V noci při měsíce úplňku
človíček divný na vrbě sedí.
Oblečení asi ze sekáče má
na hladinu rybníka hledí.
Vlasy splihlé a nečesané
klobouk zmačkaný je halí.
Postavou žádný hromotluk
vypadá spíš jako klučík malý.
Rybí tvářička s vousky
lidského zvuku nevydá.
A ke svému brekeke
občas i zakuňkání přidá.
Hrníčky plné smutku
pod pokličkou mívá.
Příběhy podivné
každý z nich ukrývá.
Neplavce na dno stáhne
občas láska zmařená.
Utrpení těch vězněných
stravu pro něj znamená.
Pentličky dlouhé a barevné
po stromech a rákosí věší.
Že hezké děvče na ně naláká
jak malé dítě se stále těší.
Poslední roky však strádá
kurzy plavání do zelí mu lezou.
Lidi láskou a životem zklamané
doktoři včas na kliniku odvezou.
Co s ním bude neví a netuší
už i rybník pomalu vysychá.
Dušičky svoje zatím počítá
kolik z nich si ponechá.
Jedné noci se podivil
objevil totiž věc nevšední.
Na kraji hráze oznámení
a na něm razítko úřední.
Chudák hastrman nic nechápe
a po přečtení cedule brečí.
Napsáno tam velkým písmem:
VSTUP A KOUPÁNÍ NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ...
zdroj informací: https://www.liter.cz/autor-vse-5511