Skip to Content

<

KK 2018 - Makov a okoli

A cache by Supice & Rankei Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 5/3/2018
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Další keš ze vznikající série KK byla opět založena poblíž trasy turistického pochodu Klatovský karafiát (2018).




obec MAKOV

Když se řekne „Makov“…

Obcí (nebo jen místních částí) s názvem „Makov“ napočítáte v České republice asi pět (dokonce jednu vodní nádrž). Dostupné základní informace o obci, se kterou Vás chceme seznámit, říkají asi toto:

Makov je vesnice, část obce Předslav v okrese Klatovy. Nachází se asi 2,5 km na východ od Předslavi. Je zde evidováno 54 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 115 obyvatel. Makov leží v katastrálním území Makov u Předslavi o rozloze 1,78 km.

Pro ty, co sem jdou jen za bodem to asi stačí. Pro ty, co se chtějí dozvědět více, nabízíme následující informace.

Ač obec malá, povídat by se dalo dlouho. Schválně se zde nezmiňujeme o místním amfiteátru v Lískách (viz trasový bod WP Z2-R1), který by si možná zasloužil svou vlastní keš i s obsáhlým listingem (třeba k tomu jednou dojde!). Za zmínku by jistě stála i místní Traktoriáda pořádaná zdejšími hasiči, ale i další kulturní akce, které se starají o kulturní život celé obce.


Název obce

Každého hned asi napadne, že název obce se asi odvozuje od máku. To však vůbec není pravda. Pro příčinu názvu se musíme podívat do hluboké historie. A to až někam do 14. století, kdy na místě dnešní obce vznikl zprvu opevněný dvorec a založil jej zřejmě příslušník z rodu Drslaviců, který se jmenoval Máka. A protože byl i jeho prvním majitelem, nesl tento dvorec jméno Mákův dvůr a to až do doby, kdy vznikla osada Makov (viz Berní rejstřík Plzeňského kraje z roku 1379). V této souvislosti se také nabízí hypotéza, že uvedený Máka mohl býti potomkem některého z majitelů nedalekých Tuklek. Doba vzniku dvorce je bohužel zahalena temnotou, kterou má na svědomí požár desek zemských*), kde jistě byly vedeny záznamy i o Makovu.


*) 

Požár v archivu zemských desek vznikl 2. června roku 1541 na Pražském hradě v prostorách přímo pod Vladislavským sálem, kde byl tento archiv desek zemských uložen. Po uvedeném požáru sice byly některé záznamy znovu v zemských deskách obnoveny, ale ne všechny. Jedinou zmínkou o Makově ze „ztraceného“ období je záznam o rozhodnutí v otázce odúmrti z roku 1383, které provedla královská kancelář. Záznam se uchoval díky tomu, že zmiňovaná odúmrť prošla královskou kanceláří a ta o všech písemnostech, které byly z kanceláře odesílány, vedla ve svých úředních knihách stručný záznam textu.

Dalším zdrojem informací, kromě shořelých zemských desek, mohou být zhruba o 100 mladší desky dvorské pro osoby v manské závislosti na panovníkovi. Ty sice také byly uloženy na Pražském hradě, ale jinde a tak byly požáru ušetřeny.

Neocenitelnou badatelskou činnost v oblasti historie Makova vykonává makovský občan pan Josef Šůs. Případné zájemce o historii Makova si dovolíme odkázat na jeho články publikované ve Zpravodaji OÚ Předslav (viz zdroje), neboť informace tam uvedené zdaleka přesahují možnosti tohoto listingu.

Výhled nad Makovem - člověče, rozhlédni se!

Stojíme-li na kraji lesa poblíž umístění keše, otevře se Vám výhled do kraje. Výrazným orientačním bodem je na severu od obce zalesněný kopec Ptín (573 m n. m.) /viz keš GC2CJW1 - Ptin/, v němž se v minulosti dobývala železná ruda, která se vozila do hutí Zelenohorských. K objevení ložiska železné rudy došlo v r. 1785 za přispění přírody. V zimě r. 1784 napadlo mnoho sněhu. V únoru během 14 dnů napadlo (prý!) kolem 3 sáhů sněhu (1 sáh = 1,896 m). Na jaře při oblevě byla velká povodeň. Tato velká voda splavila mnohé vrstvy zeminy na lesní cestě jdoucí po jižní straně Malé skály a tím obnažila část z jedné ze žil rudy. Po objevení ložiska rudy byl odebrán vzorek a odvezen k prozkoumání do Kláštera u Nepomuku, kde byla huť a laboratoř. Po potvrzení, že jde o železnou rudu, byly zahájeny průzkumné práce vykopáním tří průzkumných šachet. K vlastní těžbě došlo po roce 1790. Pro těžbu byla vykopána hlavní šachta u paty Malé skály. Těžba železné rudy na Ptíně skončila někdy před rokem 1825, neboť v tomto roce je důl na Ptíně zmiňován již jako opuštěný.

Pod Ptínem - na severozápadním okraji Makova - se těžil kopaný písek pro výrobu tašek tzv. „cementovek“ a jílové hlíny (část nazvaná Cihelna). Při zakládání pískovny v letech 1969-70 bylo objeveno pravěké sídliště ze střední doby bronzové, což ukazuje, že zde bylo osídlení již opravdu v dávné době. Tento objev byl předmětem záchranného výzkumu Archeologického ústavu ČSAV v Praze.

V těsném sousedství na severu mezi vrchy Ptín a Haškovec bývala ves s tvrzí Tukleky - záznam z roku 1180 (Dnes zcela zaniklá obec, na mapce vlevo označena kroužkem, viz trasový bod WP Z7).

Ve staré legendě se vypráví, že při některé své zpáteční cestě z Říma se sv. Vojtěch zastavil u opevněného dvorce, aby se občerstvil, kde poklekl a požehnal zdejšímu kraji. Lid z úcty a podle lidové tradice k tomuto světci pojmenoval dvorec Tuklek. Po vzniku vsi pak Tukleky. Koncem července roku 1467 táhl kníže Jindřich (mladší syn Jiřího z Poděbrad) s 10 000 muži kolem Přeštic ku Švihovu, aby potrestal za odboj Půtu Švihovského. Když ale Jindřich zjistil, že Švihov je dobře opevněn a chráněn vodním příkopem včetně početné posádky, upustil od obléhání a změnil směr své cesty na Měčínsko, které v té době Švihovu náleželo. Cestou vypálil několik mlýnů a dvorů, ale též vsí - včetně Tuklek. Později nový majitel Švihova Heralt Kavka Říčanský znovu osadil do Tuklek po roce 1548 tři rodiny. Přítomnost obyvatel zde však trvala jen krátce, neboť roku 1596 jsou Tukleky opět uváděny jako pustá ves, bez uvedení příčiny zániku. Zda to bylo následkem katastrofálního sucha, které trvalo po několik let v první polovině 70-tých let 16. století či epidemie moru, to se asi nedovíme.

Severovýchodně za Velkým polem je rokle, která je sama o sobě pozoruhodná tím, že v ní v minulosti došlo k několika událostem:

  • Kdysi dávno, ještě v dobách roboty, se v ní zabil opilý muzikant Šmrcal, když uklouzl a spadl do ní. (viz místní povídačka dále)
  • Při polní cestě z Petrovic k „Vosenicím“ je po pravé straně rokle zasypána 40 m hluboká šachta po dolování uhlí. Kutání prováděla skupina petrovických občanů na základě povolení Krajského báňského úřadu v Plzni, vydaného v květnu 1898 na dobu jednoho roku. Kutání skončilo v roce 1899 neúspěšně, při značném finančním vyčerpání zúčastněných. Na příkaz báňského úřadu byla šachta zasypána.
  • 7. května 1945 jeden makovský občan zastřelil v rokli německého vojáka, který unikl Američanům při zatýkání německé tankové jednotky v lesích za Petrovicemi.
  • V roce 1981 při geologickém průzkumu několika vrty hlubokými 150–156 m, byl v rokli zaznamenán nález uranové rudy.

