky