HODSLAVICE TVRZ - HOTZENDORF
Obec Hodslavice leží asi 7 km jižně do města Novéh Jičína. V pramenech je uváděna také pod názvy: 1437 Hodslawicze, 1517 - Hostslavice, 1524 Hczlawicze, 1676 - Hotzendorff a podobně (zřejmě od staroslovanského jména Hodislav).
Zdejší tvrz stávala jihozápadně od středu obce na lukách u soutoku potoka Zrzávky a dalšího bezejmenného potoka. Uměle navršenému kopečku, který je vlastně jediným pozůstatkem tvrziště, se doposud říká Zámčisko. Samotné trati nacházející se na levé straně cesty z Hodslavic do Hostašovic se říká stále "Pod zámkem". Umělá vyvýšenina přibližně kruhového půdorysu má průměr cca 25 m a byla pro ni využitá zemina pocházející z okružního příkopu. Ze tří čtvrtin je tento pahorek obklopen ještě částečně znatelným zbytkem kruhového valu (o průměru cca 50 m) s příkopem. Ten byl částečně srovnán dlouhotrvající zemědělskou činností. Terénní stupně na jihu a východě ukazují na šířku příkopu 22-25 m. Uprostřed vyvýšeniny je vytvořena vypuklá plocha o průměru cca 14 m. Na tomto cca 4,5 m vysokém pahorku s dosti sráznými boky stál zřejmě objekt věžovitého charakteru, nejspíše roubená stavba. Dle někteých nahodilých nálezů z dřívější doby, především keramických zlomků a mincí, lze usuzovat, že tato tvrzka stála již v první polovině 14. stáletí. Pro bližší poznání lokality, určení jejího stáří i doby trvání, by jistě pomohlo provedení částečného zjištovacího archeologického výzkumu.
Snad tvrz zanikla již za bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem, nebo během husitských válek. V česko-uherských válkách již zřejmě neexistovala. Nedochovala se bohužel ani žádná písemná zmínka, která by se o této tvrzce zmiňovala. Víme, že nejméně od roku 1411, příslušely Hodslavice ke štramberskému panství, se kterým sdílely stejné osudy. Ze starších katastrálních map bylo zjištěno, že zde býval rybník a tato pravděpodobně uměle vytvořená zvýšená plocha (mota), oddělená valem a příkopem, se nacházela takřka uprostřed tohoto rybníka. Šlo tedy s největší pravděpodobností o malou vodní tvrzku. Její umístění při staré cestě z Hodslavic do Hostašovic, v blízkosti známého "Vlčího hrdla" obchodní cesty přes Domorazské lesy, bylo zřejmě příčinou, proč toto malé opevněné sídlo zaniklo.
Zdroj: Tichánek J., Šerý Z., Šlechtická sídla na Novojičínsku, 2003
O keši: samotné návrší je v soukromém vlastnictví, není tedy úplně žádoucí jej osobně prozkoumávat. Keš leží v blízkosti na dostupném místě.