Na východ od Makova byl za lesem Chlum (na jeho úpatí stojíme) v roce 1888 zastřelen vítkovickými pytláky lesní Měcholupského statku - Josef Schejbal, rodák z Makova čp. 30, který je pronásledoval.

Panorama východní strany kotliny představují zalesněné kopce za obcemi Petrovice a Němčice, které tvoří rozvodí řek Úhlavy a Úslavy. Tyto lesy jsou již součástí přírodního parku „Plánický hřeben“, pokračující na jihovýchodě lesy kolem Habartic s nejvyšším vrcholem Barák (706 m n. m.), kde stojí televizní vysílač postavený v letech 1969–70.

Na jižním horizontu vidíme centrální pásmo Šumavy - její západní část. Směrem jihozápadním na Klatovy se kotlina rozšiřuje.

Obcí protéká potok nazývaný Měcholupský, na kterém je Makovský mlýn (viz místní povídačka dále). Před obcí byly v minulosti dva rybníky. Horní se jmenoval „Draszký“ a spodní „Pod kravárnou“. Při velké povodni v roce 1768 byly oba rybníky poškozeny a brzy na to zrušeny. Tuto povodeň nazvali místní lidé „Jánskou vodou“, neboť k ní došlo 24. června, na svátek Jana Křtitele.

Významná místa v Makově a okolí

kaple sv. Václava (WP Z1-R0)

Kaple byla vybudována v roce 1932 na místě původní dřevěné zvonice. Na její výstavbě se podíleli místní občané. Její oltář je zmenšenou kopií oltáře v Habarticích. Kaple byla zasvěcena svatému Václavovi. Jejího vysvěcení se 28. srpna 1932 ujal vyšehradský kanovník, monsignor Bouzek, rodák z Měcholup. V roce 2000 prošla kaple potřebnými opravami a pak byla znovu vysvěcena klatovským arciděkanem Bachanem.

Duby Makov (WP Z3-R2)

Při výstavbě nového panského ovčína v Makově, v letech 1721 až 1722, byly na jeho západní straně vysazeny dva duby, které tu měly sloužit jako přírodní větrolam. Jde o dub letní (Quercus robur) tzv. křemelák. Oba duby jsou vysoké mezi 25–27 metry, z nichž horní je silnější a jeho obvod kmene ve výšce 1 m nad zemí je 4,3 m. Spodní, třetí dub byl vysazen zhruba o 150 let později po vichřici, která se tudy prohnala 26. října 1870 v pozdních večerních hodinách. Tento mladší strom je to dub zimní (Quercus petraea) tzv. drnák. Tvar jeho koruny je o poznání jiný než mají jeho dva starší kolegové a jeho listy jsou menší a na podzim na stromě déle vydrží. Tyto duby sice nejsou vedeny mezi státem chráněnými památnými stromy, mají však svoji historii a představují nepřehlédnutelnou místní dominantu.

Lípa Cihelna (WP Z4-R3)

Při cestě do Ptína stojí stará lípa. Z historie je známo, že naši předkové lípu ctili. Vysazovali ji při mimořádných příležitostech, tragédiích a katastrofách. Vedle dubu byla lípa jakýmsi symbolem starých Slovanů a zvláště Čechů. Stáří lípy není až takové, jako spíše její osud je zajímavý. Pamětníci (kteří již nežijí) vyprávěli, že jejich dědové lípu pamatovali jako mladý strom a že byla vysazena někdy okolo roku 1800. Docela dobře to mohlo být při zahájení (nebo ukončení) těžby železné rudy na Ptíně? Podle lidové tradice byla lípa značně vysoká a kmen přesahoval hodně přes metr v jeho průměru. Podle vyprávění v její dutině hnízdili sršni. Při pokusu o jejich vykouření vyhořel i střed kmene. Lípa pak dlouho živořila a při větrné bouři v roce 1926 ulomil vítr celou korunu. Zdálo se, že lípa zajde, začala však vytvářet závalové pletivo z čehož vyrostla nová koruna. Její dutina se stále zmenšuje a větví přibývá. Dutina je na východní straně otevřená, v níž se mohou schovat dva lidé. V současnosti je kmen rozdělen na dvě části, větší a menší a z kořenů rostou mladé výhony. U vnímavého člověka zanechává lípa při odchodu pocit neukončení. Kdo tu byl jednou, vrátí se znovu. Místo, kde lípa roste, má zcela určitě zvýšenou energii. Jak si jinak vysvětlit, že po ulomení celé koruny stromu lípa přežila a roste dál?

