Naučná stezka Petrovicko

zastavení šestnácté Červený mlýn

Naučná stezka začíná a končí v Petrovicích. Její trasa měří téměř 27 km. Během cesty Vás na všechny zajímavosti upozorní 20 informačních tabulí. 
Petrovicko představuje soubor mimořádných hodnot, a to z hlediska krajinářského, historického, památkářského, geologického, botanického i zoologického. Geologické podloží zdejší oblasti tvoří středočeský žulový pluton, který vlivem erozní činnosti vody dal vzniknout četným izolovaným balvanům, vytvářejícím malebné krajinné dominanty. Na okrajích plutonu se dotykem s hloubkovými vyvřelinami vytvořil metamorfovaný sedlčansko-krásnohorský ostrov z rohovců, břidlic, slepenců a krystalických vápenců. Na četných místech jsou uchovány vzácné a chráněné rostliny. Najdeme zde hořeček brvitý, pelyněk metlovitý, vemeník dvoulistý, kokořík, jalovec obecný a jiné vzácné rostliny. 
Na tomto území se dochovala v podstatě sídlištní struktura z období kolonizace hvozdu (12.-13. století) a celistvá rybniční soustava z 15.-16. století. osobitý ráz krajiny je dán kulturní lesostepí, která vznikla mýcením původních porostů při zakládání zemědělských osad.

Tento mlýn patří k nejstarším a největším v okolí. pojmenování Červený mlýn se objevuje až v roce 1683. Název je odvozen od zdejší krajiny bohaté na zlato. Tehdy bývala v původním mlýně drcena červená zlatonosná ruda z vrchu Roudnice. Zlato se rýžovalo i na potoce Brzina. Z tohoto zlata byly raženy mince již za krále Jana Lucemburského.

Červený mlýn býval mlýnem "panským", patřil k nedaleké tvrzi v Krašovicích. V roce 1544 se o něm zmiňuje rytíř Jiřík z Krašovic v zápisu o svém dědictví.

"Kameny francouzského složení"

Na mlýnu došlo k následujícím změnám. V roce 1603 měl šest mlýnských kol, 1630 tři kola, dvě složení a stoupy. Náležela k němu pila na řezání prken. Roku 1925 měl dvě kola, dvoje válce, francouzský a český kámen a loupačku.

S tímto mlýnem je spojeno i jméno Jiří Slaba. Zabýval se historií tohoto kraje a vydával časopis "Vltavské proudy". Roku 1945 zahynul v koncentračním táboře. V údolí níže pod Červeným mlýnem v povodí říčky Brziny můžeme pozorovat létající klenot naší přírody - plachého ledňáčka říčního.

"Ledňáček říční"

Jak na keš?

Úvodní souřadnice Vás přivedou k informační tabuli šestnáctého zastavení naučné stezky. Informační tabule naučné stezky je též poseta i informacemi o kilometrových vzdálenostech. Vaším úkolem pro získání finálních souřadnic je, dosadit kilometrové hodnoty.

Finální souřadnice po dosazení potřebných hodnot jsou:

N 49° 3 (BLÁHOVA LHOTA ROZC.).(POUŠŤ SV. MARKA) (SVATÝ JAN + RADÁŠŮV MLÝN) (NAD VAROVSKÝM POTOKEM - RADÁŠŮV MLÝN)

E 014° 1(TUŠKA + ROZCESTÍ POD PEKLEM).(NAD VAROVSKÝM POTOKEM + BLÁHOVA LHOTA ROZC.)(POUŠŤ SV. MARKA)(SVATÝ JAN)

Hledáte nevyfouklou petku v pařezu, pod kamenem. Fotohint opět pomůže.

!!! Buďte maximálně ostražití při odlovu, místní jsou velmi všímaví a nic jim neunikne. !!!

Čerpáno z webových stránek obce http://www.petrovice-obec.cz/