Hradisko u Křepic patří mezi jedno z nejstarších na jižní Moravě. Našly se zde pozůstatky skoro všech období pravěké kultury. Nalézá se na výrazném ostrohu nad soutokem Křepičky a Stupešického potoka. Vzhledem k jeho nepřístupnosti je keš umístěna v údolí pod Hradiskem.
Pokud půjdete podél přehrady v Horních Dunajovicích proti proudu Křepičky, projdete prastarým lesním komplexem a dojdete k soutoku se Stupešickým potokem. Cestou můžete potkat běloskvrnáče, majku nebo roháče a obdivovat u cesty kvetoucí bělozářku nebo zvonky. Nad soutokem se vypíná strmý ostroh a na jeho vrcholu stávalo hradiště. Ostroh na severozápadě přechází zvolna v rovinu směrem na Křepice. Místo se nachází na rozhraní katastrů obcí Křepice, Višňové a Mikulovice.
Dobře chráněná poloha na výrazné ostrožně obtékané dvěma vodními toky je v místě přístupové šíje oddělena od okolního terénu mírnou sníženinou. Centrální areál je značně členitý o rozloze kolem šesti hektarů a lze jej rozdělit na akropoli a opevněné předhradí. Nepravidelně tvarovaný areál obklopují ze všech stran prudké, takřka 60 metrů vysoké svahy, které se především na západě a jihu mění až ve skalnaté srázy. Na severovýchodě je terén mírnější a přechází v přístupovou šíji, přepaženou trojitým opevněním. Val, který byl umístěn na umělé terase dosahoval výšky pět metrů Zarostlá louka byla koncem devatenáctého století obdělávané stupňovité pole. Po orbě na tomto poli nacházel rolník a švec Antonín Kudrna z Křepic různé předměty a střepy, které předával archeologovi - notáři - Jaroslavu Palliardimu.
Jaroslav PALLIARDI (1861 - 1922)
Notář ve Znojmě a Moravských Budějovicích - vášnivý archeolog Jaroslav Palliardi má největší zásluhu o vědecký výzkum pravěku na znojemsku.
Od devadesátých let 19. století prováděl rozsáhlý archeologický výzkum na Hradisku.
Bylo prokopáno:
- 60 jam, které se táhly po celé délce hřebene Hradiska
- 41 jam širokých až 250 cm
- 15 jam 160 cm
- 4 jámy hranatého tvaru.
V nejspodnějších vrstvách Hradiska byly nalezeny předměty z mladdší doby kamenné - neolitu - doba asi 3000 let až 1000 let před naším letopočtem. K nejzajímavějším nálezům patří nádoby a střepy s geometrickými ornamenty, žlábkovanými a bílou masou vyplňovanými, nástroje z kamene a kostí , jak štípané, tak i hlazené. Pod Hradiskem byla nalezena jadeitová sekyrka.
Dále zde byly objeveny hroby s keramikou skrčenců, doba bronzová - 1000 - 500 let před naším letopočtem. Na Hradisku jsou zastoupeny nálezy z doby "Kultůry popelnicových polí" s význačnou keramikou, jehlicemi a pod. Bronzová spona je památkou na dobu "Kultůry císařství římského", od r. 50 - do roku 450 našeho letopočtu.
J. Palliardi v roce 1911 vytvořil první periodizaci kultury s moravskou malovanou keramikou. V roce 1914 publikoval klasickou studii o relativní chronologii moravského eneolitu "Die relative Chronologie der jünger Steinzeit in Mähren". Jeho výsledky se staly součástí všech středoevropských chronologických systémů. Většina výsledků jeho výzkumů zůstala zachována jen v rukopisech. Palliardiho rozsáhlá soukromá sbírka archeologických nálezů se dnes nachází v Moravském zemském muzeu v Brně.
Použité zdroje:
www.visnove.cz
Wikipedia.org - Jaroslav Palliardi
O keši / About the cache
Keš se nalézá u cesty, která vede od přehrady proti proudu potoka, u výrazných geoobjektů.
Přímo na hradisku se nalézá keš GC99ZJP. Je vzdálená přímou čarou necelých 300 m, ale leží na vrcholu skalnatého ostrohu s převýšením 60 m. Výstup k ní je sice možný od trasového bodu T0, po hraně ostrohu, ale je ztěžovaný skalkami a neprůstupnými křovisky. Hodnocení terénu minimálně 3,5!