Litinový křížek (WP Z5-R4)

Litinový křížek se žulovým podstavcem z roku 1892, vystavěný na památku tragického úmrtí Barbory Brůhové, rozené Boříkové z Petrovic, která toho roku zemřela ve věku 42 let. Po obou stranách kříže byly při jeho vztyčení vysazeny dvě lípy, které však musely být pro svoji sešlost v roce 2012 pokáceny a byly nahrazeny nově vysazenými lipkami.

Křížek - posledního rozloučení (WP Z6-R5)

Na západním okraji Makova stojí mezi dvěma akáty gotizující litinový kříž na žulovém podstavci, který dříve stával na protější straně silnice, a byl v roce 1894 zřízen tehdejším majitelem onoho pozemku. Pro ty, kteří dříve odcházeli z tohoto světa, bylo toto místo posledním zastavením a rozloučením se s rodnou obcí. Kněz při pohřbu vedl průvod z domu smutku k tomuto kříži, u něj se smuteční průvod pomodlil a pak pokračoval dál na hřbitov do Předslavi.

Makovské povídačky

Kovář a Šmrcal

Kovář z Domažliček, klarinetista, šel jednou ze hry z Bíluk pěšinou při rokli za Velkým polem. Pojednou si vzpomněl, že v těchto místech se před lety zabil (pádem do rokle) opilý muzikant Šmrcal. A jak byl kovář v náladě, povídá: „Kdybys tu Šmrcale byl, zahráli bychom si“, než to dořekl, už mu seděl na zádech chlap. A ať kovář dělal, co chtěl, živého břemene se nezbavil. Musel ho nést. Jistě se potil strachem i námahou a proto když došel před makovskou hospodu, prosil, aby alespoň jedním pivem se mohl osvěžit. Chlap svolil. Kovář šel, vypil jedno, chtěl si dát druhé, ale bušení na okno a hlas zvenčí mu připomněl, co slíbil. Kováři nezbylo, než aby šel. Před hospodou mu zase chlap sedl na záda a kovář se s břemenem ubíral dál k Měcholupům. Když došli na polovic cesty k sloupku, kde byla soška sv. Jana, kde končí makovský katastr, chlap seskočil, dal kováři políček a ztratil se se slovy: „Podruhé nech mrtvé na pokoji“.


Poslední vodník v Makově

Při panském mlýnu v Makově v dávných dobách hospodařil jeden vodník. Bylo to ještě v původním mlýnu na místě současného č. p. 29. Tato událost se měla stát nedlouho před povodní (r. 1768), která mlýn odnesla. Vodník se v noci plížil po mlýnici a lekal mleče, takže přes noc musel mlýn často stát. Pan otec přemýšlel, jak by se nezvaného hosta zbavil. Až jednou přišel do mlýna krajánek, který nabídl mlynáři, že ho vodníka zbaví. Krajánek si opatřil lýkový provaz a odebral se na noc do mlýnice. O jedenácté skřípla dvířka a vodník byl tu. Za pár okamžiků se už bezmocně zmítal ve smyčce. Když poznal, že neuteče, začal s prosíkem. Nakonec musel slíbit, že se z obce vystěhuje a již nikdy do ní nevkročí, ani po suchu ani po vodě.

