Ač se není vůbec čím chlubit, přesto bych vám rád ukázal jedno nehezké místo u Chabařovic a to skládku chemického odpadu.

Chabařovice, město mezi Ústím nad Labem a Teplicemi, nacházející se na soutoku Ždírnického a Podhorského potoka, je dalším místem, kde lze nalézt toxické stopy působení ústecké Spolchemie. V roce 1908 zde vznikla skládka popelovin a škváry z textilního, sklářského a chemického průmyslu. Spolchemie do Chabařovic vozila chemické odpady od počátku sedmdesátých let 20. století. Mimo jiné zde bylo uloženy i sudy s hexachlorbenzenem. HCB vznikal v 60 a 70. letech. Sudy jsou v betonovém sarkofágu ve vrcholu skládky. Sud má na výšku cca 120 cm a průměr je cca 70 cm. V Chabařovicích se svého času nacházela jedna z nejnebezpečnějších skládek na území České republiky. Poslední odpady zde byly uloženy v roce 1993 a v současné době již byla skládka plně zabezpečena společností Metrostav, a.s. Praha. Fond národního majetku do sanace vložil 778 976 536,- korun.
Vlastníkem skládky je Spolchemie, která zajišťovala i asanaci skládky. Spolchemie v provozu produkovala i různé vedlejší nebezpečné látky. Perchloretylen bylo běžně používané ředidlo či rozpouštědlo. V 90. letech byl provoz Rozpouštědla uzavřen a postupně sanován. PCE je alifatická organická látka, HCB pak aromatická. Výrobou PCE nevzniká HCB. Obě látky pravděpodobně také vznikaly při výrobě epichlorhydrinu. To je jedna ze základních látek při výrobě epoxidových pryskyřic Hexachlorbenzen (HCB) je nebezpečný jak pro lidi, tak pro zvířata, pokud jsou dlouhodobě vystaveni určitým dávkám této látky. Poškozuje především játra a ledviny a působí negativně na činnost štítné žlázy. Opakovaná expozice hexachlorbenzenu či vystavení jeho vysoké koncentraci může u člověka vyvolat poškození nervového systému, podrážděnost, přecitlivělost kůže (pocit špendlíků a jehliček na kůži), oslabení svalů, problémy koordinace pohybů a chůze.
Lidská lebka ve skládce
Co všechno obsahuje skládka se dnes už zjistit nedá. V době existence dolu Petri bylo ze skládky odebráno asi milion kubíků popelovin a škváry pro zpevnění cest v dole, dále pro budování náspů cest a železnic v okolí a pro potřebu základního rozestavení technologie nového Lomu Chabařovice. Při těžbě tělesa skládky byl zjištěn různý druh materiálu, včetně odpadů z demolic, ocelových konstrukcí atd. Nalezena byla např. i lidská lebka, která po dlouhou dobu zdobila psací stůl jednoho z vedoucích provozního úseku dolu Petri. A ještě jedna zajímavost: než se se sanací skládky započalo (kolem r.2000) byly před ní dva rybníčky. V jednom byla žlutá voda a ve druhém modrá.
Zdroj: Arnika.org a p. Sochocký, Chabařovické noviny, Zitinka.