Naučná stezka Petrovicko
zastavení čtvrté Obděnický rybník
Naučná stezka začíná a končí v Petrovicích. Její trasa měří téměř 27 km. Během cesty Vás na všechny zajímavosti upozorní 20 informačních tabulí.
Petrovicko představuje soubor mimořádných hodnot, a to z hlediska krajinářského, historického, památkářského, geologického, botanického i zoologického. Geologické podloží zdejší oblasti tvoří středočeský žulový pluton, který vlivem erozní činnosti vody dal vzniknout četným izolovaným balvanům, vytvářejícím malebné krajinné dominanty. Na okrajích plutonu se dotykem s hloubkovými vyvřelinami vytvořil metamorfovaný sedlčansko-krásnohorský ostrov z rohovců, břidlic, slepenců a krystalických vápenců. Na četných místech jsou uchovány vzácné a chráněné rostliny. Najdeme zde hořeček brvitý, pelyněk metlovitý, vemeník dvoulistý, kokořík, jalovec obecný a jiné vzácné rostliny.
Na tomto území se dochovala v podstatě sídlištní struktura z období kolonizace hvozdu (12.-13. století) a celistvá rybniční soustava z 15.-16. století. osobitý ráz krajiny je dán kulturní lesostepí, která vznikla mýcením původních porostů při zakládání zemědělských osad.
PETROVICKÁ STEZKA
Obděnický rybník
"Rybník svět"
Rybníky mají v krajině svůj nezastupitelný význam. Většina rybníků v okolí pochází ze 16. století, kdy zde působil Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, známý český rybníkář. Rybníky označujeme nádrže s umělou hrází zadržující vodu, odváděnou umělými odtoky. Umělé nádrže na větších tocích pak nazýváme přehradní jezera, která nejsou na rozdíl od rybníků vypouštěna.
"Stará hospodářská usedlost v Obděnicích"
Podle způsobu napájení vodou dělíme rybníky na nebeské, průtočné a rybníky s regulovaným napájením z obtokové vodoteče, jako je tomu i u Obděnického rybníka. Podle způsobu rybářského využití rozlišujeme produkční rybníky, do kterých zahrnujeme hlavní kaprové rybníky, kde je vyráběna tržní ryba a výtažníky (plůdkové a násadové). Pro chov generačních ryb slouží matečné rybníky, pro výtěr ryb třecí rybníčky. Manipulační rybníky jsou určeny pro časově krátké přechovávání určité kategorie ryb, komorové rybníky pro rybí obsádky přes zimu.
"Kachna divoká"
Speciální nádrže pro shromažďování tržních ryb jsou sádky. Své specifické určení mají též karanténní rybníky. Každý rybník má vypouštěcí zařízení a bezpečnostní přeliv. V minulosti se vypouštěcímu zařízení říkalo čap. Současný moderní způsob vypouštění rybníků se provádí betonovými výpustěmi zvanými požeráky, na malých rybníčcích přežívají dosud v dřevěném provedení.
Nejbližší podmáčené okolí rybníků zarůstá zpravidla vysokými druhy ostřic. Dříve se tyto louky užívaly jako stelivové. Často se na nich vyskytovaly některé dnes chráněné a ohrožené druhy vlhkomilných rostlin - např. rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá a některé druhy vstavačů. Na tyto nejvlhčí části navazují vlhkomilné typy travinných porostů závislé na zásobování spodní i srážkovou vodou. Ty byly, jak je tomu i zde, nejčastěji meliorovány a případně rozorávány. Jedním z typických druhů pro tato stanoviště je medyněk vlnatý. Vlivem značné kyselosti vody je v tomto rybníku převážně chudá vegetace s nápadnými porosty rdesna obojživelného.
"Medyněk vlnatý (vlevo)"
"Rdesno obojživelné (vpravo)"
Jak na keš?
Úvodní souřadnice Vás přivedou k informační tabuli čtvrtého zastavení naučné stezky. Po celé informační tabuli jsou přibité plechové cedulky:
Jejich počet = A
Finální souřadnice po dosazení potřebných hodnot jsou:
N 49° 33.(A+2)(A-3)(A+2)
E 014° 22.0(A+1)(A-3)
Hledáte nevyfouklou petku u stromu.
Čerpáno z webových stránek obce http://www.petrovice-obec.cz/