Od té doby (prý) vodníci v Makově nejsou. Přesto v nedávných letech tu opět byl jeden několikrát spatřen…

Pokud jste dočetli až sem, máte možnost se zapojit do naší DOBROVOLNÉ soutěže o nejlepší fotografii Makovského vodníka - schválně neuvádíme, kde jej v obci můžete vyfotit!
(fotografii přiložte k logu)

Světélka – pod Ptínem

V místech, kde se říkalo v rybníčkách se objevovala světélka. Jednou se po cestě, která tudy vedla, měl vracet krčmář z Tuklek, jedoucí z trhu v Klatovech, ale domů nedojel. Když se ho žena nedočkala, třeba že již minula půlnoc, vzbouřila celou osadu. Lidé šli v houfu, když se ocitli v rybníčkách, objevily se před nimi plamínky. Tu jeden povídá: „Počkejte, má babička říkala, že se světýlka ztratí, když se na ně zakleje“. Rozkročil se a pěkně od plic si zanadával. A hned se světélka ztratila ve tmě. Vydali se na místo, kde světélka stála, doufaje, že tam třeba bude poklad. Ale ležel tam mrtvý a okradený soused. Kdo ho zabil, se nezjistilo. Dosud v těchto místech lze někdy spatřit světélka - jednou v roce, a to o svatojánské noci. Tento příběh se prý udál v druhé polovině 16. století (viz nedatovaný záznam po roce 1563).

Makovský rodák

A povídání o Makově zakončíme místním rodákem.


V roce 1851 se narodil v Makově č. p. 2 František Krátký, který byl vedle profesora MUDr. Josefa Thomayera nejbližším kamarádem a přítelem Jaroslava Vrchlického, od klatovských studií prakticky po celý život. Jaroslav Vrchlický, původním jménem Emil Frýda, po maturitě v Klatovech odešel do Prahy do kněžského semináře, odkud přestoupil na filosofii. Později jako profesor přednášel literaturu na Karlově univerzitě.

František navštěvoval obecnou školu v Předslavi, pak gymnázium v Klatovech, odkud odešel do Prahy na práva a celý život zasvětil soudnictví. Po několika štacích: v Litoměřicích, Nepomuku, Plánici a Rokycanech se trvale usadil v Praze jako prezident okresního soudu pro Malou Stranu. Zemřel koncem roku 1913.



Zdroje:
[1] ŠŮS, Josef. Zvyky a obyčeje v  Makově. Zpravodaj OÚ Předslav. Předslav: OÚ Předslav, 2013, č. 26, str. 4-5.
[2] ŠŮS, Josef. Tukleky – zaniklá ves. Zpravodaj OÚ Předslav. Předslav: OÚ Předslav, 2008, č. 8, str. 4-5.
[3] ŠŮS, Josef. Ozvěny minulosti – 1. Zpravodaj OÚ Předslav. Předslav: OÚ Předslav, 2015, č. 33, str. 3-4.
[4] ŠŮS, Josef. Ozvěny minulosti – 2. Zpravodaj OÚ Předslav. Předslav: OÚ Předslav, 2015, č. 34, str. 5-6.
[5] Makov (Předslav). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
     2001-2018 [cit. 2018-05-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Makov_(P%C5%99edslav)

SÉRIE „KK” - KLATOVSKÝ KARAFIÁT

Členové turistického odboru KČT Klatovy se v roce 2010 rozhodli založit určitou „keškovou” tradici. Ta se sestává ze založení keše vždy poblíž trasy aktuálního ročníku tradičního turistického pochodu Klatovský karafiát, ke kterému je vydána i speciální limitovaná série CWG. Tyto CWG jsou vždy vložena a připravena pro první nálezce aktuální „karafiátové” kešky daného ročníku a pak v den konání turistického pochodu.

V rámci této tradice již vznikly tyto keše:

Additional Hints (Decrypt)

cnerm

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

28 Logged Visits

Found it 27     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 14 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.