14.4.2024 JE PODIVUHODNÉ, JAK PŘI KAŽDÉ KONTROLE MĚNÍ SVÉ UMÍSTĚNÍ A MASKOVÁNÍ...
PROSÍM, VRACEJTE JI, KDE BYDLÍ😉
Starý kamenný kříž -3-
Z místní očásti Lukšín, kolem továrny na obuv Prabos, vede cesta ke známému Pivečkovu lesoparku. Odtud vede silnice, tzv. „Stará cesta “ do Nevšové. Směrem od Slavičína, asi 300 metrů od altánku dále po cestě, stojí kamenný kříž. Jak na něm vytesáno, je vystavěn „Ku cti a chvále Boží a na památku všem padlým vojínům z Nevšové věnovali manželé z Nevšové roku války světové L.P. 1918.“
Možná že zrovna touto cestou, která ke kešce vede, chodíval dle pověsti do Nevšové slovenský zbojník Jura Jánošík. Po něm se jmenovala i „Jánošíkova studňa“ a „Jánošovo pole.“ A nemusí jít jen o pověst, jelikož v protokolu z výslechu zajatého Janošíka se lze dočíst, že pětkrát se i na Moravě objevil.
Ale jistá je pověst ta Děvečce s býkem. Na nevšovských pasekách, směrem k Sehradicím, vyvěral ze země slabý pramen vody. Ten místní lidé věnovali Panence Marii, pro jeho léčivou vodu. V horkém letním dni tudy po robotě na Holíkově statku kráčela děvečka s býkem na řetazu. Děvečka nechala v posvěceném prameni býka smočit rty. A přestože je i býk tvor boží, ozvala se po kraji rána a děvečka i s býkem se propadla do země. Místo vody začalo vytékat husté bahno. Dodnes je v těch místech močál a zbytky roubené studny. A prý tam dříve bylo možné slyšet řvaní býka a dívčí naříkání. Ostatně přesné místo dokáže najít už jen pár lidí a i když ti nářek neslyšeli, není vyloučeno, že se tam žádný neozývá.
Pro zajímavost z historie byla Nevšová proslulá řemeslem, kterému se věnovala velká část mužského obyvatelstva. Bylo to zvěroklestičství, též nazývané miškářství, které výrazně ovlivňovalo životní úroveň zdejších lidí, od poloviny 19. století do cca 20. století, kdy byla soukromá zvěroklestičská činnost zrušena. Ti, kteří se této živnosti nechtěli vzdát, byli převedeni do státní veterinární služby, a tím toto prastaré řemeslo v podstatě zaniklo. Ještě do začátku devadesátých let 20. století několik zvěroklestičů dojíždělo za prací mimo obec na Slovensko.
O KEŠI:
Keš je součástí série „Po historii a pověstech slavičínska“.
GPS ZDE LÉTÁ JAK ŠÍLENÁ, zaměření tedy možná nebude úplně přesné. Intuicí však zabodujete :-)
Prosíme o dobré uzavření, ať opět nedojde ke zničení vlhkem.
DŮKLADNĚ ZAMASKUJTE! Někdo nadává, že pak keš nenašel okamžitě, ale celé je to o pátrání přeci :-)
Děkujeme :-)